Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Související články:

Recep Tayyip Erdoğan

"Víc než volby." Turecko čeká o víkendu referendum o Erdoganovi

Turci si v neděli definitivně vyberou novou či staronovou hlavu státu v druhém kole ostře sledované prezidentské volby, jejíž výsledek je očekáván i v zahraničí. Nejen výsledek prvního kola, ale také dění ve dnech, které následovaly, staví do role favorita úřadujícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. 
Recep Tayyip Erdoğan

Turecké akcie i měna prudce padají. Trhy děsí Erdoganův nečekaný úspěch i nejistota před druhým kolem prezidentské volby, zemi hrozí měnová krize

Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá, o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar. 
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan věří v možnou výhru v prvním kole, má však pod 50 procent

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan věří, že může obhájit funkci už v prvním kole prezidentské volby. Podle nejnovějších údajů ale potřebných 50 procent hlasů nezískal. Erdogan i jeho hlavní vyzyvatel Kemal Kilicdaroglu vzkázali, že jsou připraveni na případný duel ve druhém kole.
Recep Tayyip Erdoğan

Turci hlasovali o osudu Erdogana, o vítězi se rozhodne ve druhém kole

Voliči v Turecku odvolili v nedělních parlamentních a prezidentských volbách, od nichž se očekává těsný výsledek. Po sečtení asi 90 procent okrsků vede podle většiny tureckých médií Recep Tayyip Erdogan, který obhajuje funkci hlavy státu. Hlavním vyzyvatelem je Kemal Kilicdaroglu. Ani jeden ale v tuto chvíli nemá nad 50 procent hlasů a zřejmě tak oba postoupí do druhého kola.
Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan v poslední den kampaně obvinil opozici ze spolupráce s Bidenem

V sobotu 14. května se v Istanbulu uskutečnilo poslední předvolební shromáždění tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana. V rámci této události prezident obvinil opozici ze spolupráce s americkým prezidentem Joem Bidenem na údajném plánu jeho svržení. Pro Erdogana jsou tyto volby největší výzvou za posledních 20 let. Vzhledem k vysokému napětí v turecké politice lze očekávat, že vývoj situace bude sledován nejen tureckou veřejností, ale i celým světem a politickými pozorovateli.

* 26. února 1954

Manželka: Emine Erdoğanová
Děti: Sümeyye Erdoğanová, Necmettin Bilal Erdoğan, Ahmet Burak Erdoğan, Esra Erdoğan

Vzdělání: Ekonomie a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 9 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy