Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

Související články:

Petr Pavel reagoval na násilné útoky na mladé ženy. Zneužívání nenávisti odsoudil

Přísnější lex Babiš podepsal prezident. Novela zakazuje vrcholným politikům vlastnictví médií

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Jsou do ní zahrnuty úpravy tzv. lex Babiš, které poslanci schválili v červnu podle pozměňovacího návrhu skupiny zákonodárců v čele s pirátským poslancem Jakubem Michálkem. 

Pavel prozradil další postup v kauze Fremr. Padne nové rozhodnutí

Petr Pavel ve středu oznámil další postup v otázce (ne)jmenování někdejšího místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra do funkce ústavního soudce. Senát v minulém týdnu vyslovil souhlas s jeho nominací, následně ale někteří členové horní parlamentní komory vznesli námitky. 

Na Hradě se řešila vrcholná diplomacie. Lipavský jednal s Pavlem

Na Pražském hradě proběhla ve středu pracovní schůzka prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kteří probrali aktuální témata pro českou diplomacii. Patřily k nim výsledky nedávných konzultací o mírovém plánu pro Ukrajinu. 

Ústavní soud posiluje Křesťanová, do funkce ji jmenoval Pavel

Petr Pavel v úterý jmenoval dosavadní místopředsedkyni Městského soudu v Praze Veroniku Křesťanovou novou ústavní soudkyní. Do funkce tak uvedl dva ze tří kandidátů schválených Senátem v minulém týdnu. Jmenování někdejšího místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra prozatím odložil. 

Pavel zatím nejmenuje Fremra na ÚS. S vážností sleduji nové informace, řekl

Petr Pavel v pondělí oznámil, že zatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, ačkoliv Senát v uplynulém týdnu vyslovil souhlas s jeho nominací. Důvodem jsou nové informace, které se o někdejším místopředsedovi Mezinárodního trestního soudu objevily v posledních dnech. 

Hilšer brojí proti Fremrovi na ÚS. Lhal Senátu, neměl by být jmenován, míní senátor

Někteří senátoři se stále nesmířili s nominací Roberta Fremra na ústavního soudce, ačkoliv horní parlamentní komora v týdnu vyslovila souhlas s jeho jmenováním do funkce. Marek Hilšer v neděli uvedl, že Fremr by jmenován být neměl, protože zákonodárcům lhal. 

Pavel začal po jízdě bez helmy s osvětou. Motorkáře vyzval, aby vždy nosili přilbu

Petr Pavel v sobotu zavítal na dobročinnou akci Keep Respect, která se koná v Kladrubech na Benešovsku na podporu zraněných motorkářů. Jezdce jen pár dní po vlastní kauze s jízdou bez helmy vyzval, aby za všech okolností nosili přilbu na hlavě. 

Pavel vybral vedení Ústavního soudu. Nástupcem Rychteského je Baxa

Petr Pavel v pátek po poledni jmenoval nové členy vedení Ústavního soudu, jehož složení se v letošním roce výrazně obměňuje. Za předsedu ÚS vybral Josefa Baxu, který dříve stál v čele Nejvyššího správního soudu (NSS). Novou místopředsedkyní je Kateřina Ronovská. 

Pavel jel bez helmy na motorce, dokazuje video. Prezident se omluvil

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek omluvil za jízdu bez helmy na motorce, kterou prokázalo video odvysílané jednou z velkých tuzemských televizí. Pavel zdůraznil, že pravidla silničního provozu platí i pro něj, proto dá částku udělovanou za tento přestupek na dobročinné účely. 

Pavel v pátek jmenuje nástupce Rychetského i další členy vedení ÚS

Petr Pavel se v pátek chystá kromě nových soudců jmenovat i členy vedení Ústavního soudu. V jeho čele po dvaceti letech skončí Pavel Rychetský. Prezident od březnového nástupu do funkce prosadil šest kandidátů na ústavní soudce, se třemi z nich včera vyslovila souhlas horní parlamentní komora. 

Ústavní soud doplní Fremr, Křesťanová a Ronovská, posvětil je Senát

Senát ve středu odpoledne vyslovil souhlas se všemi třemi kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci tak doplní Robert Fremr, Veronika Křesťanová a Kateřina Ronovská. Horní parlamentní komora už dříve souhlasila s dalšími třemi nominanty. 

Pavel hájí nominaci Fremra na ústavního soudce. Fakta o jeho selhání nedostal

Prezident Petr Pavel ve středu podruhé od březnového nástupu do funkce zavítal do Senátu kvůli obsazení uvolněných míst na Ústavním soudu. Horní parlamentní komora totiž musí s kandidáty vyslovit souhlas. Největší kontroverze budí jméno Roberta Fremra. 

Pavel hájí obrannou smlouvu s USA: V případě krize není čas, vysvětlil prezident

Petr Pavel v úterý podpisem završil proces ratifikace obranné dohody s USA, kterou před ním schválili poslanci a senátoři. Prezident na dnes zveřejněném videu dohodu hájí. Například zmínil, že ji s Washingtonem již dříve uzavřela většina okolních evropských zemí. 

Pavel udělil svolení 14 Čechům, aby mohli vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny

Prezident Petr Pavel udělil svolení 14 občanům České republiky, aby mohli vstoupit do ozbrojených sil Ukrajiny. Web iROZHLAS.cz také uvedl, že prezident zamítl žádosti osmi dalších lidí. 

Česko dohání NATO. Ratifikovalo obrannou smlouvu s USA

Česká republika podle informací Hradu dokončila proces ratifikace smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Prezident Petr Pavel podepsal dohodu, která však ještě musí být spolupodepsána premiérem Petrem Fialou. Tato smlouva podléhala parlamentnímu schvalování, při kterém se objevily protesty proti přítomnosti amerických vojáků na českém území. Nicméně obě komory, Senát i Sněmovna, dokument podpořily značnou většinou hlasů.

Pavel ve středu vyrazí do Senátu, který bude rozhodovat o kandidátech na ÚS

Prezident Petr Pavel v tomto týdnu zavítá do Senátu, který se na své schůzi bude zabývat další trojicí kandidátů na uvolněná místa ústavních soudců. Ústavně-právní výbor horní parlamentní komory kandidaturu Roberta Fremra, Veroniky Křesťanové a Kateřiny Ronovské v průběhu července podpořil.

Pavel podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků i zrušení desítky tisíc právních předpisů

Prezident Petr Pavel podepsal novelu pravidel pro vyměřování místních poplatků, která nabude účinnosti od příštího roku. Nová novela umožní lázeňským městům vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazena ze zdravotního pojištění, včetně platby za ubytování. Pavel také podepsal zákon o zrušení obsoletních právních předpisů a o sjednocení pravidel pro konání veřejných dražeb.

Od srpna se zvýší spotřební daň z nafty, prezident Pavel podepsal novelu zákona

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal novelu zákona o spotřebních daních, která vrací spotřební daň z nafty na původní úroveň platnou do června 2022. Daň se tak zvýší o 1,50 Kč za litr, podle odhadů může zdražit litr nafty o 1,80 Kč.

Změny v důchodech: Na řadě je Senát. Se stížností k ÚS se zatím vyčkává

Poslanci v uplynulém týdnu schválili sporné změny v důchodech, konkrétně jde o úpravy valorizací a podmínek předčasných penzí. Opozice v čele s hnutím ANO již avizovala, že je připravena se obrátit na Ústavní soud kvůli způsobu schvalování změn ve Sněmovně. Nejprve však počká na stanovisko Senátu, respektive prezidenta Petra Pavla.