Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Erdoganova prohra by znamenala úlevu na Západě a úzkost v Moskvě

Erdoganův rival Kiliçdaroglu prošel před volbami politickou změnou

Hlavní opoziční kandidát v tureckých prezidentských volbách Kemal Kilicdaroglu je znám svou klidnou a mírnou povahou, kterou projevuje ve snaze ukončit dvoudekádovou vládu současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Erdogan vyhrožuje pučem, pokud prohraje volby. Nejde mu o moc, ale o něco jiného, míní analytici

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jen pár dní před nedělními prezidentskými volbami vyhrožuje pučem podobným tomu, který Turecko zažilo v roce 2016. Podle průzkumů současná hlava státu v průzkumech ztrácí a média se začínají obávat o pokojné předání moci.

O turecké volby je zatím výrazný zájem. Erdoganovi to může přitížit

Zájem Turků o prezidentské a parlamentní volby je zatím výrazně vyšší než při tch minulých. Volby odsratovaly 27. dubna v zahraničí a dodnes es jich zúčastnilo na 800.000 lidí. 

Erdogan oznámil likvidaci zástupce IS tajnými službami

Turecké tajné služby zlikvidovaly jednu z vůdčích osobností Islámského státu abú Husajna Kurajšího. O úspěšné operaci informoval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. 

Erdogan se po zdravotních potížích objevil na veřejnosti, představil astronauta

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se po zdravotních problémech v uplynulých dnech opět objevil na veřejnosti. Lidem představil prvního tureckého astronauta, který má v následujících měsících vyrazit do kosmu. 

Erdogan dál ruší předvolební program, údajně kvůli infekci

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už třetí den v řadě zrušil účast na akcích před nadcházejícími prezidentskými volbami. Úřady uvedly jako důvod přetrvávající žaludeční virózu, infarkt, o kterém se dříve spekulovalo, popřely. Uvedl to server Times of Israel.

Putin hovořil s Erdoganem, státníci řešili Ukrajinu i obilnou dohodu

Po telefonu se dnes spojili ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Tématem hovoru byl především vznikající první turecký jaderný reaktor, informovala agentura Reuters. 

Turci začali rozhodovat o osudu Erdogana. Zatím se volí v zahraničí

Turecké prezidentské a parlamentní volby začaly. Občané žijící v zahraničí už mohou odevzdat svůj hlas, informovala agentura AP. V samotném Turecku se hlasování uskuteční až 14. května. 

Prodělal Erdogan infarkt? Mluvčí promluvil o zdraví tureckého prezidenta

Šéf tiskového odboru turecké prezidentské kanceláře Fahrettin Altun popřel zvěsti o zdraví prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Na sociálních sítích se v posledních dnech spekuluje o tom, že prodělal infarkt.

Drama v Turecku: Erdoganovi bylo v živě vysílaném televizním interview zle

Během živého televizního rozhovoru přerušil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan své vystoupení. Krátce na to se vrátil a omluvil se s tím, že se u něj objevila žaludeční nevolnost. Turecký národ na chvíli netušil, co se s jeho prezidentem děje.

Turecko zahájilo dodávky zemního plynu z rozsáhlého ložiska v Černém moři

Turecko dnes zahájilo dodávky zemního plynu z rozsáhlého ložiska v Černém moři. Pole Sakarya, které Ankara objevila před zhruba třemi lety, je podle odhadovaných rezerv největším nalezištěm zemního plynu v zemi. Provoz několik týdnů před prezidentskými volbami spustila nynější hlava státu Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AFP.

Bude Erdogan nadále prezidentem? Rozhodnout mohou Kurdové, píše CNN

O politickém osudu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by v letošních parlamentních a prezidentských volbách mohly rozhodnout hlasy Kurdů. Tato menšina tvoří 15 až 20 procent obyvatel Turecka, napsal dnes web CNN International. Zásadní pro poměr sil bude výsledek kandidátů prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), která navíc nepřímo podpořila kandidáta opozičního bloku v prezidentských volbách. Turci budou o novém parlamentu a hlavě státu rozhodovat 14. května.

Úřad povolil Erdoganovi usilovat o další prezidentský mandát

Turecký volební úřad (YSK) zamítl námitky proti kandidatuře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který se tak v květnu může ucházet o další prezidentský mandát. Informují o tom turecká média. Erdogan podle opozice nemohl kandidovat, protože už byl prezidentem dvě volební období po sobě. V prezidentských volbách, které se uskuteční v polovině května, tak budou čtyři kandidáti. Favority jsou nynější hlava státu a Kemal Kiliçdaroglu, který má podporu hlavních opozičních stran. Dnes v Turecku oficiálně začíná předvolební kampaň.

Putin chce přijet do Turecka, otevře jadernou elektrárnu od Rosatomu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin možná 27. dubna navštíví Turecko a zúčastní se slavnostního otevření první jaderné elektrárny v zemi, kterou postavila ruská státní korporace Rosatom. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na turecká média.

Erdogan Putinovi poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi po telefonu poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod. S odkazem na dnešní prohlášení turecké prezidentské kanceláře o tom informovala agentura Reuters. Prezidenti spolu hovořili také o zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou a Erdogan apeloval na co nejrychlejší ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou diplomatickou cestou.

Erdogan může prohrát, šance opozice zvýšila HDP. Nepostaví kandidáta

Třetí největší turecká strana, opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), nepostaví do květnových prezidentských voleb vlastního kandidáta. Oznámila to dnes spolupředsedkyně této druhé největší opoziční strany Pervin Buldanová. Podle agentury AFP tento krok zřejmě oslabí šance na znovuzvolení prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Erdogan oznámil prodloužení obilné dohody. Není jasné, o jak dlouho

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, ale ani on neupřesnil, o kolik dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit dalších 60 dnů.

Turecko a Maďarsko zahájí proces ratifikace finské žádosti o vstup do NATO

Turecko zahájí ratifikaci finské žádosti o vstup do Severoatlantické aliance. Po dnešním jednání s finským prezidentem Saulim Niinistöem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. O žádosti tak bude jednat turecký parlament. Erdogan doufá, že zákonodárci vstup Finska schválí před květnovými prezidentskými a parlamentními volbami v Turecku. Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat. Maďarský parlament následně oznámil, že bude také hlasovat o ratifikaci vstupu Finska do NATO.

Erdogan dva měsíce před volbami výrazně ztrácí na svého hlavního vyzyvatele

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dva měsíce před volbami výrazně ztrácí na svého hlavního vyzyvatele, lídra největší opoziční strany Kemala Kiliçdaroglua. Podle průzkumu agentury Aksoy Research by nyní Erdogana volilo 44,4 procenta voličů, opozičního kandidáta 55,6 procenta lidí, napsala agentura Reuters. Složitá bude situace i pro Erdoganovu vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), která v průzkumech zaostává za blokem opozičních stran.