Věda

Související články:

Lidé neumí brát léky? Češi si osvojili zvyk, kterým si zahrávají se zdravím

Vlajky, které Američané nechali na Měsíci, jsou úplně bílé. Jak se to stalo?

Američtí astronauti během pilotovaných letů na Měsíc zanechali na jeho povrchu celkem šest amerických vlajek. Dnes, po desítkách let, ale překvapivě vypadají úplně jinak. Co se s nimi stalo?

Historici se spletli? Pompeje možná zanikly jindy

Římské město Pompeje možná pohltil sopečný prach Vesuvu o dva měsíce později, než si dosud historici mysleli. Vyplývá to z nápisu uhlem na zdi, který archeologové nalezli v neprobádané části antického přístavu, napsal dnes list La Repubblica. Až dosud byl autoritou římský spisovatel a právník Plinius mladší, z jehož dopisu se jako datum zkázy města tradičně vyvozoval 24. srpen roku 79. Objevený nápis ale nese datum 17. října 79. Tým archeologů má za to, že Vesuv město pohřbil s největší pravděpodobností o týden později.

Švýcarské ledovce mizí před očima, v létě nastal dramatický úbytek masy

Švýcarské ledovce přišly během letošního horkého léta o 2,5 procenta své celkové ledové masy. Přibližně 1500 ledovců se tak zmenšilo o 1,4 miliardy krychlových metrů ve srovnání s loňským zářím, informovala dnes švýcarská akademie věd. Ještě dramatičtější úbytek podle vědců nenastal jen díky vydatnému sněžení během minulé zimy.

Jak zatočit s rakovinou? Lék může být ukryt přímo v nádorech, Češi mu jsou na stopě

Odborníci z Centra nádorové ekologie zkoumají buňky v prostředí v okolí nádoru. Hledají novou léčbu některých druhů rakoviny, kde současná příliš nefunguje. Na svou práci získali evropský grant 300 milionů korun, informovali dnes na tiskové konferenci. Každý rok je v Česku nově diagnostikovaný nádor u 80.000 lidí, s rakovinou jich žije půl milionu. Asi 30.000 Čechů ročně jí podlehne.

V Evropě číhá skryté nebezpečí? Odborníci se bojí katastrofy biblických rozměrů

Zřejmě nejznámější evropská sopka Etna se stále více propadá do moře. To se vědcům nelíbí a obávají se katastrofy, kterou Evropa nezažila stovky let.

Pivo bude další obětí klimatických změn? Nová studie nepotěší nejen Čechy

Pivo se v budoucnu stejně jako čokoláda, káva a víno může stát obětí klimatických změn, které povedou až ke dvojnásobnému zvýšení jeho průměrné ceny. Uvádí to mezinárodní skupina vědců ve zprávě, kterou dnes otiskl odborný časopis Nature Plants. Viníkem budoucího zdražování má podle vědců být ječmen strádající vlivem vysokých teplot a sucha.

Unikátní nález z dob Vikingů? Georadar odhalil na pohřebišti velkou anomálii

Stopy vikinské lodi ukrývající se pod zemí objevili archeologové v jihovýchodním Norsku. Pokud se předpoklady odborníků potvrdí, bude se jednat o unikátní nález. Norsko má totiž zatím pouze tři dobře zachované pohřební lodi z vikinského období, připomíná norský deník Aftenposten.

Z čeho lze vyrobit elektřinu? Toto byste nečekali. Vědci hlásí nový objev

Britští a kolumbijští vědci objevili způsob, jak vyrobit elektřinu z odpadu, který vzniká při zpracování plodů kávovníku. Jejich objev může pomoci zemědělcům i snížit znečištění v rozvojovém světě, napsal list The Guardian. Roční produkce kávy ve světě se pohybuje kolem 9,5 milionu tun.

Proč se nemůžeme rozhodnout, co si dát k jídlu? Zdánlivá prkotina mívá vážné důsledky

Pokud jste se někdy přistihli, jak zíráte na dlouhý jídelní lístek v restauraci a jste naprosto neschopní se rozhodnout, co si objednáte k obědu, pak jste zažili to, co psychologové nazývají zahlcení možnostmi. Mozek postavený před ohromné množství obdobných možností má problém se rozhodnout, napsal server Medicalexpress.

Strašidelný úkaz na obloze. Co se stalo za vlády Rudolfa II.?

Je zajímavou shodou okolností, že unikátnímu a extrémnímu jevu (výbuchu supernovy) došlo zrovna za dob asi nejpozoruhodnějšího panovníka v našich dějinách. Díky vášni Rudolfa II. pro astrologii, se tak podařilo popsat specifický astronomický úkaz. Přestože v rudolfínských časech panovala celé řada pověr, práce astrologů na pražském královském dvoře neměla daleko k moderní vědě.

Toto jsou nejpalčivější problémy dneška. Věda si s nim neví rady

Pokud jste někdy viděli Star Trek nebo Teorii velkého třesku, tak víte, že z fyziky může být i zábava pro masy. Tvůrci komediálního seriálu možná nemají vždy všechno správně, ale je to dost, aby vzbudili zájem o podivuhodné stránky vědy. Dnes se podíváme na skutečné záhady, za jejichž odhalení by na vás jistě čekala Nobelovka.

Co by se stalo, kdyby všichni lidé ve stejnou chvíli vyskočili? Následky by byly hrozivé

Co by se stalo, kdyby všichni lidé na Zemi ve stejnou chvíli vyskočili? Právě na to se rozhodl odpovědět server Bussines Insider. Zemi by to výrazně ovlivnilo. Mohl by ale tento "obří" skok změnit pohyb planety ve vesmíru?

Je potřeba si v době internetu vůbec něco pamatovat? Vědci nalezli překvapivou odpověď

Nejste zrovna mistři v uchovávání informací? Ze dne na den zapomenete, o čem jste si četli v časopise? Nemusíte panikařit, ba naopak. Vědci z torontské univerzity přišli se studií, která vnímá běžné zapomínání jako zdravou věc. Ke správné "paměťové očistě" podle nich pomáhá pravidelné cvičení.

Egejské moře vydalo tajemství. Něco takového archeologové nečekali

Podmořští archeologové nalezli ve vodách řeckého souostroví Fourni v Egejském moři 58 vraků převážně antických a byzantských lodí. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se patrně jedná o nejhustší nalezenou koncentraci vraků ve Středomoří. Na většině z lodí našli potápěči náklad amfor. Lodě podle odborníků vypráví úžasný příběh o tom, jak náklad putoval přes Egejské, Středozemní a Černé moře.

ČR je velmoc v lovu meteorů. U čeljabinského superbolidu byla rychlejší než NASA

Česko patří k velmocím v pozorování a analýze bolidů, tedy velmi jasných meteorů. Patří mu několik světových nej, řekl v rozhovoru pro ČTK Pavel Spurný, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu (ASÚ) Akademie věd ČR. Zásadní podle něj není jen moderní technické vybavení ústavu, ale zejména vlastní metody.

Potvrdil vznik vesmíru, černé díry i cestování časem. Proč Stephen Hawking nikdy nedostal Nobelovu cenu?

Je nejslavnějším vědcem 21. století a z historie se mu vyrovná pouze Albert Einstein. Stephen Hawking se stal celosvětově uznávaným fyzikem nikoli kvůli svému handicapu, ale kvůli objevům a teoriím, které učinil. Proč za ně ale nikdy neobdržel prestižní Nobelovu cenu?

Co bylo před Velkým třeskem? Mohl vesmír vzniknout z ničeho?

Teoretické fyzikové a kosmologové se zabývají největšími otázkami, které provází lidstvo už od počátku. Proč jsme tady? Kdo je tady kromě nás? Kdy a jak vznikl vesmír? Zatímco se všeobecně přijímá, že původcem našeho světa byl Velký třesk, tak mnohé trápí i otázka, co zde bylo před ním?

Lidé mají na záchranu světa 12 let. Co bude pak?

Odborníci z celého světa a OSN bijí na poplach. Tvrdí, že pokud lidstvo do 12 let nezasáhne proti klimatickým změnám, dojde k nenávratnému poškození naší planety. Země už poté podle nich nebude nikdy taková, jak ji známe.

Žijete v jednom bytě s partnerem? Vědci vzali mikroskop to, co objevili, je vyděsilo

Podle vědců spolu kromě postele sdílejí páry také miliony bakterií. Nejvíce jich ve svém výzkumu identifikovali v oblasti chodidel, ale třeba i očních víček. Většina těchto bakterií jsou neškodné nebo dokonce přínosné mikroorganismy.