Věda

Související články:

Co leží na dně nejhlubších oceánů? Podle vědců možná horší věci, než tušíme

Cesta do středu Země: Uvidíme někdy roztavené jádro na vlastní oči?

I když to muže znít jako zápletka ze sci-fi filmu, opak je pravdou. Japonci se rozhodli, že provrtají zemskou kůru a dostanou se až k plášti. Pokud se jim to povede, bude to první takový úspěšný projekt v historii.

Objeven první měsíc mimo naši soustavu. Prozradila ho světelná anomálie

Američtí astronomové patrně objevili první měsíc obíhající kolem planety mimo naši sluneční soustavu. Je vzdálený asi 8000 světelných let a nachází se poblíž hvězdy s označením Kepler-1625b, informovali astronomové Alex Teachey a David Kipping z newyorské Kolumbijské univerzity v odborném časopise Science Advances.

Zemi těsně mine obří lebka. Kolem nás proletí nejznámější asteroid na světě

Asteroid TB145 není na první pohled ničím výjimečný. Nevyniká názvem, složením ani dráhou letu. Pokud se na něj ale podíváme blíže, zjistíme věc minimálně zajímavou. Vypadá totiž jako obří lebka, a za několik dní nás mine.

Nobelova cena za chemii: Fágový displej zlikviduje viry a jedy, zabrzdí rakovinu

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter. Ocenění experti využili techniku zvanou řízená evoluce k vytvoření nových bílkovin, které mají širokou škálu upotřebení od výroby nových léků po produkci biopaliv. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu si rozdělí Smith a Winter.

Zvířecí jedy? Smrtící toxiny mohou životy také zachraňovat, zatočí i s nádorem

Nebezpečí ukrytá ve zvířecích jedech jsou velmi dobře zdokumentována. Ovšem tyto smrtící toxiny mohou také zachraňovat lidské životy. "Toxiny ve zvířecích jedech jsou jedinými molekulami na Zemi, které evoluce vybrala k tomu, aby během necelé minuty dokázaly jiného tvora připravit o život," uvádí maďarský toxikolog Zoltán Takács, který se specializuje na hadí jedy a kterého citoval zpravodajský server BBC.

Raketa, laser nebo atomovka. Dokážeme něčím sestřelovat nebezpečné asteroidy?

Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?

Čeští astronomové vypočítali, kam v Německu spadl meteorit

Díky výpočtům českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo velmi přesně zjistit, odkud letos v létě přiletěl ze sluneční soustavy k Zemi velmi jasný meteorit a kam poté dopadl. Takzvaný bolid ozářil 10. července noční oblohu u středního toku Rýna na hranicích Německa a Francie a dopadl v okolí německého města Renchen, kde se na základě detailního určení českých astronomů podařilo najít čtyři úlomky.

Čeští archeologové hlásí unikátní objev v Egyptě. Další záhada starověku vyřešena

Čeští archeologové odkryli v egyptském Abúsíru vápencovou hrobku vysoce postaveného úředníka z poloviny páté dynastie. Informoval o tom egyptský list Al-Masrí al-Júm a ČTK informaci potvrdil ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta. Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem.

Viry lze uchopit pinzetami. Nobelovu cenu získali tři fyzikové za laserové vynálezy

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomovou práci v oboru laserových technologií. Jejich vynálezy mění světelné paprsky ve vysoce přesné nástroje, které mají široké využití, včetně laserových operací očí. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Světu dochází čas na záchranu Titaniku. Za chvíli zmizí

Nejslavnější loď všech dob může po více než sto letech od potopení potkat další katastrofa. Legendární Titanic rozežírají podmořské bakterie a za deset let z vraku nic nezbude. Podle BBC tak lidstvu zbývá několik let na to, aby zrealizovala případné snahy o vyzvednutí vraku.

Nobelovu cenu za lékařství obdrželi dva vědci. Uvolnili "brzdu" v léčbě rakoviny

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny. Jejich výzkum využívá schopnosti imunitního systému napadat rakovinné buňky. Jména laureátů dnes oznámil stockholmský Karolinský institut.

Archeologové potvrdili: Nejsilnější biblický příběh se opravdu stal

Biblická kniha Exodus vypráví o odchodu Izraelitů z Egypta pod vedením Mojžíše a jejich putování pouští na cestě do Zaslíbené země. Podle odborníků ale nejde o smyšlený příběh, podle nich se totiž skutečně stal.

Vědci objevili nejpevnější materiál na světě. Je stobilionkrát tvrdší než ocel

Za nejtvrdší materiál na světě byl neprávem dlouhou dobu považován diamant. Ve skutečnosti jím ale byl vzácný lonsdaleit, který dokázal vydržet o polovinu větší tlak než diamant. Před dvěma lety ale přišel zlom, tým expertů z Vídeňské univerzity vyrobil karbyn, který měl být 40 krát tvrdší než diamant. Ani ten ale svou tvrdostí nedosahuje nejnovějšího vědeckého objevu. Odborníci totiž objevili něco převratného.

Proč lidé za posledních 45 let nepřistáli na Měsíci? Astronauti odpověděli na ožehavou otázku

Přistání 12 lidí na Měsíci je nejen největší úspěch amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), ale i celého lidstva. Naposledy na něm ale lidská noha stanula během mise Apolla 17, v prosinci roku 1972. Za více než 45 let se lidstvo po technologické stránce posunulo neuvěřitelně kupředu, na Měsíc se ale nikdy nevrátilo. Proč?

Nejznámější pokus všech dob: K čemu vlastně slouží Schrödingerova kočka?

O této slavné kočce jste už jistě někdy slyšeli. Určitě víte, že má být mrtvá nebo živá a že se tím vědec asi snažil něco dokázat. Ale co vlastně? Pojďme se zblízka podívat na jeden z nejzajímavějších myšlenkových experimentů v historii vědy.

Česko hostilo výroční setkání Evropského střediska observatoře ALMA

Za účasti více než sedmdesáti astronomů – pracovníků Evropského střediska observatoře ALMA (European ALMA Regional Center – EU ARC), se ve dnech 24. – 27. září 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích konala výroční zasedání této mezinárodní sítě, která představuje jakousi „prodlouženou ruku” observatoře ALMA a její podpůrnou infrastrukturu pro evropskou vědeckou uživatelskou komunitu.

Orgány, které nepotřebujeme? Bez těchto můžeme bez problémů žít

Aby člověk mohl strávit tučné jídlo, potřebuje k tomu na pomoc žluč, která jídlo, zejména tučné, rozkládá. V zásadě ale člověk může bez žlučníku klidně žít. To samé platí třeba o slezině nebo štítné žláze. Podívejte se, jak to všechno funguje.

Jak by vypadala Země, kdyby na ni nežili lidé?

Studie zveřejněná výzkumným týmem z Univerzity Aarhus v Dánsku ukazuje, jak by vypadal svět, kdyby na něm nikdy nežili lidé. Vědci se zaměřili na to, jak by vypadal život velkých savců, kdyby je svou činností člověk neomezoval.

Albert Einstein jak ho neznáte: Trpěl podivnou chorobou, vyučoval i v Praze

Jméno Einstein je dnes synonymem pro genialitu. Sám se však ke své pověsti geniálního vědce vypracoval až tvrdou prací i přes to, že se mu ve škole příliš nedařilo. Začátky jeho kariéry byly obtížné, na hvězdné akademické pracoviště jako například Oxford mohl zapomenout a svého času vzal za vděk místem v Praze, kterým jeho slavnější kolega pohrdl. A podivný účes nejslavnější vědec také nenosil bez důvodu.