Evropské volby 2019

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Nizozemské eurovolby vyhrála levice, v Irsku bodují vládní konzervativci

V Nizozemsku podle prvních odhadů nečekaně vyhrála volby do Evropského parlamentu levicová Strana práce s 18 procenty hlasů. Uspěla i nová populistická formace Fórum pro demokracii (FvD), která však patrně část hlasů odebrala podobně laděné Straně pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Nejsilnější irskou stranou bude vládní Fine Gael, které odhady přisuzují 29 procent. V Dánsku vyhráli podle očekávání sociální demokraté, protiimigrační Dánská lidová strana skončila třetí za liberály. Vítězství si sociální demokraté připsali podle předpokladů i ve Švédsku, zatímco ve Finsku vyhráli konzervativci.
Sídlo CDU v Berlíně

Eurovolby v Německu zřejmě vyhrála silně oslabená CDU/CSU, doplatili na vládu

Německé vládní strany CDU/CSU a SPD v dnešních eurovolbách propadly. Konzervativní unie kancléřky Angely Merkelové získala podle aktualizovaných odhadů 28,3 procenta hlasů a sociální demokraté dokonce jen 15,6 procenta. Pro obě uskupení je to nejhorší výsledek ve volbách do Evropského parlamentu, a v SPD už se kvůli němu začíná spekulovat o osudu šéfky strany Andreji Nahlesové. Radost naopak panuje u Zelených, kteří jsou považováni za faktické vítěze hlasování. Získali 20,3 procenta hlasů, čímž jasně překonali své minulé maximum.
Volby, ilustrační foto

Eurovolby v Řecku zřejmě vyhrají konzervativci, v Bulharsku hnutí premiéra

Řecká opoziční konzervativní Nová demokracie podle odhadů ve volbách do Evropského parlamentu porazila vládní levicovou formaci SYRIZA. Informovala o tom agentura APA. Pohoršili si také vládní konzervativci na Kypru, kteří možná skončí druzí za levicovou Pokrokovou stranou pracujícího lidu (AKEL). V Bulharsku jasně vyhrálo hnutí Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) premiéra Bojka Borisov, uvedla televize bTV. Na Maltě zvítězili vládní socialisté.
Jaroslaw Kaczyński

Eurovolby v Polsku vyhrála Kaczyńského PiS, jen těsně porazila opozici

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského zvítězila podle prvních odhadů ve volbách do Evropského parlamentu s nevelkým náskokem na opozici. Konzervativně nacionalistická formace získala 42 procent hlasů, zatímco opoziční Evropská koalice o tři procentní body méně. Podle polských médií přišlo k volbám rekordních 43 procent voličů.
Evropské volby 2019

Eurovolby ve Španělsku zřejmě vyhráli vládní socialisté

Volby do Evropského parlamentu vyhráli ve Śpanělsku vládní socialisté premiéra Pedra Sáncheze, kteří by v unijním zákonodárném sboru mohli mít nově 18 místo současných 14 poslanců. Vyplývá to z odhadů zveřejněných společností GAD3. Nově do europarlamentu vstoupí ultrapravicová strana Vox, bude mít čtyři až pět poslanců.
Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Eurovolby a politický otřes ve Francii: Le Penová porazila Macrona

Krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové vyhrálo volby do Evropského parlamentu ve Francii. V očekávaném souboji s proevropskou stranou prezidenta Emmanuela Macrona získalo podle prvních odhadů okolo 24 procent hlasů. Macronova koalice Obroda, jejímž základem je jeho strana Republika v pohybu (REM) je s více než 22 procenty druhá. Výrazně si polepšili zelení, kteří skončili třetí s 13 procenty.
Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Eurovolby v Maďarsku zřejmě drtivě vyhrál Orbán

Maďarský občanský svaz (Fidesz) premiéra Viktora Orbána bude i nadále dominantní maďarskou stranou v Evropském parlamentu. Podle odhadů místní společnosti Nézöpont nakloněné vládě získal až 56 procent hlasů a konkurenty nechal daleko za sebou. Informovala o tom agentura Reuters. O volby byl v zemi výrazně větší zájem než před pěti lety.
Sebastian Kurz

Eurovolby 2019: Lidová strana ÖVP je podle odhadů v Rakousku jasným vítězem

Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze je nehledě na vládní krizi v alpské republice jasným vítězem voleb do Evropského parlamentu. Vyplývá to z odhadů, které lidovcům připisují 34,5 procenta hlasů. Na druhém místě skončili opoziční sociální demokraté (SPÖ) a na třetím dosud vládní pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).
Andrej Kiska, slovenský prezident

Kiska zhodnotil slovenské eurovolby. Neskrývá zklamání

Také sobotní volby do Evropského parlamentu na Slovensku, ve kterých podle odhadů znovu oslabila nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD), potvrdily touhu lidí po změně. Na sociální síti to uvedl dosluhující slovenský prezident Andrej Kiska. Zároveň vyjádřil zklamání nad posílením krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Eurovolby podle odhadu vyhrála koalice neparlamentních proevropských stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu před Směrem-SD a LSNS.
Volby, ilustrační foto

Evropské volby začaly i v Německu. Výsledky budou dnes večer

Německo dnes rozhoduje o obsazení 96 křesel v Evropském parlamentu, který má 751 poslanců. Favoritem hlasování je konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, která ale podle všeho stejně jako koaliční sociální demokracie (SPD) znatelně oslabí. Skutečným vítězem by se tak mohli stát opoziční Zelení. Na pokračování vlády velké koalice by podle většiny odborníků hlasování ale ani tak zásadní vliv mít nemělo. Začíná už se však spekulovat o změnách uvnitř SPD.
Bratislavský hrad

Slováci přepisují volební mapu, prahnou po změně

Sobotní volby do Evropského parlamentu na Slovensku, které podle odhadů vyhrála koalice proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu, potvrdily, že země chce změnu a že pokračuje pád nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica. Napsala to dnes slovenská média, která si všímají také posílení krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Šéfové PS a Spolu ohlásili, že chtějí vyhrát i nadcházející parlamentní volby.
Vilnius, Litva

Litva si kromě europarlamentu volí i prezidenta

Litevci dnes ve druhém kole prezidentských voleb vybírají mezi dvěma kandidáty. Oba tvrdí, že chtějí zachovat přísný tón vůči sousednímu Rusku, ale zároveň občas zmírnit rétoriku, poznamenala agentura AP. Účast ve volbách podle serveru Delfi.lv zatím víceméně odpovídá prvnímu kolu před dvěma týdny, kdy během prvních dvou hodin hlasovalo kolem 13 procent voličů.
Evropské volby 2019

Eurovolby končí. Co bude s EU?

Letošní volby do Evropského parlamentu dnes vyvrcholí, když k urnám zamíří miliony voličů ve 21 zemích evropského bloku. Až někdy večer po 23:00 ale bude jasné, jak dopadlo kontinentální hlasování, které by podle mnohých mohlo otřást dlouhé roky platnými pořádky v evropské politice.
Volby, ilustrační foto

Eurovolby 2019: Největší zájem byl v Praze. Voličů přišlo víc než posledně

Zájem Čechů o volbu poslanců Evropského parlamentu byl letos zřejmě o něco vyšší než před pěti lety, kdy hlas odevzdalo 18,2 procenta oprávněných voličů. Dnes a v pátek se volební účast v Praze pohybovala kolem 30 procent, a také v některých dalších krajích podle předběžných odhadů překročí 20 procent, zjistili zpravodajové ČTK. Mimořádně vysokou volební účast hlásí Holubice na Brněnsku, kde se souběžně konalo místní referendum. Volební místnosti v Česku se uzavřely dnes ve 14:00, výsledek voleb bude zveřejněn v neděli pozdě večer.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy