Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

Související články:

Pavel vysvětlil své uvažování nad důchodovou novelou. Lidem i vládě dal čas

Prezident Pavel prozradil, co udělal s penězi z kampaně, které nevyužil

Prezident Petr Pavel rozhodl rozdělit nevyužitých 2,35 milionu korun na volební kampaň mezi sedm sociálních, zdravotních a jinak veřejně prospěšných organizací, které převážně sídlí ve strukturálně postižených krajích. Uvedl to Hrad v dnešní tiskové zprávě.

Pavel se nedomnívá, že otálel s podpisem důchodové novely. Měl jsem 15 dní, zmínil

Petr Pavel v pondělí popřel, že by otálel s podpisem důchodové novely. Úřadující prezident pod ni připojil svůj podpis v pátek, čímž došlo k odložení její účinnosti oproti plánům Fialovy vlády. Koalice si přála, aby změny týkající se valorizací a předčasných penzí platily už od září. 

Glosa

Události Petra Nutila: Babiš bez Mafry a americké dilema

Někteří rodiče se radují, mnozí učitelé pláčou. Končí totiž prázdniny. A také začínají další Události Petra Nutila, dnes psané ze zahraničí, a proto stručnější.

Tisíce lidí mohou odejít do předčasné penze, připustil Jurečka. Na Pavla se však nezlobí

Tisíce lidí mohou kvůli váhání prezidenta Petra Pavla s podpisem pod penzijní novelu odejít do předčasného důchodu, uvedl dnes ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v televizním diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News. 

Jurečka reaguje na Pavlovy výtky k důchodové novele. Prezidentova podpisu si ale váží

Prezident Petr Pavel v pátek s výhradami podepsal novelu zákona o důchodovém pojištění, která však začala platit později, než si vládní koalice přála. Ministerstvo práce a sociálních věcí se v sobotu rozhodlo na výtky hlavy státu reagovat. Podpisu prezidenta pod schválené změny si ale váží. 

Pavel navrhnul na ústavního soudce předsedu senátu NS Simona

Prezident Petr Pavel dnes navrhnul na ústavního soudce předsedu senátu Nejvyššího soudu Pavla Simona. Hrad to uvedl na svém webu.

Prezident Pavel podepsal vládní penzijní novelu. Sdělil k ní své výhrady

Prezident Petr Pavel podepsal vládní penzijní novelu, která mimo jiné zpřísňuje pravidla předčasných důchodů a upravuje lednové valorizace penzí. Sdělil také, jaké k ní má výhrady, a apeloval na respektování lhůty, kterou mu k posuzování zákonných předloh dává ústava.

Pavel důchodovou novelu nepodepsal. Co to znamená pro seniory a o kolik porostou důchody?

Prezident Petr Pavel do páteční půlnoci nepodepsal důchodovou novelu. Navržená opatření tak nevejdou v platnost od 1. září, jak si to přála vládní koalice, která je prosadila. Průměrný důchod v lednu 2024 díky tomu vzroste tak, jak bylo původně avizováno.

Pavel stále nepodepsal důchodovou novelu, změny od září platit nezačnou

Prezident Petr Pavel hodlá dílčí změny v penzích vetovat, anebo je podepíše až v dalších dnech. To znamená, že navržená opatření nevejdou v platnost od 1. září, jak si to přála vládní koalice, která je prosadila. O rozhodnutí hlavy státu dnes informovala mluvčí Markéta Řeháková. 

Češi chtějí zachovat současné pravomoci prezidenta, ukázal průzkum

Téměř půl roku má Česko nového prezidenta, kterým je Petr Pavel. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v létě zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím hlavy státu. Z šetření vyplývá, že lidé by její kompetence nijak výrazně neměnili. 

Pavel stále nepodepsal změny v důchodech. Zítra se setká s Fialou

Parlamentní komory sice o prázdninách schválily dílčí změny v důchodech, jejichž cílem je zpřísnění pravidel pro předčasné důchody a zpomalení valorizací, stále však není jasné, zdali vstoupí v platnost již od září. Podpis pod novelu zákona o důchodovém pojištění totiž stále nepřipojil prezident Petr Pavel. 

Začala dražba pera Petra Pavla. Výtěžek půjde samoživitelkám

V rámci veřejné dražby mají lidé možnost získat ručně vyráběné plnicí pero, které bylo použito Petrem Pavlem při podepisování prezidentského slibu v březnu tohoto roku. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na sociální síti X uvedla, že počáteční cena pera v dražbě činí 30 000 korun.

Pavel podepsal úpravu bodového systému pro řidiče a přísnější postihy

Prezident Petr Pavel ve středu podepsal novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, který povede ke změnám v bodovém systému pro řidiče a zavede přísnější pokuty. Změny dříve schválila Poslanecká sněmovna. 

Rusko se nikdy nesmířilo se ztrátou politického vlivu nad Českem, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel dnes varoval před ruskou agresí a rostoucí asertivitou, které představují hrozbu pro mezinárodní řád postavený na dohodnutých pravidlech a spolupráci. Během svého projevu k českým velvyslancům na Pražském hradě zdůraznil, že Rusko se nikdy nesmířilo se ztrátou politického vlivu nad Českem.

Předčasný důchod za starých podmínek? Žadatelé mají zřejmě posledních pár dní

Vládní koalice si přeje, aby dílčí změny v penzích platily už od září, které začíná v pátek. Stále k tomu ještě chybí jeden krok, a to konkrétně podpis prezidenta Petra Pavla. Hlava státu má novelu, která počítá se zpřísněním předčasných důchodů a zpomalením valorizace, na stole od středy, kdy ji schválil Senát. 

Češi ohodnotili prezidenta Pavla. Dopadl výrazně lépe než Zeman

Většina lidí v Česku vnímá působení Petra Pavla na prezidentském postu pozitivně. Hlavně si váží jeho schopnosti udržovat vážnost úřadu a reprezentovat zemi v zahraničí, ukázal průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). 

Politici si připomněli rok 1968. V projevech zmiňovali Ukrajinu a Rusko

Ukrajina světu dokazuje, že ruské komplexy zůstávají stejně nebezpečné jako v roce 1968. Dnes to prohlásil premiér Petr Fiala při připomenutí výročí počátku okupace Československa. Prezident Petr Pavel v projevu uvedl, že kdo nemá v úctě svobodu, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat.

Pavlovi věří nadpoloviční většina lidí. Vláda má výrazně horší čísla, ukázal průzkum

Prezidentu Petru Pavlovi věří 58 procent lidí. Důvěra v něj tak zůstala stejná jako v předchozím průzkumu z dubna a května. Ostatní ústavní instituce si pohoršily. Nejvíce vláda a Sněmovna. V obou případech to byl pokles o sedm procentních bodů na 25 procent. Lidé dál nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Fremr se ústavní soudcem nestane. Nominace se vzdává, řekl to Pavlovi

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr neposílí Ústavní soud, nominace se vzdává kvůli tlaku. V pondělí to oznámil novinářům s tím, že nedokázal eliminovat nedůvěru veřejnosti v otázce svého působení v justici za minulého režimu. Fremr však zdůraznil, že jeho krok by rozhodně neměl být vnímán jako doznání.