Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.
Jak hodnotíte výsledek volby prezidenta republiky?
Výsledek těchto prezidentských voleb lze hodnotit v celku pozitivně. I ve mně byla určitá obava, že by opět mohla vyhrát lež, závist a strach, naštěstí se tak nestalo a bezmála 3,4 milionu voličů si vybralo kandidáta, který nevyhrožoval, nelhal a nestrašil.
Prokremelská média v Rusku z této naší volby mají pramálo radosti a jejich strach se dokonce stupňuje s obavou, že všechny spojence v rámci Evropy už definitivně ztrácí. Zaznívaly i pochybovačné hlasy, že existoval i lepší kandidát na funkci prezidenta, avšak nacházíme se ve velice složité době a za daných okolností se domnívám, že tato volba byla a je správná.
Já osobně jsem rád, že po 20 letech dochází ke změně, kdy na Pražském hradě nebude egocentrik anebo neomalenec.
Jak se vám zdála kampaň, která probíhala dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb?
Volební kampaň ze strany poslance Andreje Babiše byla nadmíru nepovedená a i nebezpečná. Obsahovala lež, manipulaci a zastrašování. Domnívám se, že máme spousty chytrých voličů, kteří se nenechají ovlivnit nemorálními či neetickými praktikami. Pro mě osobně je velikým zklamáním, že marketingový tým Andreje Babiše nenašel v sobě sílu a morální kompas a takovou zakázku neodmítl a za peníze byli schopni naši společnost takhle rozeštvat.
Možná je i fakt, že mnoho z nich zde v České republice ani nežije, takže již odjeli a tu emocionální spoušť nám zde zanechali. Na druhou stranu, tento typ kampaně spíš Babišovi uškodil a mobilizoval i permanentní nevoliče, aby nakonec v tomto případě udělali výjimku a k volbám přišli, čemuž odpovídá rekordní volební účast nad 70 procent.
Rovnou zabrousím do snad nejčastěji skloňovaného tématu těchto voleb. Teď už se o něm naštěstí dá mluvit bez strachu, že bude přetřásáno v kampani – je jím téma armády. Věříte, že ze strany bývalého vojáka a generála Petra Pavla přijde určitá snaha o zdokonalování této instituce?
Ve vztahu k tématu armády lze s jistotou konstatovat, že její význam bude v budoucnu větší, a to ne kvůli tomu, že je prezidentem armádní generál ve výslužbě, ale kvůli tomu, že naše armáda potřebuje projít modernizací, bude nutné navýšit její financování, to vše s cílem snížit nebezpečí, které dnes představuje nejen Rusko, ale i Čína. Současně máme i své závazky v rámci NATO, kdy se od nás očekává, že naše armáda bude bojeschopná, se špičkovou armádní technikou.
Jak je dnes vidět, právě v případě války na Ukrajině, tak dobře vybavená a dostatečně početná armáda je nezbytností pro zajištění míru.
Stávající prezident bude v úřadu ještě přes pět týdnů. Do té doby by například mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu. Byla by to velká rána pro justici v České republice? Mohl by se proti tomuto nový prezident nějak bránit?
Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí již nečinil. Záleží rovněž, kdo by tím předsedou Ústavního soudu ČR měl být, koho má na svém seznamu.
Pokud by k takovému jmenování nakonec skutečně došlo, tak bych to já osobně jako velikou ránu pro justice neoznačoval, jelikož Ústavní soud ČR nestojí a nepadá na jednom soudci, spíše by to vyvolalo určité pnutí v samotném soudu mezi soudci a znamenalo by to i velikou nejistotu pro tuto osobu, jelikož si nebude jistá, zda nebude její jmenování anulováno nebo ignorováno.
Nový prezident by mohl tedy například toto jmenování ignorovat a po datu 9. března 2023 jmenovat předsedu Ústavního soudu ČR dle pravidel a doporučení. Velice nepříjemná situace to tedy bude pouze pro toho soudce, který bude jmenován Milošem Zemanem.
Andrej Babiš mnohdy opakoval, že Petr Pavel nemá zkušenosti s politikou a diplomacií. Jak se tato tvrzení jeví vám? Má za sebou zkušenosti v nejvyšších sférách Severoatlantické aliance a také vyjednávání s politiky coby náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Nezdá se mi, že by zkušenosti neměl.
Armádní generál Petr Pavel samozřejmě dlouholeté politické zkušeností má, i když jsou jiného druhu. Spíše pochybnosti vyvolávají tvrzení Andreje Babiše, který sice je již 9 let ve vrcholové politice, ale jeho úspěchy jsou velice kontroverzní. Za tyto roky jeho působení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a ve vládě mu nelze přičíst žádný veliký úspěch, a to ani na mezinárodní úrovni.
Jeho působení často vyvolávalo chaos. I vyjádření většiny zahraničních politiků jsou spíše vlažná a s diplomatickým nádechem, aby nedošlo k urážce občanů ČR, zejména těch, co volili hnutí ANO.
Jak důležitá pro nás jsou jednání na nejvyšších úrovních Evropské unie a Severoatlantické aliance? Měli bychom se orientovat především na tyto vztahy nebo pěstovat své diplomatické vztahy více v jiných částech světa?
Dobré a úzké vztahy musíme budovat a upevňovat v těch mezinárodních institucích, kde jsme členy. Tyto vztahy je nutné neustále rozvíjet.
Musíme být aktivními členy, jelikož pouze spolupráce nám všem pomáhá a zajišťuje nám bezpečnější a spokojenější život. Tyto vazby nám ale nebrání navazovat i další partnerské vztahy, jelikož jsme stále suverénním státem.
Nové vazby, které bychom navazovali, ovšem musí být vždy s obezřetností tak, abychom neohrozili naše zájmy a bezpečnost. Jako příklad lze uvést po roce 2014 příliš úzké vztahy s Ruskem a Čínou, kdy nám tento politický směr velice uškodil, jak dnes pociťujeme zejména prostřednictvím energetické a ekonomické krize.
Dokážete si představit, že by Petr Pavel mohl nějakým výraznějším způsobem zasáhnout do vyjednávání míru na Ukrajině? Může k tomu Česká republika vůbec být dostatečně kompetentní? Jsou na to potřeba prostředky, diplomatické dovednosti a v neposlední řadě chuť obou stran válku ukončit. Momentálně se totiž nezdá, že by jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj něco takového chtěli.
Česká republika doopravdy není tím státem, který by mohl výrazně přimět Vladimira Putina k mírovým jednáním za podmínek stanovených Ukrajinou. V jiné situaci je například Polsko nebo Turecko. Jde o veliké státy, a to nejen rozlohou, ale i počtem vojáků a vojenské techniky. Bohužel Erdogan sleduje pouze svoje osobní mocenské zájmy.
Putin Českou republiku nevnímá jako významnou hrozbu. To ovšem neznamená, že by vynikající český diplomat nebo vojenský stratég, a to i armádní generál Petr Pavel, nemohl přijít s plánem, jak s pomocí členů NATO donutit Putina k jednáním a možná i k ukončení válečného konfliktu.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Simeon Popov , prezidentské volby 2023 , Petr Pavel , Andrej Babiš , Marek Prchal , Miloš Zeman , Armáda České Republiky , Ukrajina , válka na Ukrajině , Ústavní soud ČR , NATO , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
včera
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
včera
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
včera
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
včera
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
včera
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
včera
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
včera
Chceme další ročník MS ve fotbale, uspořádáme jej sami, vyzval Trump šéfa FIFA a poradil mu, jak nenaštvat ostatní
včera
Babiš omylem ukázal notičky na Pavla. Prezidenta má podle podkladů ignorovat
včera
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
včera
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
včera
Spojené státy devátou noc v řadě bombardovaly Írán
včera
Počasí tento týden: Objeví se déšť, studená rána i tropy
Aktualizováno včera
Sledovali jsme ONLINE: Finále MS ve fotbale vyhrálo Španělsko, Argentinu porazilo 1:0
19. července 2026 22:02
Darovat, nebo zlevnit. V EU začal platit zákaz likvidace neprodaného oblečení, firmy už jej nesmí vyhazovat
19. července 2026 20:50
Když Putin nechce mír dobrovolně, Kyjev si ho vynutí. Zelenskyj oznámil zahájení klíčových schůzek ke konci války
19. července 2026 19:38
Natankujte ještě dnes. Strop na pohonné hmoty končí, ceny paliv od zítřka porostou
19. července 2026 18:24
Není důvod, aby ceny ropy rostly. Hormuzským průlivem lodě normálně proplouvají, tvrdí USA
19. července 2026 17:05
Volby v USA se blíží. Trumpova podpora je na historickém minimu, Demokraté ale vyhráno nemají
19. července 2026 15:50
Nikopol. Ukrajinské město, o kterém jste nikdy neslyšeli, by mohlo obranu před drony učit celý svět
Jihoukrajinské město Nikopol se v hlavních zprávách objevuje jen zřídka, neboť zůstává ve stínu hrozeb spojených s nedalekou okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnou, která leží přímo na protějším břehu řeky. Podle místních úřadů je však toto frontové město terčem útoků prakticky každý den od samého počátku ruské invaze. Vzhledem k bezprostřední blízkosti nepřátelských pozic, jež jsou na druhém břehu Dněpru vzdálené pouhé tři kilometry, čelí civilní obyvatelé permanentnímu riziku náletů bezpilotních letounů s krátkým doletem. Místní dobrovolníci potvrzují, že ačkoliv si na neustálé nebezpečí do jisté míry zvykli, všudypřítomný strach je nikdy zcela neopouští a je nesmírně obtížné sledovat, jak toto napětí doléhá na starší či hendikepované spoluobčany.
Zdroj: Libor Novák