ROZHOVOR | Babišova kampaň byla nebezpečná. Marketéři rozeštvali společnost jen pro peníze, je to zklamání, říká Popov pro EZ

Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.

Jak hodnotíte výsledek volby prezidenta republiky?

Výsledek těchto prezidentských voleb lze hodnotit v celku pozitivně. I ve mně byla určitá obava, že by opět mohla vyhrát lež, závist a strach, naštěstí se tak nestalo a bezmála 3,4 milionu voličů si vybralo kandidáta, který nevyhrožoval, nelhal a nestrašil. 

Prokremelská média v Rusku z této naší volby mají pramálo radosti a jejich strach se dokonce stupňuje s obavou, že všechny spojence v rámci Evropy už definitivně ztrácí. Zaznívaly i pochybovačné hlasy, že existoval i lepší kandidát na funkci prezidenta, avšak nacházíme se ve velice složité době a za daných okolností se domnívám, že tato volba byla a je správná. 

Já osobně jsem rád, že po 20 letech dochází ke změně, kdy na Pražském hradě nebude egocentrik anebo neomalenec.   

Jak se vám zdála kampaň, která probíhala dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb?

Volební kampaň ze strany poslance Andreje Babiše byla nadmíru nepovedená a i nebezpečná. Obsahovala lež, manipulaci a zastrašování. Domnívám se, že máme spousty chytrých voličů, kteří se nenechají ovlivnit nemorálními či neetickými praktikami. Pro mě osobně je velikým zklamáním, že marketingový tým Andreje Babiše nenašel v sobě sílu a morální kompas a takovou zakázku neodmítl a za peníze byli schopni naši společnost takhle rozeštvat. 

Možná je i fakt, že mnoho z nich zde v České republice ani nežije, takže již odjeli a tu emocionální spoušť nám zde zanechali. Na druhou stranu, tento typ kampaně spíš Babišovi uškodil a mobilizoval i permanentní nevoliče, aby nakonec v tomto případě udělali výjimku a k volbám přišli, čemuž odpovídá rekordní volební účast nad 70 procent. 

Rovnou zabrousím do snad nejčastěji skloňovaného tématu těchto voleb. Teď už se o něm naštěstí dá mluvit bez strachu, že bude přetřásáno v kampani – je jím téma armády. Věříte, že ze strany bývalého vojáka a generála Petra Pavla přijde určitá snaha o zdokonalování této instituce? 

Ve vztahu k tématu armády lze s jistotou konstatovat, že její význam bude v budoucnu větší, a to ne kvůli tomu, že je prezidentem armádní generál ve výslužbě, ale kvůli tomu, že naše armáda potřebuje projít modernizací, bude nutné navýšit její financování, to vše s cílem snížit nebezpečí, které dnes představuje nejen Rusko, ale i Čína. Současně máme i své závazky v rámci NATO, kdy se od nás očekává, že naše armáda bude bojeschopná, se špičkovou armádní technikou. 

Jak je dnes vidět, právě v případě války na Ukrajině, tak dobře vybavená a dostatečně početná armáda je nezbytností pro zajištění míru.

Stávající prezident bude v úřadu ještě přes pět týdnů. Do té doby by například mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu. Byla by to velká rána pro justici v České republice? Mohl by se proti tomuto nový prezident nějak bránit?

Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí již nečinil. Záleží rovněž, kdo by tím předsedou Ústavního soudu ČR měl být, koho má na svém seznamu.

Pokud by k takovému jmenování nakonec skutečně došlo, tak bych to já osobně jako velikou ránu pro justice neoznačoval, jelikož Ústavní soud ČR nestojí a nepadá na jednom soudci, spíše by to vyvolalo určité pnutí v samotném soudu mezi soudci a znamenalo by to i velikou nejistotu pro tuto osobu, jelikož si nebude jistá, zda nebude její jmenování anulováno nebo ignorováno.

Nový prezident by mohl tedy například toto jmenování ignorovat a po datu 9. března 2023 jmenovat předsedu Ústavního soudu ČR dle pravidel a doporučení. Velice nepříjemná situace to tedy bude pouze pro toho soudce, který bude jmenován Milošem Zemanem.

Andrej Babiš mnohdy opakoval, že Petr Pavel nemá zkušenosti s politikou a diplomacií. Jak se tato tvrzení jeví vám? Má za sebou zkušenosti v nejvyšších sférách Severoatlantické aliance a také vyjednávání s politiky coby náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Nezdá se mi, že by zkušenosti neměl.

Armádní generál Petr Pavel samozřejmě dlouholeté politické zkušeností má, i když jsou jiného druhu. Spíše pochybnosti vyvolávají tvrzení Andreje Babiše, který sice je již 9 let ve vrcholové politice, ale jeho úspěchy jsou velice kontroverzní. Za tyto roky jeho působení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a ve vládě mu nelze přičíst žádný veliký úspěch, a to ani na mezinárodní úrovni. 

Jeho působení často vyvolávalo chaos. I vyjádření většiny zahraničních politiků jsou spíše vlažná a s diplomatickým nádechem, aby nedošlo k urážce občanů ČR, zejména těch, co volili hnutí ANO. 

Jak důležitá pro nás jsou jednání na nejvyšších úrovních Evropské unie a Severoatlantické aliance? Měli bychom se orientovat především na tyto vztahy nebo pěstovat své diplomatické vztahy více v jiných částech světa?

Dobré a úzké vztahy musíme budovat a upevňovat v těch mezinárodních institucích, kde jsme členy. Tyto vztahy je nutné neustále rozvíjet. 

Musíme být aktivními členy, jelikož pouze spolupráce nám všem pomáhá a zajišťuje nám bezpečnější a spokojenější život. Tyto vazby nám ale nebrání navazovat i další partnerské vztahy, jelikož jsme stále suverénním státem. 

Nové vazby, které bychom navazovali, ovšem musí být vždy s obezřetností tak, abychom neohrozili naše zájmy a bezpečnost. Jako příklad lze uvést po roce 2014 příliš úzké vztahy s Ruskem a Čínou, kdy nám tento politický směr velice uškodil, jak dnes pociťujeme zejména prostřednictvím energetické a ekonomické krize.  

Dokážete si představit, že by Petr Pavel mohl nějakým výraznějším způsobem zasáhnout do vyjednávání míru na Ukrajině? Může k tomu Česká republika vůbec být dostatečně kompetentní? Jsou na to potřeba prostředky, diplomatické dovednosti a v neposlední řadě chuť obou stran válku ukončit. Momentálně se totiž nezdá, že by jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj něco takového chtěli.

Česká republika doopravdy není tím státem, který by mohl výrazně přimět Vladimira Putina k mírovým jednáním za podmínek stanovených Ukrajinou. V jiné situaci je například Polsko nebo Turecko. Jde o veliké státy, a to nejen rozlohou, ale i počtem vojáků a vojenské techniky. Bohužel Erdogan sleduje pouze svoje osobní mocenské zájmy. 

Putin Českou republiku nevnímá jako významnou hrozbu. To ovšem neznamená, že by vynikající český diplomat nebo vojenský stratég, a to i armádní generál Petr Pavel, nemohl přijít s plánem, jak s pomocí členů NATO donutit Putina k jednáním a možná i k ukončení válečného konfliktu.  

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Simeon Popov prezidentské volby 2023 Petr Pavel Andrej Babiš Marek Prchal Miloš Zeman Armáda České Republiky Ukrajina válka na Ukrajině Ústavní soud ČR NATO EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy