Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Erdoganovi podle průzkumu hrozí porážka v prezidentských volbách

Kdo se postaví Erdoganovi? Opozice se na kandidátovi stále neshodla

Turecká opozice se opět neshodla na společném kandidátovi pro prezidentské volby, které se zřejmě budou konat už za necelé tři měsíce. Předsedkyně Strany dobra (IYI Parti) Meral Akşenerová, jejíž strana je podle průzkumů druhou nejsilnější opoziční stranou, dnes oznámila, že nepodporuje kandidáta, jehož prosazuje pět ostatních opozičních stran. Informují o tom dnes tiskové agentury. 

Demonstranti spálili fotografii Erdogana, zajímá se o ně policie

Finská policie vyšetřuje několik demonstrantů, kteří v neděli při protestu před tureckým velvyslanectvím pálili fotografii tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Informují o tom dnes finská média. Policie na demonstraci zadržela čtyři účastníky, které pak propustila. Podle policie pálení Erdoganovy podobizny může představovat trestný čin nactiutrhání.

Erdogan si volal s Putinem, kterého vyzval k míru na Ukrajině

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v telefonickém rozhovoru s ruským protějškem Vladimirem Putinem vyzval k míru na Ukrajině. S odkazem na prohlášení turecké prezidentské kanceláře o tom informovala agentura AFP. Politici spolu hovořili rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. 

Kvůli ničivému zemětřesení podalo 61 právníků trestní oznámení na Erdogana a jeho ministry

Šest desítek tureckých právníků podalo trestní oznámení na prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, několik ministrů, guvernérů a starostů a také na operátory mobilních sítí v souvislosti se zemětřesením ze 6. února a jeho následky.

Erdogan v roce 2019 posvětil stavbu domů, které se nyní zřejmě zřítily

Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi "vyřešil problém" více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25.000 budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.

Po zemětřesení se v Turecku rozmohlo rabování. Erdogan slibuje opatření

Vláda podnikne rázné kroky proti lidem, kteří se podílejí na rabování a dalších zločinech v místech, která tento týden postihlo v Turecku ničivé zemětřesení. Podle agentury Reuters to dnes na návštěvě postižené oblasti prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Erdogan lituje. Pomoc po zemětřesení není tak rychlá, jak by chtěl

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes připustil, že pomoc po ničivém zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Turecko a Sýrii, není tak rychlá, jak by chtěl. Podle agentury Reuters informoval také o tom, že počet obětí katastrofy v jeho zemi stoupl už na 19.388. V Sýrii si otřesy vyžádaly zatím 3384 životů, celkem je tedy v obou zemích obětí už přes 22.700.

Erdogan přijel do oblastí zasažených zemětřesením, lidé kritizují pomalou pomoc

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přijel do oblasti na jihovýchodě země, kterou téměř zcela zničilo pondělní silné zemětřesení. Podle prezidentské kanceláře má Erdogan v plánu navštívit města Kahramanmaraş, Hatay a Pazarcik. Místní obyvatelé podle agentury AFP stále častěji vyjadřují nespokojenost s tím, jak státní instituce řídí pomoc postiženým a tvrdí, že na některých místech zoufalí lidé čekali na záchranáře i desítky hodin.

Zeman po ničivém zemětřesení kondoloval Erdoganovi, syrskému lidu vyjádřil hlubokou soustrast

Prezident Miloš Zeman dnes kondoloval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, hlubokou soustrast po ničivém zemětřesení v Turecku a Sýrii vyjádřil také syrskému lidu. Pražský hrad o kondolencích informoval v tiskových zprávách. Soustrast vyjadřují i další politici včetně premiéra Petra Fialy (ODS) či ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti). Turecko a Sýrii dnes zasáhlo ničivé zemětřesení, které si vyžádalo nejméně 1200 mrtvých.

Erdogan odmítl tvrzení opozičních stran, že letos už nemůže znovu kandidovat na prezidenta

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odmítl tvrzení opozičních stran, že letos už nemůže znovu kandidovat na funkci hlavy státu. Erdogan tvrdí, že mu třetí kandidaturu na prezidenta umožňuje změna ústavy z roku 2018. Opoziční strany, které o víkendu představily společný program před nadcházejícími volbami, ale tento argument odmítají, píše turecký tisk.

Švédsko bude bez NATO, dokud bude umožňovat pálení koránu, vzkázal Erdogan

Turecko nemá kladný pohled na vstup Švédska do Severoatlantické aliance, také kvůli tomu, že Stockholm nezasáhl proti protestnímu zapálení koránu. Dnes to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s tím, že vůči Finsku, kde se takový incident nestal, Ankara podobné výhrady nemá. Turečtí představitelé už několik dní dávají najevo, že by finskou žádost mohli nechat schválit nezávisle na té švédské, připomíná agentura Reuters.

Erdogan naznačil možné schválení členství Finska v NATO, bez Švédska

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes naznačil, že Ankara by mohla dát souhlas se začleněním Finska do NATO zvlášť, bez ohledu na Švédsko, s nímž má Turecko stále napjatější vztahy mimo jiné kvůli údajnému poskytování švédského útočiště kurdským radikálům. Obě severské země přitom podaly přihlášku do aliance současně loni v červnu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Erdogan odmítl podpořit vstup Švédska do NATO, pokud nezaručí respekt k islámu

 Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu. Prohlásil to dnes turecký prezident Recep Tayiip Erdogan v reakci na sobotní protest ve Stockholmu, při kterém byla spálena posvátná kniha muslimů korán, uvedla agentura AFP. Turecko je spolu s Maďarskem poslední zemí, která stále neratifikovala vstup Finska a Švédska do NATO.

Turecké prezidentské a parlamentní volby se uskuteční 14. května

Turecké prezidentské a parlamentní volby se uskuteční 14. května, tedy zhruba o měsíc dříve než se dosud předpokládalo. O víkendu to oznámil prezident Recep Tayyip Erdogan, informovaly v noci na dnešek světové tiskové agentury.

Erdogan se v telefonátu s Putinem opět nabídl jako prostředník jednání o míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes ve druhém letošním telefonátu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zopakoval, že Ankara je připravena sehrát roli prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou v jednáních o ukončení války. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Erdoganův úřad. 

Erdogan telefonoval s Putinem, Zelenskému nabídl zprostředkování jednání o míru

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořil se svými protějšky z Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Putinovi řekl, že úsilí o mír na Ukrajině by podpořilo jednostranně vyhlášené příměří a vize spravedlivého řešení. Zelenskému nabídl, že Ankara je připraven být prostředníkem v jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na kancelář tureckého prezidenta.

Putinovi zbyli v Evropě jen tři přátelé mezi státníky. Popřál jim k Novému roku

Ruský prezident Vladimir Putin popřál vše nejlepší do nového roku z evropských lídrů jen svému běloruskému spojenci Alexandru Lukašenkovi, svému srbskému protějšku Aleksandaru Vučičovi a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Vyplývá to z oznámení, které bylo uveřejněné na webu Kremlu. V loňském roce přál také představitelům řady dalších evropských zemí včetně Česka, podotkla agentura TASS.

Erdogan: Turecké soudy napraví případné chyby v odvolacím procesu s istanbulským starostou

 Turecké soudy napraví případné chyby v odvolacím procesu s istanbulským starostou Ekremem Imamogluem, je přesvědčen turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Imamoglu, který je považován za nejvážnějšího Erdoganova soupeře v prezidentských volbách v příštím roce, byl v týdnu odsouzen za urážku volební komise, což by ho mohlo vyřadit z politiky.

Rusové se možná zúčastní další vojenské operace. Přeje si to Erdogan

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl dnes novinářům turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Uvedl rovněž, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. O ní Erdogan hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu.