EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Francie, Británie a Německo podaly stížnost na Írán kvůli jaderné dohodě, ve hře je i obnovení sankcí

Brusel zajímá Blízký východ. Jak chce snížit napětí?

Ve snaze snížit napětí na Blízkém východě po americké likvidaci velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního hodlá Evropská unie mluvit se všemi stranami. Poslancům Evropského parlamentu to dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku řekl šéf unijní diplomacie Joseph Borrell. Varoval také, že by růst napětí v oblasti mohl vést k posílení teroristické organizace Islámský stát (IS) a také zvýšit počty uprchlíků.

Dodržování práv občanů EU? Británie bude pod dozorem Bruselu

Evropská komise (EK) bude pozorně sledovat, zda po brexitu Británie dodržuje všechny závazky v oblasti práv unijních občanů. Poslance Evropského parlamentu o tom dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku ujistila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Ochranu práv občanů ze sedmadvaceti unijních zemí označila šéfka komise za nejvyšší prioritu. Británie s největší pravděpodobností EU opustí na konci ledna, tedy za 17 dní.

Maďarsko čelí kritice. Zákon o nevládních organizacích porušuje normy EU, tvrdí advokát

Maďarský zákon omezující zahraniční financování nevládních organizací porušuje právní předpisy Evropské unie. Uvedl to dnes generální advokát Soudního dvora EU, podle něhož není zákon v souladu s principem volného pohybu kapitálu ani s dalšími zásadami. Normu v roce 2017 iniciovala maďarská vláda.

Chorvatsko poprvé šéfuje EU. Premiér Plenković představil čtyři priority

Chorvatsko bude za svého půlročního předsednictví usilovat o udržitelný rozvoj Evropské unie, silnější propojení jednotlivých států, větší bezpečnost unijních občanů a výraznější roli EU na mezinárodním poli. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku to dnes řekl chorvatský premiér Andrej Plenković. Za největší úkoly, které Záhřeb za předsednictví v Radě EU čekají, označil jednání o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021 až 2027 či plánovaný brexit, do kterého zbývá 17 dní.

Polsko na cestě z EU? Prestižní deník naznačil možný scénář

NÁZOR - Od chvíle, kdy v roce 2015 zformovala vládu, polská pravicově populistická strana Právo a spravedlnost systematicky usiluje o eliminaci brzd, které omezují její moc, varuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník konstatuje, že to se týká především justice.

EU chce nařídit všem výrobcům jednotnou nabíječku

Evropská komise (EK) by měla co nejrychleji zajistit, aby elektronické přístroje prodávané v Evropské unii měly jednotné nabíječky. Vyzvali ji k tomu dnes poslanci Evropského parlamentu, kteří se sešli na plenárním zasedání ve Štrasburku. EK už v roce 2009 podepsala s výrobci elektroniky dobrovolné memorandum o univerzální nabíječce, tehdejší očekávání, že krok povede ke sjednocení výrobků, se ale nenaplnila.

Hrozí 3. světová válka? Evropští diplomaté jí chtějí zažehnat

Na Blízkém východě se opět schyluje k nové válce, která by se mohla stát roznětkou ještě většího konfliktu. Evropská diplomacie proto nic nenechává náhodě a jedná s íránským ministrem zahraničí Mohammedem Džavádem Zarífem. Pozvánku na osobní setkání obdržel Zaríf v den, kdy americký prezident Donald Trump hrozil bombardováním Íránu. Informoval o tom server Politico.eu.

Složité vyjednávání o budoucích vztazích Británie a EU. Bude stačit jedna dohoda?

Komentář – Jelikož ve čtvrtek 9. ledna 2020 došlo ke schválení tzv. prováděcího zákona k brexitu v dolní komoře britského parlamentu a očekává se, že legislativu podpoří i členové Sněmovny lordů, brexit k poslednímu lednu vypadá reálně. Po odchodu Spojeného království z EU 31. ledna však bude do konce roku trvat tzv. přechodné období, během kterého budou probíhat intenzivní jednání o podobě budoucích vztahů mezi dvěma entitami. Podaří se vyjednat jednotný komplexní dokument, nebo se strany uchýlí k vytvoření několika sektorových dohod?

EU: Protiteroristická koalice v Iráku musí navzdory konfliktu pokračovat

Činnost mezinárodní protiteroristické koalice v Iráku musí pokračovat přes napjatou situaci v oblasti. Evropská unie chce také udržet při životě jadernou dohodu s Íránem, který by se měl vrátit k jejímu dodržování. Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella se na tom shodli unijní ministři zahraničí na dnešním mimořádném jednání k situaci na Blízkém východě.

EU v koncích? Při řešení libyjské a íránské krize selhává, soudí analytici

Lídři Evropské unie tento týden zareagovali na vyhrocenou situaci okolo Íránu a Libye nebývalým diplomatickým nasazením. Mimořádné ministerské schůzky, jednání s politiky třetích zemí či desítky telefonátů jsou reakcí na první vážnou zkoušku nové unijní exekutivy, která hodlá EU zajistit významnější místo ve světovém dění. Experti se však shodují, že praktický dopad aktivity omezující se na výzvy k ukončení násilností bude mizivý.

Johnson jednal s von der Leyenovou. Znovu odmítl prodloužení přechodného období

Britský premiér Boris Johnson chce za 11 měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií "dohodu o volném obchodu v kanadském stylu". Šéfce Evropské komise Ursule von den Leyenové dnes na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.

Íránskou krizi vyřeší dialog, EU k němu přispěje, říká Ursula von der Leyenová

Současné násilnosti na Blízkém východě ohrožují úspěšný boj proti teroristickým skupinám, který v Iráku vede mezinárodní koalice. Prohlásil to dnes šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell po mimořádném jednání Evropské komise (EK) k íránské krizi. Podle předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové by měl používání zbraní nahradit dialog, v němž by EU mohla nabídnout své dobré vztahy se státy v regionu.

Pokračující jednání o brexitu - Von der Leyenová míří za Johnsonem do Británie

Dnes se poprvé od počátku nového roku sejdou zástupci Spojeného království a Evropské unie za účelem dalšího vyjednávání o vystoupení země z evropského bloku. Do Westminsteru za Borisem Johnsonem směřuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s unijním vyjednavačem pro brexit Michelem Barnierem. Rozhovory se budou mimo jiné týkat i budoucí obchodní dohody. Unijní představitelé jsou k jejímu rychlému dojednání spíše skeptičtí.

Spirála násilí musí skončit. Merkelová, Macron a Johnson chtějí zmírnit napětí v Iráku

Německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Boris Johnson vyzvali ve společném prohlášení ke zmírnění napjaté situace v Iráku. Spirála násilí a útoky na koaliční síly podle nich musí skončit. Zvláště Írán musí upustit od dalších násilných akcí, uvedli. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell vyjádřil politování nad nedělními výroky íránských představitelů, kteří avizovali, že Teherán bude dál vypovídat jadernou dohodu z roku 2015.

Konec jaderné dohody? Von der Leyenová hodlá působit na Írán

Evropská unie se bude snažit Írán přesvědčit, že dodržování jaderné dohody z roku 2015 je i v jeho vlastním zájmu. Uvedla to dnes v prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na středeční ráno svolala mimořádné jednání svého týmu, kde by měl šéf unijní diplomacie Josep Borrell a další komisaři své kolegy informovat o nejrůznějších dopadech stávajícího dění na Blízkém východě.

Mendel se může stát za dva roky jedním z témat českého předsednictví v Radě Evropské unie

Memorandum, které dnes podepsali zástupci augustiánského opatství v Brně, Jihomoravského kraje a města Brna, odstartovalo přípravy oslav 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela, které si Česko a s ním i celý svět připomene za dva roky.

EU plánuje mimořádný mítink kvůli Íránu

Ministři zahraničí zemí Evropské unie se v pátek mimořádně sejdou kvůli napjaté situaci okolo Íránu a násilnostem na Blízkém východě. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Jednání inicioval šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který do Bruselu pozval íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Podle diplomatů není vyloučeno, že se Zaríf jednání zúčastní, potvrzeno to však není.

Německo v čele EU? Témata, která budou hýbat Bruselem v roce 2020

Komentář – V roce 2019 jsme na poli Evropské unie mohli zaznamenat mnohá zemětřesení, ať už se jednalo o opakované odkládání dlouho očekávaného brexitu, volby do Evropského parlamentu či následnou volbu hlavy Evropské komise a jejího sedmadvaceti členného týmu, nebo dokonce o klimatické stávky vyvolané mladou švédskou aktivistkou. Uplynulý rok tak byl pro úředníky a lídry Evropské unie po mnoha stránkách výzvou. Co bude Bruselem a Evropskou unií hýbat v tomto roce?

Evropa by měla vyzvat USA a Írán ke klidu, tvrdí Babiš

Evropa by měla vyzvat Spojené státy a Írán, aby neeskalovaly situaci po smrti íránského generála Kásema Solejmáního. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že se na tom dnes shodl při novoročním obědě v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem. Evropané by se měli více angažovat, uvedl premiér. S prezidentem Babiš hovořil také o výsledku státního rozpočtu, který loni skončil ve schodku 28,5 miliardy korun.