ROZHOVOR | Babišova kampaň byla nebezpečná. Marketéři rozeštvali společnost jen pro peníze, je to zklamání, říká Popov pro EZ

Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.

Jak hodnotíte výsledek volby prezidenta republiky?

Výsledek těchto prezidentských voleb lze hodnotit v celku pozitivně. I ve mně byla určitá obava, že by opět mohla vyhrát lež, závist a strach, naštěstí se tak nestalo a bezmála 3,4 milionu voličů si vybralo kandidáta, který nevyhrožoval, nelhal a nestrašil. 

Prokremelská média v Rusku z této naší volby mají pramálo radosti a jejich strach se dokonce stupňuje s obavou, že všechny spojence v rámci Evropy už definitivně ztrácí. Zaznívaly i pochybovačné hlasy, že existoval i lepší kandidát na funkci prezidenta, avšak nacházíme se ve velice složité době a za daných okolností se domnívám, že tato volba byla a je správná. 

Já osobně jsem rád, že po 20 letech dochází ke změně, kdy na Pražském hradě nebude egocentrik anebo neomalenec.   

Jak se vám zdála kampaň, která probíhala dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb?

Volební kampaň ze strany poslance Andreje Babiše byla nadmíru nepovedená a i nebezpečná. Obsahovala lež, manipulaci a zastrašování. Domnívám se, že máme spousty chytrých voličů, kteří se nenechají ovlivnit nemorálními či neetickými praktikami. Pro mě osobně je velikým zklamáním, že marketingový tým Andreje Babiše nenašel v sobě sílu a morální kompas a takovou zakázku neodmítl a za peníze byli schopni naši společnost takhle rozeštvat. 

Možná je i fakt, že mnoho z nich zde v České republice ani nežije, takže již odjeli a tu emocionální spoušť nám zde zanechali. Na druhou stranu, tento typ kampaně spíš Babišovi uškodil a mobilizoval i permanentní nevoliče, aby nakonec v tomto případě udělali výjimku a k volbám přišli, čemuž odpovídá rekordní volební účast nad 70 procent. 

Rovnou zabrousím do snad nejčastěji skloňovaného tématu těchto voleb. Teď už se o něm naštěstí dá mluvit bez strachu, že bude přetřásáno v kampani – je jím téma armády. Věříte, že ze strany bývalého vojáka a generála Petra Pavla přijde určitá snaha o zdokonalování této instituce? 

Ve vztahu k tématu armády lze s jistotou konstatovat, že její význam bude v budoucnu větší, a to ne kvůli tomu, že je prezidentem armádní generál ve výslužbě, ale kvůli tomu, že naše armáda potřebuje projít modernizací, bude nutné navýšit její financování, to vše s cílem snížit nebezpečí, které dnes představuje nejen Rusko, ale i Čína. Současně máme i své závazky v rámci NATO, kdy se od nás očekává, že naše armáda bude bojeschopná, se špičkovou armádní technikou. 

Jak je dnes vidět, právě v případě války na Ukrajině, tak dobře vybavená a dostatečně početná armáda je nezbytností pro zajištění míru.

Stávající prezident bude v úřadu ještě přes pět týdnů. Do té doby by například mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu. Byla by to velká rána pro justici v České republice? Mohl by se proti tomuto nový prezident nějak bránit?

Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí již nečinil. Záleží rovněž, kdo by tím předsedou Ústavního soudu ČR měl být, koho má na svém seznamu.

Pokud by k takovému jmenování nakonec skutečně došlo, tak bych to já osobně jako velikou ránu pro justice neoznačoval, jelikož Ústavní soud ČR nestojí a nepadá na jednom soudci, spíše by to vyvolalo určité pnutí v samotném soudu mezi soudci a znamenalo by to i velikou nejistotu pro tuto osobu, jelikož si nebude jistá, zda nebude její jmenování anulováno nebo ignorováno.

Nový prezident by mohl tedy například toto jmenování ignorovat a po datu 9. března 2023 jmenovat předsedu Ústavního soudu ČR dle pravidel a doporučení. Velice nepříjemná situace to tedy bude pouze pro toho soudce, který bude jmenován Milošem Zemanem.

Andrej Babiš mnohdy opakoval, že Petr Pavel nemá zkušenosti s politikou a diplomacií. Jak se tato tvrzení jeví vám? Má za sebou zkušenosti v nejvyšších sférách Severoatlantické aliance a také vyjednávání s politiky coby náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Nezdá se mi, že by zkušenosti neměl.

Armádní generál Petr Pavel samozřejmě dlouholeté politické zkušeností má, i když jsou jiného druhu. Spíše pochybnosti vyvolávají tvrzení Andreje Babiše, který sice je již 9 let ve vrcholové politice, ale jeho úspěchy jsou velice kontroverzní. Za tyto roky jeho působení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a ve vládě mu nelze přičíst žádný veliký úspěch, a to ani na mezinárodní úrovni. 

Jeho působení často vyvolávalo chaos. I vyjádření většiny zahraničních politiků jsou spíše vlažná a s diplomatickým nádechem, aby nedošlo k urážce občanů ČR, zejména těch, co volili hnutí ANO. 

Jak důležitá pro nás jsou jednání na nejvyšších úrovních Evropské unie a Severoatlantické aliance? Měli bychom se orientovat především na tyto vztahy nebo pěstovat své diplomatické vztahy více v jiných částech světa?

Dobré a úzké vztahy musíme budovat a upevňovat v těch mezinárodních institucích, kde jsme členy. Tyto vztahy je nutné neustále rozvíjet. 

Musíme být aktivními členy, jelikož pouze spolupráce nám všem pomáhá a zajišťuje nám bezpečnější a spokojenější život. Tyto vazby nám ale nebrání navazovat i další partnerské vztahy, jelikož jsme stále suverénním státem. 

Nové vazby, které bychom navazovali, ovšem musí být vždy s obezřetností tak, abychom neohrozili naše zájmy a bezpečnost. Jako příklad lze uvést po roce 2014 příliš úzké vztahy s Ruskem a Čínou, kdy nám tento politický směr velice uškodil, jak dnes pociťujeme zejména prostřednictvím energetické a ekonomické krize.  

Dokážete si představit, že by Petr Pavel mohl nějakým výraznějším způsobem zasáhnout do vyjednávání míru na Ukrajině? Může k tomu Česká republika vůbec být dostatečně kompetentní? Jsou na to potřeba prostředky, diplomatické dovednosti a v neposlední řadě chuť obou stran válku ukončit. Momentálně se totiž nezdá, že by jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj něco takového chtěli.

Česká republika doopravdy není tím státem, který by mohl výrazně přimět Vladimira Putina k mírovým jednáním za podmínek stanovených Ukrajinou. V jiné situaci je například Polsko nebo Turecko. Jde o veliké státy, a to nejen rozlohou, ale i počtem vojáků a vojenské techniky. Bohužel Erdogan sleduje pouze svoje osobní mocenské zájmy. 

Putin Českou republiku nevnímá jako významnou hrozbu. To ovšem neznamená, že by vynikající český diplomat nebo vojenský stratég, a to i armádní generál Petr Pavel, nemohl přijít s plánem, jak s pomocí členů NATO donutit Putina k jednáním a možná i k ukončení válečného konfliktu.  

Související

Zuzana Piussi Rozhovor

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.
Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 

Více souvisejících

rozhovor Simeon Popov prezidentské volby 2023 Petr Pavel Andrej Babiš Marek Prchal Miloš Zeman Armáda České Republiky Ukrajina válka na Ukrajině Ústavní soud ČR NATO EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Oneplay

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest

Společnost O2 Czech Republic se dostala pod palbu kritiky poté, co bez aktivního souhlasu svých zákazníků převedla uživatele stávající služby O2 TV na novou streamovací platformu Oneplay, vytvořenou ve spolupráci s Voyo. Mnozí spotřebitelé se proti tomuto kroku ohradili, zejména kvůli výraznému navýšení ceny a složitému postupu při pokusu o výpověď smlouvy, uvedl dTest.

před 32 minutami

Hledá se Nemo

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit

Uplynulo neuvěřitelných dvaadvacet let od okamžiku, kdy studio Pixar uvedlo na svět kultovní animovaný snímek Hledá se Nemo. Tento film zasáhl srdce několika generací diváků – rodičů i jejich dětí. Pro ty z nás, kteří se narodili kolem roku 2000, toto výročí představuje nejen vzpomínku na dětství, ale i jemné připomenutí toho, že už nejsme tak docela mladí.

před 1 hodinou

Evropská unie

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout

Evropská komise plánuje navrhnout nový klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % oproti úrovním z roku 1990. Cíl by měl být nejen ambiciózní, ale i realistický z hlediska politických možností. Jak uvedla místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico, klíčové bude najít cestu, jak tohoto cíle dosáhnout bez ohrožení jednoty Evropské unie.

před 2 hodinami

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Starosta Řeporyjí Novotný se chystá do vězení, plánuje rezignaci

Pavel Novotný, kontroverzní starosta pražské městské části Řeporyje, oznámil, že se chystá dobrovolně nastoupit do vězení a následně rezignovat na svou funkci. Ve čtvrtek odpoledne to řekl deníku Blesk s tím, že chce stáhnout svou stížnost proti nepravomocnému rozsudku, který mu na začátku května přeměnil podmíněný trest na tři měsíce nepodmíněného odnětí svobody.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

OSN

OSN obvinila Izrael z cíleného vyvolávání hladomoru v Gaze

Gaza čelí podle vysokého představitele OSN „nucenému hladovění“ ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC to prohlásil šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher, podle něhož tato situace vedla ke změně v mezinárodní reakci na konflikt v oblasti.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump rozdává milosti: Od politiků až po zakladatele gangu

Prezident Donald Trump během uplynulého týdne nejednou využil své pravomoci udělovat milosti osobám odsouzeným za nejrůznější delikty – od veřejné korupce a nelegální držení zbraní až po trestné činy spojené s organizovaným zločinem nebo finančními podvody.

před 5 hodinami

Zpracování plynu

Británie čelí vážné hrozbě ruské sabotáže, varují experti

Britské podmořské infrastruktury jsou podle odborníků na obranu a energetiku extrémně zranitelné vůči ruské sabotáži. Před blížícím se strategickým obranným přezkumem země varují, že klíčové plynovody, elektrické kabely a datová spojení tvoří „měkké podhoubí britské bezpečnosti“ a jejich ohrožení by mohlo mít „katastrofální“ následky.

před 5 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamas odmítnul americký návrh příměří přijatý Izraelem

Izrael podle Bílého domu přijal návrh příměří zprostředkovaný Spojenými státy, který má zastavit boje v Pásmu Gazy. Palestinské hnutí Hamas však oznámilo, že návrh zatím studuje, ale podmínky, které obsahuje, neodpovídají jeho požadavkům na ukončení války.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Odvolací soud v USA obnovil Trumpova cla

Federální odvolací soud ve čtvrtek večer dočasně zablokoval rozhodnutí Obchodního soudu Spojených států (USCIT), které ve středu zrušilo celní opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tím byla částečně obnovena Trumpova pravomoc uvalovat cla v rámci výjimečných pravomocí, které vyhlásil začátkem letošního roku.

před 7 hodinami

včera

Zaur Gurtsiev

V Rusku vyletěl do vzduchu armádní důstojník, ikona dobývání Mariupolu

V ruském městě Stavropol došlo k explozi, při které ve čtvrtek zahynul Zaur Alexandrovich Gurtsijev – místní místostarosta a známý veterán ruské války na Ukrajině. Podle ruských státních médií bylo Gurtsijevovi 34 let. Při výbuchu zemřel také další muž, jehož totožnost zatím nebyla oficiálně potvrzena.

včera

Mark Rutte

Česko podporuje Rutteho vizi 5% výdajů na obranu. Někteří spojenci stále nezvládají ani 2 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyvíjí tlak na členské státy, aby v nadcházejících letech dosáhly cílové hranice pěti procent HDP na obranu. České ministerstvo obrany pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že tento cíl podporuje a hodlá jej následovat. Výzva přichází v situaci, kdy některé státy stále nedosahují ani původní dvouprocentní hranice, a na přímé cestě k pěti procentům je zatím jen několik málo spojenců.

včera

Pavel Blažek

Blažkovo ministerstvo přijalo bitcoin za miliardu od provozovatele drogového tržiště

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že přijal dar v kryptoměně bitcoin v hodnotě jedné miliardy korun – peníze však podle zjištění Seznam Zpráv pocházejí přímo z peněženky, kterou experti spojují s bývalým nelegálním online tržištěm Nucleus, kde se obchodovalo se zbraněmi, drogami či kradenými identitami. Blažek se brání s tím, že původ bitcoinu nezkoumal a neviděl důvod se po něm pídit.

včera

Vražda, ilustrační foto

Evropa v číslech: Kde je nejbezpečněji a kde nejvíc hrozí, že vás zastřelí?

Evropa je dnes považována za jeden z nejbezpečnějších regionů světa — a to i navzdory občasným zprávám o tragických útocích a násilnostech. Statistiky ale mluví jasně: míra vražd na tomto kontinentu dlouhodobě klesá a mnohé evropské státy, včetně České republiky, se mohou pochlubit extrémně nízkou kriminalitou v oblasti násilných úmrtí. 

včera

včera

Trump chystá další kroky proti Harvardu. Soud je dopředu zablokuje

Administrativa Donalda Trumpa naznačila, že zřejmě ustoupí od okamžitého odebrání certifikace Harvardově univerzitě, která jí umožňuje přijímat zahraniční studenty. Místo toho by se mohla uchýlit k delšímu administrativnímu procesu, a to kvůli obavám mimo jiné z údajného selhání školy v boji proti antisemitismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy