Věda

Související články:

Nebezpečné 5G sítě? Ohrožují naši schopnost předpovídat počasí, varují meteorologové

Víme, co jíme? Vědci chtějí zkoumat znečištění potravních řetězců

Vědci budou v novém centru excelentního výzkumu NutRisk Centre zkoumat dopad škodlivých látek v půdě na potravní řetězec od rostlin přes zvířata po člověka. Díky tomu by měli být schopni nalézt způsoby odstranění těchto látek a zajistit bezpečnou rostlinnou a živočišnou produkci. V tiskové zprávě to dnes uvedla Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ) České zemědělské univerzity (ČZU).

Brno žije vědou. Na Hvězdárně se sešli propagátorské mozky

V pondělí 6. května 2019 se v průběhu Science Party Brno 2019 – v krásných prostorách Otevřené zahrady – sešly tři desítky brněnských propagátorů vědy, techniky a historie, aby nastínily další spolupráci v roce 2019 a následujících. Pokud totiž všechno vyjde, mají se Brňáci a Jihomoravané na co těšit.

Na světě vyhyne milion druhů živočichů a rostlin, varuje OSN

Vyhynutí hrozí milionu druhů živočichů a rostlin, z nichž mnoho může vymizet už v příštích desetiletích, varoval dnes v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Stav přírody, kterou lidé nezbytně potřebují kvůli vodě, jídlu, energii či lékům, se zhoršuje "dosud nejrychlejším tempem v historii lidstva". Ve svém globálním hodnocení odborníci podle agentury AFP uvedli, že pomoci k obnově poškozených ekosystémů může jen reforma zemědělsko-potravinářského průmyslu a hluboké změny ve způsobu výroby a spotřeby.

Před jaderným výbuchem máte 15 sekund na záchranu života. Jak na to?

Ačkoliv už se nevede tak tvrdá studená válka mezi USA a Ruskem a hrozba nukleárního úderu se zdá být menší, stále hrozí nebezpečí, že jednoho dne se probudíme a budeme svědky nukleárního výbuchu. Co v takovém případě dělat? Na to odpovídá list The Washington Post.

Věk robotů se blíží: Které profese již brzy zaniknou?

S příchodem rozsáhlé automatizace a robotizace řada profesí bude zastávána roboty a nebudou pro lidstvo již tak potřebné. Mnoho lidí by mělo být v pozoru a pomalu si vyhlédnout rekvalifikační kurz.

Záhadní předchůdci člověka: Nález čelisti v Tibetu mění fakta o evoluci

Dávno vyhynulí předchůdci moderních lidí denisované žili ve velké nadmořské výšce v Tibetu. Zjistili to vědci, kteří zkoumali čelist nalezenou na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3280 metrů nad mořem. Schopnost žít v tak extrémních podmínkách se dříve připisovala pouze druhu Homo sapiens, uvedl zpravodajský server BBC News. Podle vědců denisované pravděpodobně předali moderním lidem gen, který jim pomáhá zvládat život ve vysokých nadmořských výškách.

Vědci potvrdili existenci záhadné nemoci. Naděje na zlepšení diagnostiky i léčby žije

Vědci z americké univerzity Stanford hlásí nečekaný úspěch. Konečně našli důkaz existence chronického únavového syndromu, který byl mnoha lidmi považován za nemoc smyšlenou pacienty. Výsledky studie, kterou zveřejnil vědecký žurnál PNAS, dávají naději na zlepšení diagnostiky i léčby.

Vědci zjistili, jestli může očkování způsobovat autismus

Mýtus, kterému věří řada rodičů po celém světě, je definitivně vyvrácen. Rozsáhlá dánská studie zjistila, že nejčastěji používaná vakcína označována MMR nezpůsobuje autismus. MMR chrání dítě proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, někteří rodiče se ale očkování vyhýbají, díky čemuž propuká epidemie spalniček.

NASA se připravuje na katastrofický dopad smrtících meteoritů. Nevíme o nich dost, přiznávají vědci

NASA chystá tento víkend velkou simulaci možného katastrofického dopadu asteroidu na zem. Agentura se tak chce připravit na možné scénáře, jak reagovat, kdyby taková událost měla skutečně nastat. Odborníci z NASA přiznávají, že detekce přilétajících meteoritů má stále ještě své limity.

Sever na jihu? Zemi jednou za tisíce let potká podivná anomálie

Magnetické pole země je pro náš život extrémně důležité. Vedle toho, že dovoluje vést energii skrze sítě, udržuje naše satelity u země nebo přesně navádí kompas především vytváří neviditelný štít, který naší planetu chrání před kosmickým zářením a kosmickým větrem.

Italové chtějí vědět víc o Da Vincim. Jeho vlasy pošlou na testy DNA

Italští vědci podrobí testu DNA pramen vlasů, který byla nalezen ve sbírce ve Spojených státech a o němž odborníci soudí, že patřil Leonardu da Vinci. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Nález a dokumenty prokazující jeho původ budou veřejnosti představeny 2. května, kdy uplyne 500 let od Leonardova skonu.

Jihomoravský kraj fandí vědě: V Brně se bude konat 2. ročník Science Party

Vědci, popularizátoři a nadšenci pro vědu se sejdou v centru Brna a přiblíží veřejnosti problematiku vody z pohledu nejrůznějších vědních odvětví. Akce, která je součástí projektu Jihomoravský kraj fandí vědě, má za cíl upozornit veřejnost na důležitost vědy pro moderní společnost. Během večera můžete zažít zábavný vědecký program, přednášky a workshopy.

Konec odpadu v oceánu? Startuje největší čistící systém na světe

V Severní části pacifického oceánu se plaví obrovské masy plastového dopadu. Plasty v oceánu patři kjedné z největších ekologických katastrof současnosti. Díky plánu vědcu z neziskové organizace se chystá účinné řešení.

Vědci objevili statisíce nových virů. Nikdo neví, co dokáží napáchat v lidském těle

Nejnovější výzkum ukázal, že světové oceány ukrývají stovky tisíc virů, existence řady z nich nám dosud nebyla známá. Vědci o nich však nepřemýšlejí jako o potenciálním nebezpečí, naopak chtějí s jejich pomocí porozumět jistým procesům na naší planetě. O výsledcích výzkumu informuje žurnál Cell.

Ukrývají myši tajemství lidského zdraví? Vědci se pustili do unikátního projektu

Do roku 2025 vědci chtějí popsat všech 22.500 myších genů, v současnosti jich znají 7000. Myši mají většinu genů společných s lidmi a díky jejich výzkumu dokázali vědci odhalit například gen zodpovědný za degeneraci sítnice nebo mechanismus způsobující vývoj zubní skloviny.

Od výbuchu v Černobylu uplynulo 33 let. Vědci odkrývají další tajemství katastrofy

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život. A že počet ozářených lidí byl menší, než se uvádělo.

Co s tělem udělá šest měsíců ve vesmíru? Pro astronauty je obtížná i běžná chůze

Ačkoliv mnoho chlapců sní o tom, že se stanou kosmonauty, tvrdým výběrem a výcvikem projde jen málokdo. Pobyt ve ve vesmíru ale rozhodně není žádná legrace. Své by o tom mohl vyprávět astronaut NASA Andrew Feustel, který před pár dny navštívil spolu s manželkou Indirou Českou republiku.

Letět do vesmíru je jako jet z Prahy po dálnici, vzpomíná kosmonaut Remek

Vladimír Remek byl prvním eurokosmonautem a prvním člověkem z jiné země než SSSR nebo USA, který letěl do vesmíru. Od jeho letu je to již více než 40 let, ale dodnes je jediný český kosmonaut v centru pozornosti. EuroZprávy.cz zastihly bývalého kosmonauta, europoslance a velvyslance v Rusku na festivalu AFO (Academia Film Olomouc).

Malé děti by u TV nebo PC měli trávit jen hodinu denně, tvrdí WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé vydala doporučení ohledně denního režimu u dětí mladších pěti let. Uvádí v něm například to, že v prvních dvou letech života by dítě nemělo sedávat před televizní obrazovkou či hrát počítačové hry, v dalších třech letech by takové aktivity neměly zabírat více než hodinu denně. Zásady WHO naopak zdůrazňují význam pohybu a kvalitního spánku pro zdravý vývoj těch nejmladších. Souhlasí s nimi i české ministerstvo zdravotnictví.