Klimatické změny

Ilustrační foto

Změny počasí působí škody za bilion dolarů. 100 miliard ročně opravdu nestačí

Jak už server EuroZprávy.cz informoval ve čtvrtek, účastníci klimatické konference COP 28 se dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně. A podle jiných odhadů částka v následujících letech raketově vzroste.
Ilustrační foto

WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší

Letošní rok bude pravděpodobně tím nejteplejším v dějinách měření. Na okraj klimatického summitu COP28 to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve své nejnovější zprávě o stavu globálního klimatu. Z ní vyplývá, že lidstvo čekají častější záplavy, požáry, vlny veder a tání ledovců, a příští rok by navíc mohl ten letošní, rekordně teplý, překonat.
Sultan Al Jaber, prezident summitu COP28

"Historický okamžik." Státy na COP28 vytvořily fond ztrát a škod, posílají do něj stamiliony dolarů. USA a Světová banka čelí kritice

Účastníci klimatické konference COP 28 se dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně. 
Ilustrační foto

Počasí se stále nedaří zkrotit. Svět se může oteplit až o tři stupně, varuje OSN

Podle nové zprávy OSN by současná opatření přijatá zeměmi udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Tato úroveň je výrazně vyšší než cíle stanovené v Pařížské klimatické dohodě, kde se téměř 200 zemí v roce 2015 dohodlo na omezení globálního oteplení na 1,5 stupně Celsia a udržení pod dvěma stupni.
Ilustrační foto

Zažíváme nejteplejší počasí za 100 tisíc let. Celosvětový teplotní průměr poprvé překročil obávané dva stupně

Letošní mimořádně teplé počasí podle unijní klimatologické služby Copernicus zřejmě poprvé překonalo o více než dva stupně Celsia teplotní průměr z let 1850 až 1900. 17. listopad se tak pravděpodobně stal dnem, kterého se vědci obávali, protože omezení globálního oteplování bylo jedním z klíčových cílů Pařížské klimatické dohody. Odborníci se také obávají, že letošní rok bude nejen nejteplejším rokem od začátku měření, ale i za posledních více než 100 tisíc let.
Ilustrační foto

OSN: Svět dělá pro zlepšení počasí málo. Zastavení klimatických změn vyžaduje okamžité zásadní kroky

Analýza národních klimatických plánů OSN konstatuje, že opatření jednotlivých vlád v oblasti ochrany klimatu jsou stále nedostatečná. I přes úsilí některých zemí budou nutné další zásadní kroky k omezení růstu celosvětové teploty a předejití nejhorším dopadům klimatických změn, uvádí zpráva. Autoři analýzy žádají, aby nadcházející klimatický summit COP28 vedl k okamžitým opatřením.
Ilustrační foto

Počasí nenechává Čechy chladnými. Klimatickým změnám většina věří a obává se jich

Změna klimatu na Zemi za posledních 100 let je podle devíti desetin obyvatel v Česku nevyvratitelná, a zhruba dvě třetiny z nich věří, že lidská činnost k této změně výrazně nebo velmi přispívá. Obavy z dopadů klimatických změn sdílí 60 procent těch, kdo uznávají existenci této proměny. Tato data vychází z průzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) od července do září.
Ilustrační foto

Svět spaluje nejteplejší počasí v historii měření. Rok 2023 bude rekordní, ukázal říjen

Teplé počasí, které panovalo v průběhu října, překonalo všechny rekordy. Program Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus dnes uvedla, že uplynulý měsíc se stal nejteplejším říjnem v historii měření s průměrnou teplotou vzduchu 15,30 stupně Celsia a rok 2023 se tak zapíše do historie jako vůbec ten nejteplejší rokem v historii měření. Velmi teplé počasí panovali o v Česku, rekordní ale nebylo.
Ilustrační foto

Vyspělé státy selhaly? Na změny počasí trpíme nejvíce, i když jsme k nim přispěly nejméně, zní z chudších zemí

Svět čelí extrémnímu počasí, které je podle vědců poháněno lidskou aktivitou, a právě ta může nyní dopady změn klimatu zmírnit. Oteplování nejdrtivěji dopadá na nejchudší země, které se o stávající oteplování zasloužily nejméně, nejvíce je ale postihují stále intenzivnější sucha, záplavy a bouře. Vyspělé země jim sice přislíbily pomoc, OSN ale ve své zprávě uvádí, že zůstalo jen u slibů. Do rozvojových zemí se posílá stále méně peněz, které jim mají pomoci přizpůsobit se klimatickým změnám.
Sršeň

Změny počasí mají na přírodu výrazný dopad. Zanedlouho s námi může být hmyz celoročně

Ačkoliv podzim většinou znamená čas, kdy se hmyz pomalu vytrácí a začíná zimovat, stále častěji se ukazuje, že doba, po kterou zůstává aktivní, se prodlužuje. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu řízen přírodními podmínkami, ty se ale vlivem oteplování mění. A jednou bychom se mohli dočkat nelichotivé budoucnosti, ve které hmyz budeme vídat celoročně.
Hurikán

Další vliv změn počasí: Přírodní katastrofy budou stále častější

Tropické cyklony a hurikány patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, proti nimž prakticky neexistuje obrana. Podle vědců ale zesilují, a to rychleji než tomu bylo dosud. Ukazuje to nedávná studie uveřejněná v odborném časopise Scientific Reports s tím, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování.
Vláda ČR

Česko má nový plán pro energetiku a klima, schválila ho vláda

Česká republika naplní závazek snížení emisí skleníkových plynů, jak požaduje balíček Fit for 55, podmínkou ale je zajištění dostatečného množství dostupné energie pro firmy i občany. Aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, která reaguje na postupující klimatickou krizi i na vývoj situace v energetice po ruském vpádu na Ukrajinu, schválila vláda na středečním jednání. 
Ilustrační fotografie. Komentář

Spory o emisní normy a Česko proti Euro 7. Jaká auta budeme řídit?

To, že náš život ovlivňují často maličkosti, není jistě třeba připomínat. Právě probíhající vášnivé diskuse o nových emisních normách Evropské unie jsou toho dobrým příkladem. Škoda jen, že kvůli maličkostem nám mezi prsty zbytečně protékají ty „velké“ a „důležité“ skutečnosti. Připomíná to totiž jeden velmi známý „kus“: Mnoho povyku (možná) pro nic. Hodně důležitá otázka, která může člověka napadnout je, zda je skutečně nějaké to množství určitých látek z výfukových plynů motorů ve všech možných souvislostech důležitější než (nadneseně) čistší a zdravější ovzduší na planetě Zemi?
Ilustrační foto

Letošní počasí je neskutečné, nic takového jsme nezažili. Je to rozsudek smrti, komentují rekordy experti

Září letošního roku se stalo celosvětově nejteplejším měsícem v historii měření a celý rok směřuje k absolutnímu teplotnímu rekordu. Vyplývá to z dat, které prezentoval program Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Průměrná globální teplota v září byla 16,38 stupňů Celsia, což je o 0,93 stupně více než průměrná teplota mezi lety 1991 až 2020. Podle meteorologů jde o mimořádný rekord, který Zemi přibližuje k hranici oteplení o 1,5 stupně.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 7 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 8 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 9 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 10 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 11 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 12 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 13 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 13 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy