globální oteplování

Globální oteplování představuje jednu z nejnaléhavějších výzev současného světa. Je to dlouhodobé zvyšování průměrných teplot na Zemi, což má rozsáhlé a komplexní dopady na životní prostředí, společnost a ekonomiku. Tato změna klimatu vyžaduje globální spolupráci a účinná opatření, abychom omezili její negativní dopady a chránili budoucnost naší planety.

Hlavní příčinou globálního oteplování je lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý (CO2) a metan (CH4). Těmito emisemi dochází k zesilování skleníkového efektu, což způsobuje zadržování tepla v atmosféře a zvyšuje teploty na povrchu Země.

Globální oteplování má rozsáhlé a mnohostranné dopady. Ledovce a sněhové pokrývky se zmenšují, což vede ke zvýšené hladině moří a extrémnějším povodním. Nárůst teplot způsobuje také intenzivnější bouře, sucho a vlny veder. Oteplování ovlivňuje biodiverzitu, migrační vzory zvířat a rostlin, což v konečném důsledku ohrožuje celé ekosystémy.

Globální oteplování ovlivňuje i společnost a ekonomiku. Zemědělství je postiženo změnami v podnebí, což má důsledky pro potravinovou bezpečnost. Přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami vedou k obrovským ekonomickým ztrátám. Vysoké teploty a extrémní povětrnostní podmínky ohrožují lidské zdraví a zvyšují riziko šíření nemocí.

Boj proti globálnímu oteplování vyžaduje kolektivní úsilí a konkrétní opatření. Snížení emisí skleníkových plynů, podpora obnovitelných zdrojů energie, zvýšená energetická efektivnost a udržitelnější způsoby výroby a spotřeby jsou klíčovými kroky směrem k udržitelné budoucnosti.

Mezinárodní spolupráce, politická dohoda a vzdělávání veřejnosti jsou rovněž nezbytné pro úspěch těchto opatření. Závazek celého světa je klíčový pro ochranu klimatu a udržení životní prostředí pro budoucí generace.

Související články:

Počasí nahání expertům strach. Teplotní rekord padl i na zcela nečekaném místě

Co se dnes děje s klimatem? Něco takového, tady tisíce let nebylo

Současné projevy klimatické změny nemají v lidské historii obdoby nejméně 2000 let nazpět. Podle nové vědecké studie se ukazuje, že k obdobným změnám doposud nedocházelo. Podle všeho jsou současné změny unikátní ve svém globálním dopadu.

Zachrání Paříž před oteplováním vysazování stromů? Projekt vyvolává pochybnosti

Ohrožována teplotami, které by mohly do 30 let dosáhnout tolika stupňů, jako mají v Canbeře, hledá Paříž odpověď ve vysazování zeleně a slibuje "městské lesy". Tento ambiciózní projekt však vyvolává pochybnosti, píše agentura AFP.

Facka klimaskeptikům. Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby, ukazují studie

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahuje jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum vědců ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.

Miliarda uprchlíků? Globální oteplování povede ke konci naší civilizace, tvrdí studie

Nová zpráva varuje, že pokud lidstvo nezačne dělat víc, hrozí mu zkáza civilizace tak, jak ji známe, během tří dekád. Současné klimatické modely dle ní dostatečně neberou v úvahu a podceňují nejextrémnější scénáře.

Smrtící klimatické změny? Mohou zřejmě za šíření záhadné superbakterie

Globální oteplování může mít řadu dopadů a některé z nich můžou být velmi nečekané. Vědci mají aktuálně podezření, že náhle rozšíření "superbakterie" - konkrétně specifického druhu houby Candida auris může být zapříčiněno právě změnou teplot.

Krávy a globální oteplování? Vědci přišli na to, jak zachránit planetu

Letošní vedra upozornila řadu lidí na čím dál palčivější problém globálního oteplování. Mezi skleníkové plyny, které se na klimatickém jevu podílejí, však nepatří jen oxid uhličitý produkovaný z dopravy a průmyslové produkce, ale i metan, jehož značnou část mají na svědomí zejména velkochovy krav. Vědci přišli na způsob, jak problém omezit.

Oběť globálního oteplování. Na Islandu odhalí pamětní desku prvnímu ledovci, který roztál

Nová pamětní deska bude na Islandu připomínat první ledovec, který zmizel v důsledku oteplování planety. Okjökull, který ještě před sto lety pokrýval území o rozloze 15 čtverečních kilometrů, ztratil status ledovce již v roce 2014, informovala agentura Reuters.

Vikingové vykáceli lesy, Island je intenzivně vysazuje

Před osídlením Vikingy měl Island hojnost lesů, které byly ochranou proti bouřím. Obávaní válečníci ale všechno vykáceli. Ostrov dnes ve jménu biodiverzity a klimatu lesy znovu intenzivně vysazuje. Island je považován za nejméně zalesněnou zemi z celé Evropy - lesy zaujímají sotva 0,5 procenta území Islandu, uvádí se ve zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Lidstvo čeká katastrofická budoucnost? Nový výzkum děsí vědce

Na Antarktidu tvrdě dopadá globální oteplování. Nové výzkumy ukázaly, že na některých místech se vrstva ledu ztenčila až sto metrů, což mělo za následek celosvětové zvýšení hladiny oceánů o půl centimetru. Zatím ale nic nenaznačuje tomu, že by se situace měla zlepšovat, a vědcům tak kontinent doslova mizí před očima. Donedávna se přitom mělo za to, oteplováním je zasažena převážně Arktida.

Červen 2019 byl nejteplejším červnem, zjistili američtí vědci. Potvrzuje to i Česko

Červen 2019 byl nejteplejším červnem v historii. Uvádí to data amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA).

Evropa se uvaří? Nová studie odhaluje znepokojivou budoucnost

Evropská města by v roce 2050 mohla být horká jako ta na Blízkém východě či v Austrálii. Zjistil to výzkum švýcarské Spolkové vysoké technické školy v Curychu (ETHZ). Zprávu přinesl server Euronews.

Až 80 milionů pracovních míst přestane existovat? Studie OSN přináší temné varování

Globální oteplování učiní horko v některých částech zemích světa tak nesnesitelné, že to povede k ztrátě až 80 milionů pracovních míst, tvrdí studie OSN. Důsledky klimatickým změn pocítí hlavně pracovníci v zemědělství a obyvatelé Jižní Asie a Afriky. Studie varuje, že se dá očekávat, že zhoršení pracovních a životních podmínek ještě posílí migraci z těchto zemí.

Počasí bude ještě extrémnější? Tryskové proudění nad Evropou slábne, následky hrozivé

Klimatické změny vyvolané lidmi zřejmě způsobily, že teplota při nedávné vlně veder byla o celé čtyři stupně vyšší, než by byla za normálních okolností. Vyplývá z dnes uveřejněné studie klimatologů, podle níž je navíc pravděpodobnost výskytu takto extrémního počasí pětkrát vyšší než před sto lety.

Litva vyhlásila stav nouze. Na vině je globální oteplování

Litva dnes kvůli obrovskému suchu vyhlásila stav nouze. Podle místních úřadů hrozí, že kvůli suchému a horkému počasí bude letošní sklizeň až o polovinu nižší, napsala agentura AFP. Kromě ohrožení plodin má sucho negativní vliv i na hladiny některých řek, které dramaticky poklesly, což ohrožuje ryby.

Svět čeká klimatický apartheid, varuje odborník OSN

Světu hrozí klimatický apartheid, uvedl v dnes vydané zprávě zvláštní zpravodaj OSN pro extrémní chudobu a lidská práva Philip Alston. Podle něj následky klimatické změny nejvíce pocítí nejchudší obyvatelé planety, bohatí použijí své peníze, aby se hladu a válkám vyhnuli.

Za kritické počasí v Česku může vláda. Odborníkům došla trpělivost

Sucho v posledních měsících, respektive letech, výrazně trápí ČR. Podle hydrologů se sice o problému ví více jak 15-20 let, vláda ale zaspala a začíná věci řešit až teď. Některé její kroky v boji proti globálnímu oteplování však mohou být i kontraproduktivní.

Kvůli čemu vypukne třetí světová válka? Vědci přišli s novým varováním

Klimatické změny se zdají zhoršovat. Snaha o jejich nápravu však může vést k ještě horším důsledkům, varují však klimatičtí experti. Podle nich snaha zvrátit negativní důsledky klimatických změn by mohla vést až k třetí světové válce.

Vědci jsou v šoku: Grónské ledovce roztály za jediný den

Ledy tají v Grónsku každoročně. Jenže letos pravidelná obleva přišla o měsíc dříve, kdyby nastolený trend pokračoval, mohlo by dojít k ekologické katastrofě.

Británie má být do roku 2050 bez skleníkových plynů. Mayová představila smělý plán

Britská vláda se chystá schválit závazek, podle kterého by se země v polovině tohoto století zcela zbavila skleníkových plynů přispívajících k oteplování planety. Premiérka Theresa Mayová hodlá před svým odchodem z funkce docílit toho, aby se její země stala prvním větším státem s takovým cílem. Informovala o tom dnes stanice BBC.