Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.
Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.
V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.
Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.
Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.
Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat.
Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.
V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.
* 1. listopadu 1961
Manželka: Eva Pavlová
Děti: Jan Pavel, Petr Pavel
Vzdělání: Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě (1979), Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově (1983), postgraduální studium na brněnské Vojenské akademii, kurz pro vyšší důstojníky na štábní škole v Camberley, kurz generálního štábu na Královské akademii obranných studií, kurz mezinárodních vztahů na londýnské univerzitě King’s College
Související články:
Pavel by Hladíka jmenoval. Prozradil, proč se rozhodl kandidovat na hlavu státu
Vyhrál občanský kandidát a hodnoty, které reprezentoval, řekl Fiala
Sledovali jsme ONLINE: Čtvrtým českým prezidentem je Petr Pavel. Do štábu přišla i Čaputová
Náročná volební kampaň s dezinformacemi a výhrůžkami smrtí, hodnotí volby světový tisk
Jak to vidí Němci? Analytik řekl, co Pavlovi vyhrálo volby
Zeman Pavlovi popřál, aby byl dobrým prezidentem. Reakce nové hlavy státu byla chladná
Světoví politici gratulují Pavlovi k vítězství. Čaputová přijela osobně, Zelenskyj poblahopřál v češtině
Proč podpořili Pavla: Jasná volba od začátku, je jeden z nás a nad nikoho se nepovyšuje, říkají známí Češi pro EZ
Horáček: Je důležité, že Pavel vítězí s výrazným odstupem
Analytik vysvětlil, proč Pavel ve volbách zvítězil
Babišovi se v zahraničí nedařilo. V některých zemích nedostal žádný hlas
Většina zástupců české kultury uvítala zvolení Pavla novým prezidentem
Chceme racionálně se chovajícího prezidenta, vysvětlil pro EZ svou volbu lékař Pafko
Konečné výsledky voleb: Petr Pavel předehnal Babiše o skoro milion hlasů
Pavel v projevu řekl, že vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost a respekt
Česko bude rozdělené vždy, míní sociolog Sekot. Jaký bude podle něj Pavel prezident?
Petr Pavel ve svém domovském Černoučku Babiše doslova rozdrtil, získal téměř 91 procent hlasů
Čaputová blahopřála Petrovi Pavlovi ke zvolení novým českým prezidentem
Nerudová, Vystrčil i Stanjura. Politici už gratulují Pavlovi k vítězství
* 1. listopadu 1961
Manželka: Eva Pavlová
Děti: Jan Pavel, Petr Pavel
Vzdělání: Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě (1979), Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově (1983), postgraduální studium na brněnské Vojenské akademii, kurz pro vyšší důstojníky na štábní škole v Camberley, kurz generálního štábu na Královské akademii obranných studií, kurz mezinárodních vztahů na londýnské univerzitě King’s College
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 32 minutami
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 55 minutami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 1 hodinou
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 2 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 3 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 4 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 5 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 6 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 6 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 8 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 9 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 9 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 10 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 11 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.
Zdroj: Libor Novák