Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Turecko zahájilo vojenské cvičení "Středomořská bouře", koná se na severu Kypru

Ve Středomoří řinčí zbraně. O co jde ve sporu mezi Řeckem a Tureckem?

NÁZOR - Mnozí tvrdí, že uplynula již dlouhá staletí od doby, kdy bylo Středomoří považováno za hybatele dějin, poukazuje editorial serveru The Guardian. Prestižní britský deník varuje, že velmoci a pobřežní státy, které si snaží přivlastnit tamní fosilní bohatství, dnes opět soupeří o ovládnutí oblasti, nebo přinejmenším jejích východních vod.

Řecko a Turecko zahájí kvůli napětí jednání, Rusko chystá cvičení

Řecko a Turecko souhlasily se zahájením rozhovorů, které mají vést k uvolnění nynějšího napětí ve východním Středomoří, vyvolaného sporem těchto dvou členských států NATO o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Uvedl to ve čtvrtek šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Řecko svůj souhlas s jednáním za současných podmínek popřelo, turecké průzkumy považuje za narušení své suverenity.

Napětí ve Středomoří: K řeckým manévrům se připojily Francie, Itálie a Kypr. Erdogan pohrozil

Řecko, Francie, Itálie a Kypr dnes zahájily společné vojenské cvičení ve východním Středomoří. Informovala o tom agentura AFP. V oblasti roste v posledních týdnech napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Řecko považuje turecké průzkumy za narušení své suverenity. Turecký prezident dnes zdůraznil, že nehodlá ve sporu ustupovat a je připraven použít i vojenskou sílu.

Putin s Erdoganem hovořili o situaci v Libyi a Sýrii

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o konfliktech v Libyi a Sýrii. Shodli se, že v případě Libye je potřeba směřovat ke klidu zbraní. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom informovala agentura Reuters. Německý ministr zahraničí na dnešní návštěvě Tripolisu varoval před novou eskalací bojů v Libyi.

Dohoda Emirátů s Izraelem: EU mluví o historickém kroku, Turecko a Írán nešetří kritikou

Z pokrytectví a ze zrady v otázce Palestiny dnes Turecko obvinilo Spojené arabské emiráty (SAE), které ve čtvrtek oznámily, že navazují diplomatické vztahy s Izraelem. Kritikou vůči SAE nešetřil ani Teherán, podle kterého země vrazila nůž do zad všem muslimům. Naopak státy a instituce Evropské unie včetně Itálie a Německa novou dohodu vítají a považují ji za zásadní pro mír na Blízkém východě.

Turecko oznámilo obnovení průzkumu těžby ve východním Středomoří

Turecko o víkendu obnovilo průzkum těžby plynu a ropy ve východním Středomoří. Učinilo tak necelé dva týdny poté, co jeho vláda oznámila přerušení průzkumu po diplomatických jednáních s Řeckem zprostředkovaných Německem. Podle agentury AP obnovení souvisí se čtvrtečním podpisem námořní dohody mezi Egyptem a Řeckem, která vymezuje pro tyto dvě země námořní hranice výlučné ekonomické zóny.

Turecké vězení je lepší než české, míní Všelichová. Problémy vidí jinde

Markéta Všelichová a Miroslav Farkas jsou Češi, které v roce 2017 v Turecku odsoudili za spolupráci s kurdskými milicemi k více než šesti letům odnětí svobody. Koncem letošního července se jim ale podařilo docílit předčasného propuštění. Z Turecka je vyhostili.

V mešitě Hagia Sofia se konaly první modlitby. Turecko odsoudilo reakci Řeků

Turecko dnes ostře odsoudilo řecké reakce na páteční muslimské modlitby v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který se po dva týdny starém rozhodnutí tureckého prezidenta přeměnil z muzea opět na mešitu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že krok Turecka je urážkou civilizace 21. století.

Turecké síly v Sýrii zůstanou do osvobození tamních lidí, prohlásil Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že turecké síly, které podnikly několik operací v Sýrii od roku 2016, v konfliktem zmítané zemi zůstanou, dokud nebudou mít Syřané svobodu a bezpečí. Informovala o tom agentura Reuters.

Z chrámu Hagia Sofia bude opět mešita. Erdogan podepsal dekret

Istanbulský chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom dnes prezident Recep Tayyip Erdogan, který podepsal příslušný dekret. Turecký Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takový krok je legální, protože podle jeho verdiktu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum protiprávní.

Erdogan žádá kvůli urážkám regulaci sociálních sítí

Turecko zavede regulace sociálních sítí nebo je přímo zablokuje, oznámil dnes podle agentury Reuters prezident Recep Tayyip Erdogan. Prezident přitom už dříve uvedl, že internetoví uživatelé urazili jeho rodinu.

Američané musejí co nejdříve odejít ze Sýrie, požaduje Ruhání

Američtí vojáci jsou v Sýrii nelegálně a měli by okamžitě odejít. Na videokonferenci o Sýrii to dnes podle tiskových agentur řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Spolu s ním se jednání zúčastnili také prezidenti Ruska Vladimir Putin a Turecka Recep Tayyip Erdogan.

Španělsko a Portugalsko otevřely hranice, Řecko a Malta letiště. Erdogan spílá EU

Španělsko a Portugalsko dnes znovu otevřely společnou hranici, která byla kvůli šíření koronaviru uzavřená více než tři měsíce. Řecko obnovilo provoz regionálních letišť a z vybraných evropských destinací se ode dneška může opět létat i na Maltu. Rakousko v rozporu se seznamem bezpečných zemí přijatých Evropskou unií varovalo před cestami do Srbska a Černé Hory. Turecko kritizuje, že se na unijní seznam nedostalo.

CNN: Trump v telefonátech uráží spojence. Autoritářům jako Putin a Kim pochlebuje

Americký prezident Donald Trump se během telefonátů se světovými lídry chová jako neřízená střela, bývá nepřipravený, nedokáže mluvit k tématu, často nevybíravě uráží spojence a naopak pochlebuje autoritářským vůdcům jako je Vladimir Putin nebo Kim Čong-un. Takto nelichotivý obrázek vykreslila ve své rozsáhlé reportáži stanice CNN.

Turecký soud poslal do vězení 68 Kurdů, město přemalovalo kurdské značky na silnici

Soud v tureckém městě Malatya odsoudil sedm desítek kurdských politiků a aktivistů, včetně bývalého starosty, k víceletým trestům vězení. Uznal je totiž vinnými z členství v teroristické organizaci, protože podle něj udržovali vazby na zakázanou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK). O středečním rozsudku informoval opoziční server Ahval. V procesu bylo souzeno 79 lidí, z nichž 11 bylo obžaloby zproštěno.

Křesťanští Asyřané bojují za svou budoucnost v Turecku

Několik desítek věřících se v neděli schází v sýrijském kostele ze 6. století v Mardinu na jihovýchodě Turecka. Je to jedna z posledních mší této komunity východních křesťanů, která se ještě koná, píše agentura AFP.

Erdogan utahuje šrouby. "Noční orlové" získali moc jako policie, opozice má obavy

Turecký parlament schválil zákon, který dává takzvaným místním sousedským hlídkám skoro stejné pravomoci, jako má v zemi policie. Sousedské hlídky, přezdívané noční orlové, tak budou například moci používat i střelné zbraně.

Erdogan stále pronásleduje údajné pučisty, vydány zatykače na 118 lidí

Turecká prokuratura vydala zatykače na 118 lidí z prostředí armády, které podezírá z napojení na zakázané hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jež podle Ankary stálo za pokusem o puč z roku 2016.

Turecko chce na základě dohody s Libyí začít s průzkumy ropy, Řecko protestuje

Turecko by na základě dohody s Libyí mohlo v horizontu tří nebo čtyř měsíců začít zkoumat přítomnost ropy ve východní části Středozemního moře. Podle agentury Reuters to oznámil turecký ministr pro energetiku Fatih Dönmez. Legitimitu dohody mezi Tureckem a Libyí však zpochybňují další země v regionu včetně Řecka.