Soud v tureckém městě Malatya odsoudil sedm desítek kurdských politiků a aktivistů, včetně bývalého starosty, k víceletým trestům vězení. Uznal je totiž vinnými z členství v teroristické organizaci, protože podle něj udržovali vazby na zakázanou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK). O středečním rozsudku informoval opoziční server Ahval. V procesu bylo souzeno 79 lidí, z nichž 11 bylo obžaloby zproštěno.
Trest šest let a tři měsíce vězení dostal ve středu Mehmet Zirig, který byl před rokem zvolen starostou města Cizre za parlamentní opoziční stranu HDP (Lidové demokratická strana). Loni v říjnu byl stejně jako řada dalších kurdských starostů na jihovýchodě Turecka zbaven úřadu a nahrazen provládním zástupcem.
HDP získala po místních volbách loni v březnu vedení 65 radnic, zejména na jihovýchodě Turecka, kde žije početná kurdská menšina. Do téměř 50 z nich už k dnešnímu dni dosadila vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana své zástupce poté, co kurdské politiky, vládnoucí radnicím ve dvojicích jako spolustarostové, zbavila jejich úřadů kvůli údajným napojením na teroristickou PKK. Šesti zvoleným starostům už hned po volbách nejvyšší volební rada odmítla potvrdit mandát.
PKK, považovaná Ankarou, EU i USA za teroristickou organizaci, vede od 80. let minulého století ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku i dalších oblastech obývaných Kurdy.
Kurdové, kteří žijí zejména v jihovýchodním Turecku a také v sousedním Iráku, Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii, bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Jediné autonomní území s uznanou vlastní správou mají od začátku 90. let minulého století na severu Iráku.
Turecký režim dlouhodobě upírá Kurdům řadu práv. Například až do roku 2002 nesměli ani užívat kurdštinu ve veřejném životě (u soudu, na úřadech ani ve školách) a nesmělo se v ní vysílat v rozhlase ani v televizi. V posledních letech ale turecká vláda opět vůči Kurdům zesílila represe. Po pokusu části armády o převrat v červenci 2016 vláda v rámci tažení proti svým kritikům zakázala například i vysílání kurdského dětského programu.
Dnes server Ahval informoval, že ve městě Batman na jihovýchodě Turecka vládou dosazený zástupce místo odvolaného kurdského vedení radnice nechal přemalovat i kurdské značky na silnici. Místo tureckého a kurdského nápisu "chodci mají přednost" je nyní na silnicích před přechody pro chodce v tomto městě upozornění jen v turečtině. Ve městě Batman přitom hovoří kurdsky 90 procent ze skoro půl milionu jeho obyvatel.
Şimdi ne bu Allah aşkına? Yorulmadınız mı bu saçmalıklardan? Bu bir dile düşmanlık değilse nedir?Asfalttan o kelimeleri silebilirsiniz ama bir halkın hafızasından asla! Onca yıl yaptınız da ne oldu? Kürt dili yok mu oldu? Tam tersine bütün o kayıp kelimeler yeniden hayat buldu. pic.twitter.com/Otcux4rwMK
— Abdullah Keskin (@akeskinavesta) June 23, 2020
Ve vězení v posledních letech skončila kvůli obvinění z propagace terorismu a vazeb na PKK řada kurdských politiků či poslanců levicové strany HDP, která bojuje za práva menšin či rovnoprávnost žen. Za mřížemi je několik let i bývalý šéf HDP Selahattin Demirtaş a odsouzena byla i druhá bývalá šéfka této strany Figen Yüksekdagová.
Související
Turecké letectvo zaútočilo na severu Iráku
Erdogan vyzval muslimské země, aby se spojily proti Izraeli
Turecko , Kurdové , PKK (Strana kurdských pracujících) , Recep Tayyip Erdogan
Aktuálně se děje
včera
Po povodních je pod vodou 35 obcí. Rakušan jim slíbil pomoc s volbami
včera
Obnova oblastí zasažených ničivými povodněmi potrvá roky, prohlásil Pavel
včera
Rusko už překročilo všechny červené linie. Jde o všechno, nemá smysl se bát eskalace, tvrdí estonský prezident
včera
Zastavili jsme ruský pokus o osvobození Kurské oblasti, tvrdí Kyjev
včera
Písečná na Jesenicku je zdevastovaná. Podle starosty se škody mohou vyšplhat na stovky milionů
včera
Stáhněte se z Palestiny, vyzvala OSN Izrael. Jsme teprve na začátku nové fáze války, tvrdí Jeruzalém
včera
Tálibán si zahrává se zdravím dětí. Bez důvodu zastavil očkování
včera
Hizballáh je po útoku na pagery ponížený. Je to jako meč zabodnutý hluboko do těla, řekl expert
včera
Talentovaný klavírista kritizoval před pěti sledujícími Rusko. Je po smrti
včera
Důchody se od příštího roku zvýší. Poroste i minimální mzda, zavede se jedna superdávka
včera
Meta zakázala ruským médiím přístup na své sociální sítě. Kreml promptně zareagoval
včera
Hizballáhu pomůže s vyšetřováním Moskva. Rusové koordinovaný útok odsoudili
včera
Lékaři bez hranic v Rusku definitivně skončili. Důvod neznají
včera
Má být ekologická kriminalita trestná? Studie odhalila názor valné většiny lidí
včera
Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci
včera
Izrael stanovil nový cíl válečného tažení v Pásmu Gazy
včera
Rusko se opět snaží ovlivnit americké volby, varuje Microsoft. Čína a Írán mu sekundují
včera
Ukrajina pozvala OSN a Červený kříž do obsazené ruské oblasti. Kreml zuří
včera
Jak pomoct zasaženým oblastem? Kromě materiálu a financí pomůžou i šikovné ruce nebo sdílení
včera
Putin nařídil armádě, aby byla druhou největší na světě
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil navýšení počtu vojáků v ruských ozbrojených silách o 180 000, čímž jejich celkový počet dosáhne 1,5 milionu. Příslušný dekret, zveřejněný na oficiálních stránkách, vstoupí v platnost 1. prosince. Uvedla to agentura Reuters s tím, že Putin chce mít po Číně druhou největší armádu na světě.
Zdroj: Libor Novák