Marek Benda

Marek Benda (ODS)

Poslanec Benda stáhl návrh snížit daň z loterií

Sazba daně z loterií se nesníží z 35 procent na původní výši 23 procent, jak to navrhoval poslanec ODS Marek Benda. Pro tuto kontroverzní změnu nenašel podporu ani uvnitř vládní koalice a dnes jej proto stáhl.
Marek Benda (ODS)

Benda navrhuje nižší daň z loterií, koalice se bude ještě radit

Koalice se bude radit, zda podpoří návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy na snížení sazby daně z hazardu u loterií z nynějších 35 procent na 23 procent. ČTK to dnes řekl předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Lidovci podle něj snížení sazby nakloněni nejsou. Koaliční Piráti Bendův nynější návrh nepodpoří, ale budou ochotni o sazbách jednat v příštím roce.
Marek Benda (ODS)

Benda by byl opatrný s označením ruských zločinů na Ukrajině za genocidu

Předseda koaličního poslaneckého klubu ODS Marek Benda uvedl, že Rusko páchá na Ukrajině válečné zločiny, byl by ale "lehce" opatrný" označit je za genocidu. Benda to řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. S iniciativou přišli ve Sněmovně koaliční lidovci, jak je o to požádal na dubnovém sjezdu strany ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.
Marek Benda (ODS)

Předsedou sněmovního klubu ODS se stal Marek Benda

Předsedou sněmovního klubu ODS se ode dneška stal Marek Benda, první místopředsedkyní Eva Decroix. Vystřídali Zbyňka Stanjuru a Janu Černochovou, kteří míří do nové vlády Petra Fialy (ODS) na pozice ministrů financí a obrany. O změnách ve vedení frakce informovala ODS v tiskové zprávě. Klub o nich rozhodl již dříve.
Marek Benda (ODS).

Do imunitního výboru míří třeba Válková nebo Benda

Do sněmovního mandátového a imunitního výboru míří například Helena Válková a Taťána Malá (obě ANO), Marek Benda (ODS) a Radek Rozvoral (SPD). Nominace do výboru, který mimo jiné dává plénu doporučení ohledně případných žádostí o vydání k trestnímu stíhání, dnes projednala sněmovní volební komise.
Marek Benda (ODS)

Benda v poslanecké lavici oslaví třicet let. Nejsem odtržený od reality, denně nakupuji. Inspirujících kolegů je méně, říká

Marek Benda z ODS tvrdí, že ani po téměř třiceti letech, které v nadcházejícím volebním období oslaví v poslanecké lavici, není odtržen od životní reality normálních lidí, ačkoli jeho kritici jsou přesvědčeni, že se ocitl v jakémsi vakuu. Nejdéle sloužící zákonodárce, který kariéru začínal ještě v České národní radě, si z názoru oponentů nic nedělá. „Denně nakupuji pro rodinu v obchodech a často jezdím tramvají či MHD. O všedních trablech občanů mám možná větší přehled, než moji rivalové, kteří takové řeči o mně šíří,“ konstatuje pro EuroZprávy.cz čerstvě zvolený předseda pražské ODS Marek Benda, který si stýská, že v Dolní komoře každé čtyři roky ubývá kolegů, jež by jej inspirovali, jako tomu bylo v devadesátých letech. V pondělí na ustanovující schůzi započne další díl svého volebního období.
Marek Benda (ODS)

Předsedou pražské ODS se stal poslanec Marek Benda

Novým předsedou pražské ODS se stal na zasedání regionálního sněmu poslanec Marek Benda. Hlasovalo pro něj 69 ze 72 delegátů. Ve funkci nahradil pražského zastupitele a starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. ČTK to sdělila mluvčí pražské ODS Lenka Mottlová.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna zřejmě přijme volební novelu bez sporné pasáže o mandátech

Sněmovna zřejmě přijme volební novelu bez sporné pasáže, podle níž by po volbách mohla o obsazení části poslaneckých křesel nepřímo rozhodovat stranická vedení tím, že určí kraje, kterým připadnou zbývající mandáty. Ústavně-právní výbor dnes doporučil plénu schválení úpravy předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO), podle níž by se tyto mandáty přidělovaly automaticky.
Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová navrhla schůze Sněmovny na dálku. U části poslanců narazila

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) narazila u některých poslanců s námětem, že by Sněmovna měla zvážit vzhledem zhoršující se epidemické situaci možnosti jednání na dálku. Podle předsedy ústavně-právního Marka Bendy (ODS) přišla do dolní komory poradit, aby se rozpustil Parlament.
Senát ČR, ilustrační foto

Nebude-li zákon o volbách upraven včas, zákonodárnou moc převezme Senát

Pokud by se Parlamentu nepodařilo do července schválit změnu volebního zákona, sněmovní volby by se nemohly uskutečnit v říjnu a zákonodárná moc by po skončení současné Sněmovny přešla na Senát. ČTK to potvrdil to politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity v reakci na dnes oznámený verdikt Ústavního soudu, který části volebního zákona zrušil. Senát zákonným opatřením nesmí podle ústavy schválit volební změny.
Marek Benda (ODS)

Zeman zákon nevetoval, jen na sebe strhl pozornost. Kauzu mám za absurdní, říká Benda

Předseda sněmovního Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) je přesvědčený, že prezident Miloš Zeman v žádném případě nevetoval takzvaný daňový balíček, jehož součástí je i zrušení superhrubé mzdy. Hlava státu zákon nepodepsala s tím, že jej vrací k dalšímu opatření, a to vyvolalo podezření o jeho vetu. „Podle mého názoru je vše v pořádku, zákon bude vyhlášen. Pan prezident kolem sebe strhl pozornost, a to se mu líbí. Jeho záměr se mu povedl,“ říká pro EuroZprávy.cz Marek Benda.
Marek Benda Rozhovor

BIS nemůže ani prezidentovi vše sdělovat. Zeman nepochopil, k čemu slouží, říká pro EZ Benda

ROZHOVOR – Otevřeně tvrdí, že kontrarozvědka nemusí ani hlavě státu sdělovat úplně všechny informace, jimiž disponuje. Člen sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby Marek Benda (ODS) je přesvědčený, že prezident Miloš Zeman nepochopil, k čemu BIS slouží, a proto mezi Hradem a službou eskaluje napětí. „Už věci, které říkal v minulosti, jako například že by se služba neměla věnovat boji s Rusy anebo Číňany a že by se měla zaměřovat na ekonomické zájmy, trochu svědčí o tom, že opravdu nerozumí, k čemu je služba zřízena,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marek Benda.
Marek Benda (ODS)

Tresty za šíření nacistických symbolů či trvalá zbraňová amnestie. Změna zákoníku je před schválením

Šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí bude možná trestné. Navíc by mohla být zavedena stálá zbraňová amnestie nebo terapeutické programy pro rizikové řidiče. Vyplývá to z poslaneckých úprav vládní novely trestního řádu a zákoníku, kterou ve Sněmovně čeká po dnešním druhém čtení závěrečné schvalování.
Marek Benda (ODS)

"Hrozba pro Česko, služebníci Ruska." Opozice tepe Zemana a jeho okolí kvůli úkolům pro BIS

Úkoly prezidenta Miloše Zemana pro Bezpečnostní informační službu (BIS), o kterých dnes informoval Český rozhlas-Radiožurnál, jsou podle politiků oslovených ČTK pokračováním jeho války proti kontrarozvědce. Opoziční představitelé varují, že Zemanovo okolí představuje bezpečnostní riziko. Zmiňují v té souvislosti mimo jiné prezidentova poradce Martina Nejedlého, který minulý týden odletěl na jednání do Moskvy.
Marek Benda

Sněmovna schválila úpravy insolvencí a exekucí, kvůli epidemii koronaviru

Změny některých pravidel insolvencí a exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě prodlouží nebo obnoví. Například podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset podat až do konce června příštího roku insolvenční návrh. Předpokládá to vládní novela zákona přijatého za jarní fáze epidemie covidu-19, kterou dnes schválila Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 48 minutami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 3 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 6 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy