ROZHOVOR | Babišova kampaň byla nebezpečná. Marketéři rozeštvali společnost jen pro peníze, je to zklamání, říká Popov pro EZ

Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.

Jak hodnotíte výsledek volby prezidenta republiky?

Výsledek těchto prezidentských voleb lze hodnotit v celku pozitivně. I ve mně byla určitá obava, že by opět mohla vyhrát lež, závist a strach, naštěstí se tak nestalo a bezmála 3,4 milionu voličů si vybralo kandidáta, který nevyhrožoval, nelhal a nestrašil. 

Prokremelská média v Rusku z této naší volby mají pramálo radosti a jejich strach se dokonce stupňuje s obavou, že všechny spojence v rámci Evropy už definitivně ztrácí. Zaznívaly i pochybovačné hlasy, že existoval i lepší kandidát na funkci prezidenta, avšak nacházíme se ve velice složité době a za daných okolností se domnívám, že tato volba byla a je správná. 

Já osobně jsem rád, že po 20 letech dochází ke změně, kdy na Pražském hradě nebude egocentrik anebo neomalenec.   

Jak se vám zdála kampaň, která probíhala dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb?

Volební kampaň ze strany poslance Andreje Babiše byla nadmíru nepovedená a i nebezpečná. Obsahovala lež, manipulaci a zastrašování. Domnívám se, že máme spousty chytrých voličů, kteří se nenechají ovlivnit nemorálními či neetickými praktikami. Pro mě osobně je velikým zklamáním, že marketingový tým Andreje Babiše nenašel v sobě sílu a morální kompas a takovou zakázku neodmítl a za peníze byli schopni naši společnost takhle rozeštvat. 

Možná je i fakt, že mnoho z nich zde v České republice ani nežije, takže již odjeli a tu emocionální spoušť nám zde zanechali. Na druhou stranu, tento typ kampaně spíš Babišovi uškodil a mobilizoval i permanentní nevoliče, aby nakonec v tomto případě udělali výjimku a k volbám přišli, čemuž odpovídá rekordní volební účast nad 70 procent. 

Rovnou zabrousím do snad nejčastěji skloňovaného tématu těchto voleb. Teď už se o něm naštěstí dá mluvit bez strachu, že bude přetřásáno v kampani – je jím téma armády. Věříte, že ze strany bývalého vojáka a generála Petra Pavla přijde určitá snaha o zdokonalování této instituce? 

Ve vztahu k tématu armády lze s jistotou konstatovat, že její význam bude v budoucnu větší, a to ne kvůli tomu, že je prezidentem armádní generál ve výslužbě, ale kvůli tomu, že naše armáda potřebuje projít modernizací, bude nutné navýšit její financování, to vše s cílem snížit nebezpečí, které dnes představuje nejen Rusko, ale i Čína. Současně máme i své závazky v rámci NATO, kdy se od nás očekává, že naše armáda bude bojeschopná, se špičkovou armádní technikou. 

Jak je dnes vidět, právě v případě války na Ukrajině, tak dobře vybavená a dostatečně početná armáda je nezbytností pro zajištění míru.

Stávající prezident bude v úřadu ještě přes pět týdnů. Do té doby by například mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu. Byla by to velká rána pro justici v České republice? Mohl by se proti tomuto nový prezident nějak bránit?

Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí již nečinil. Záleží rovněž, kdo by tím předsedou Ústavního soudu ČR měl být, koho má na svém seznamu.

Pokud by k takovému jmenování nakonec skutečně došlo, tak bych to já osobně jako velikou ránu pro justice neoznačoval, jelikož Ústavní soud ČR nestojí a nepadá na jednom soudci, spíše by to vyvolalo určité pnutí v samotném soudu mezi soudci a znamenalo by to i velikou nejistotu pro tuto osobu, jelikož si nebude jistá, zda nebude její jmenování anulováno nebo ignorováno.

Nový prezident by mohl tedy například toto jmenování ignorovat a po datu 9. března 2023 jmenovat předsedu Ústavního soudu ČR dle pravidel a doporučení. Velice nepříjemná situace to tedy bude pouze pro toho soudce, který bude jmenován Milošem Zemanem.

Andrej Babiš mnohdy opakoval, že Petr Pavel nemá zkušenosti s politikou a diplomacií. Jak se tato tvrzení jeví vám? Má za sebou zkušenosti v nejvyšších sférách Severoatlantické aliance a také vyjednávání s politiky coby náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Nezdá se mi, že by zkušenosti neměl.

Armádní generál Petr Pavel samozřejmě dlouholeté politické zkušeností má, i když jsou jiného druhu. Spíše pochybnosti vyvolávají tvrzení Andreje Babiše, který sice je již 9 let ve vrcholové politice, ale jeho úspěchy jsou velice kontroverzní. Za tyto roky jeho působení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a ve vládě mu nelze přičíst žádný veliký úspěch, a to ani na mezinárodní úrovni. 

Jeho působení často vyvolávalo chaos. I vyjádření většiny zahraničních politiků jsou spíše vlažná a s diplomatickým nádechem, aby nedošlo k urážce občanů ČR, zejména těch, co volili hnutí ANO. 

Jak důležitá pro nás jsou jednání na nejvyšších úrovních Evropské unie a Severoatlantické aliance? Měli bychom se orientovat především na tyto vztahy nebo pěstovat své diplomatické vztahy více v jiných částech světa?

Dobré a úzké vztahy musíme budovat a upevňovat v těch mezinárodních institucích, kde jsme členy. Tyto vztahy je nutné neustále rozvíjet. 

Musíme být aktivními členy, jelikož pouze spolupráce nám všem pomáhá a zajišťuje nám bezpečnější a spokojenější život. Tyto vazby nám ale nebrání navazovat i další partnerské vztahy, jelikož jsme stále suverénním státem. 

Nové vazby, které bychom navazovali, ovšem musí být vždy s obezřetností tak, abychom neohrozili naše zájmy a bezpečnost. Jako příklad lze uvést po roce 2014 příliš úzké vztahy s Ruskem a Čínou, kdy nám tento politický směr velice uškodil, jak dnes pociťujeme zejména prostřednictvím energetické a ekonomické krize.  

Dokážete si představit, že by Petr Pavel mohl nějakým výraznějším způsobem zasáhnout do vyjednávání míru na Ukrajině? Může k tomu Česká republika vůbec být dostatečně kompetentní? Jsou na to potřeba prostředky, diplomatické dovednosti a v neposlední řadě chuť obou stran válku ukončit. Momentálně se totiž nezdá, že by jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj něco takového chtěli.

Česká republika doopravdy není tím státem, který by mohl výrazně přimět Vladimira Putina k mírovým jednáním za podmínek stanovených Ukrajinou. V jiné situaci je například Polsko nebo Turecko. Jde o veliké státy, a to nejen rozlohou, ale i počtem vojáků a vojenské techniky. Bohužel Erdogan sleduje pouze svoje osobní mocenské zájmy. 

Putin Českou republiku nevnímá jako významnou hrozbu. To ovšem neznamená, že by vynikající český diplomat nebo vojenský stratég, a to i armádní generál Petr Pavel, nemohl přijít s plánem, jak s pomocí členů NATO donutit Putina k jednáním a možná i k ukončení válečného konfliktu.  

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor ,  Simeon Popov ,  prezidentské volby 2023 ,  Petr Pavel ,  Andrej Babiš ,  Marek Prchal ,  Miloš Zeman ,  Armáda České Republiky ,  Ukrajina ,  válka na Ukrajině ,  Ústavní soud ČR ,  NATO ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy