ROZHOVOR | Babišova kampaň byla nebezpečná. Marketéři rozeštvali společnost jen pro peníze, je to zklamání, říká Popov pro EZ

Právník Simeon Popov v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotil volbu nového prezidenta republiky a řekl, co ještě můžeme očekávat od stávající hlavy státu Miloše Zemana. Jmenování nového předsedy Ústavního soudu by podle něj vyvolalo určité pnutí mezi jeho soudci. „Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí už nečinil,“ říká právník v rozhovoru pro EZ.

Jak hodnotíte výsledek volby prezidenta republiky?

Výsledek těchto prezidentských voleb lze hodnotit v celku pozitivně. I ve mně byla určitá obava, že by opět mohla vyhrát lež, závist a strach, naštěstí se tak nestalo a bezmála 3,4 milionu voličů si vybralo kandidáta, který nevyhrožoval, nelhal a nestrašil. 

Prokremelská média v Rusku z této naší volby mají pramálo radosti a jejich strach se dokonce stupňuje s obavou, že všechny spojence v rámci Evropy už definitivně ztrácí. Zaznívaly i pochybovačné hlasy, že existoval i lepší kandidát na funkci prezidenta, avšak nacházíme se ve velice složité době a za daných okolností se domnívám, že tato volba byla a je správná. 

Já osobně jsem rád, že po 20 letech dochází ke změně, kdy na Pražském hradě nebude egocentrik anebo neomalenec.   

Jak se vám zdála kampaň, která probíhala dva týdny mezi prvním a druhým kolem prezidentských voleb?

Volební kampaň ze strany poslance Andreje Babiše byla nadmíru nepovedená a i nebezpečná. Obsahovala lež, manipulaci a zastrašování. Domnívám se, že máme spousty chytrých voličů, kteří se nenechají ovlivnit nemorálními či neetickými praktikami. Pro mě osobně je velikým zklamáním, že marketingový tým Andreje Babiše nenašel v sobě sílu a morální kompas a takovou zakázku neodmítl a za peníze byli schopni naši společnost takhle rozeštvat. 

Možná je i fakt, že mnoho z nich zde v České republice ani nežije, takže již odjeli a tu emocionální spoušť nám zde zanechali. Na druhou stranu, tento typ kampaně spíš Babišovi uškodil a mobilizoval i permanentní nevoliče, aby nakonec v tomto případě udělali výjimku a k volbám přišli, čemuž odpovídá rekordní volební účast nad 70 procent. 

Rovnou zabrousím do snad nejčastěji skloňovaného tématu těchto voleb. Teď už se o něm naštěstí dá mluvit bez strachu, že bude přetřásáno v kampani – je jím téma armády. Věříte, že ze strany bývalého vojáka a generála Petra Pavla přijde určitá snaha o zdokonalování této instituce? 

Ve vztahu k tématu armády lze s jistotou konstatovat, že její význam bude v budoucnu větší, a to ne kvůli tomu, že je prezidentem armádní generál ve výslužbě, ale kvůli tomu, že naše armáda potřebuje projít modernizací, bude nutné navýšit její financování, to vše s cílem snížit nebezpečí, které dnes představuje nejen Rusko, ale i Čína. Současně máme i své závazky v rámci NATO, kdy se od nás očekává, že naše armáda bude bojeschopná, se špičkovou armádní technikou. 

Jak je dnes vidět, právě v případě války na Ukrajině, tak dobře vybavená a dostatečně početná armáda je nezbytností pro zajištění míru.

Stávající prezident bude v úřadu ještě přes pět týdnů. Do té doby by například mohl jmenovat předsedu Ústavního soudu. Byla by to velká rána pro justici v České republice? Mohl by se proti tomuto nový prezident nějak bránit?

Doporučoval bych Miloši Zemanovi, aby žádná neuvážená rozhodnutí již nečinil. Záleží rovněž, kdo by tím předsedou Ústavního soudu ČR měl být, koho má na svém seznamu.

Pokud by k takovému jmenování nakonec skutečně došlo, tak bych to já osobně jako velikou ránu pro justice neoznačoval, jelikož Ústavní soud ČR nestojí a nepadá na jednom soudci, spíše by to vyvolalo určité pnutí v samotném soudu mezi soudci a znamenalo by to i velikou nejistotu pro tuto osobu, jelikož si nebude jistá, zda nebude její jmenování anulováno nebo ignorováno.

Nový prezident by mohl tedy například toto jmenování ignorovat a po datu 9. března 2023 jmenovat předsedu Ústavního soudu ČR dle pravidel a doporučení. Velice nepříjemná situace to tedy bude pouze pro toho soudce, který bude jmenován Milošem Zemanem.

Andrej Babiš mnohdy opakoval, že Petr Pavel nemá zkušenosti s politikou a diplomacií. Jak se tato tvrzení jeví vám? Má za sebou zkušenosti v nejvyšších sférách Severoatlantické aliance a také vyjednávání s politiky coby náčelník Generálního štábu Armády České republiky. Nezdá se mi, že by zkušenosti neměl.

Armádní generál Petr Pavel samozřejmě dlouholeté politické zkušeností má, i když jsou jiného druhu. Spíše pochybnosti vyvolávají tvrzení Andreje Babiše, který sice je již 9 let ve vrcholové politice, ale jeho úspěchy jsou velice kontroverzní. Za tyto roky jeho působení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a ve vládě mu nelze přičíst žádný veliký úspěch, a to ani na mezinárodní úrovni. 

Jeho působení často vyvolávalo chaos. I vyjádření většiny zahraničních politiků jsou spíše vlažná a s diplomatickým nádechem, aby nedošlo k urážce občanů ČR, zejména těch, co volili hnutí ANO. 

Jak důležitá pro nás jsou jednání na nejvyšších úrovních Evropské unie a Severoatlantické aliance? Měli bychom se orientovat především na tyto vztahy nebo pěstovat své diplomatické vztahy více v jiných částech světa?

Dobré a úzké vztahy musíme budovat a upevňovat v těch mezinárodních institucích, kde jsme členy. Tyto vztahy je nutné neustále rozvíjet. 

Musíme být aktivními členy, jelikož pouze spolupráce nám všem pomáhá a zajišťuje nám bezpečnější a spokojenější život. Tyto vazby nám ale nebrání navazovat i další partnerské vztahy, jelikož jsme stále suverénním státem. 

Nové vazby, které bychom navazovali, ovšem musí být vždy s obezřetností tak, abychom neohrozili naše zájmy a bezpečnost. Jako příklad lze uvést po roce 2014 příliš úzké vztahy s Ruskem a Čínou, kdy nám tento politický směr velice uškodil, jak dnes pociťujeme zejména prostřednictvím energetické a ekonomické krize.  

Dokážete si představit, že by Petr Pavel mohl nějakým výraznějším způsobem zasáhnout do vyjednávání míru na Ukrajině? Může k tomu Česká republika vůbec být dostatečně kompetentní? Jsou na to potřeba prostředky, diplomatické dovednosti a v neposlední řadě chuť obou stran válku ukončit. Momentálně se totiž nezdá, že by jak Vladimir Putin, tak Volodymyr Zelenskyj něco takového chtěli.

Česká republika doopravdy není tím státem, který by mohl výrazně přimět Vladimira Putina k mírovým jednáním za podmínek stanovených Ukrajinou. V jiné situaci je například Polsko nebo Turecko. Jde o veliké státy, a to nejen rozlohou, ale i počtem vojáků a vojenské techniky. Bohužel Erdogan sleduje pouze svoje osobní mocenské zájmy. 

Putin Českou republiku nevnímá jako významnou hrozbu. To ovšem neznamená, že by vynikající český diplomat nebo vojenský stratég, a to i armádní generál Petr Pavel, nemohl přijít s plánem, jak s pomocí členů NATO donutit Putina k jednáním a možná i k ukončení válečného konfliktu.  

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Simeon Popov prezidentské volby 2023 Petr Pavel Andrej Babiš Marek Prchal Miloš Zeman Armáda České Republiky Ukrajina válka na Ukrajině Ústavní soud ČR NATO EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

4. září 2026 21:41

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno 4. září 2026 20:35

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy