Recep Tayyip Erdogan

Recep Tayyip Erdoğan je turecký politik, který se stal 12. prezidentem Turecké republiky. Narodil se 26. února 1954 v Istanbulu do rodiny nižšího úředníka. Erdoğan vystudoval ekonomii a politické vědy na Marmarské univerzitě v Istanbulu.

Erdoğanova politická kariéra začala v 80. letech, kdy se stal aktivním členem politické strany Refah (Pohyb pro spravedlnost), která se zaměřovala na islamistické hodnoty a sociální spravedlnost. V roce 1994 byl zvolen starostou Istanbulu, což mu poskytlo širší platformu pro prosazování svých politických a hospodářských plánů.

V roce 2001 byla Refah strana zakázána soudem a Erdoğan spolu s několika dalšími členy založil Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Strana získala v roce 2002 velký úspěch ve volbách a Erdoğan se stal předsedou vlády. Během svého působení jako premiér se mu podařilo posílit tureckou ekonomiku, snížit inflaci a zavést řadu reforem.

V roce 2014 Erdoğan kandidoval na prezidenta a stal se prvním přímým zvoleným prezidentem v Turecku. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno kontroverzemi a polarizací společnosti. Erdoğan prosazoval konzervativní a národně orientovanou politiku, která měla za cíl posílit vliv prezidenta a omezit moc parlamentu.

Během Erdoğanova prezidentství se Turecko potýkalo s řadou výzev, včetně politické nestability, terorismu, konfliktů v sousedních zemích a napětí s Evropskou unií. Erdoğanova vláda čelila také kritice v oblasti lidských práv a svobody projevu.

V průběhu svého působení se Erdoğan stal jedním z nejvlivnějších a nejkontroverznějších politiků v Turecku i ve světě. Jeho politická kariéra byla charakterizována silným osobnostním stylem vedení a snahou o posílení svého vlivu na tureckou politiku a společnost.

Erdoğanovo vládnutí vedlo k hluboké politické polarizaci v turecké společnosti. Jeho přívrženci ho vnímají jako silného vůdce, který posiluje tureckou identitu a bojuje proti korupci a vlivu armády. Naopak, jeho kritici tvrdí, že využívá své moci k potlačování opozice a zavádění autokratických prvků.

Během Erdoğanova prezidentství došlo k nárůstu omezení svobody projevu a tisku v Turecku. Mnoho novinářů, aktivistů a opozičních politiků bylo zatčeno nebo stíháno za kritiku vlády. Tato situace vyvolala obavy o stav demokracie a respektování lidských práv v zemi.

Erdoğanova politická agenda je často spojována s islámským nacionalismem a snahou o posílení muslimské identity v Turecku. To vyvolává obavy o sekulární charakter státu a rovnost všech občanů bez ohledu na náboženskou příslušnost. I jeho zahraniční politika, zejména v oblasti Blízkého východu, vyvolává kontroverze. Jeho podpora syrských rebelů, zapojení do konfliktu v Sýrii a operace proti Kurdům v severní Sýrii vyvolávají otázky o destabilizaci regionu a lidských právech.

Kritici rovněž tvrdí, že Erdoğan ovlivňuje soudní systém s cílem potlačit politické disidenty a opozici. Dochází k rozsáhlému zatýkání soudců a soudních úředníků, což snižuje nezávislost soudnictví a důvěru ve spravedlivý soudní proces.

Související články:

Erdogan složil přísahu. Potřetí se stal tureckým prezidentem

Erdogan začíná třetí mandát, jmenuje vládu. NATO bojuje o čas, aby předešlo velké ostudě

Dnes v Ankaře turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zahájí své třetí prezidentské období. Na této inauguraci se očekává účast mnoha hlav států a dalších významných zahraničních politiků. Mezi přítomnými bude například generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který plánuje jednat s Erdoganem o možném vstupu Švédska do NATO. Kromě inaugurace plánuje Erdogan také večer jmenovat novou tureckou vládu, čímž zahájí další kapitolu politického vývoje v zemi.

Stíhačky za NATO? Biden bude s Erdoganem řešit prodej F-16

Americký prezident Joe Biden uvedl, že mu turecký prezident Erdogan v pondělním telefonátu zopakoval přání Ankary koupit stíhačky F-16 od Spojených států. Biden naopak chce, aby Ankara stáhla své námitky proti vstupu Švédska do NATO. Uvedla to agentur Reuters.

Turci dali přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, píše tisk

Ačkoliv tyto volby byly pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana největším ohrožením pro pokračování jeho dvacetileté hegemonie, znovu se potvrdilo, že je nejvýznamnějším lídrem Turecka od dob zakladatele republiky Mustafy Kemala Atatürka. Turci dali opět přednost silnému vůdci před nevyzkoušeným demokratem, navzdory potlačování svobody slova a zavírání novinářů a politických oponentů do vězení za Erdoganovy vlády. Jediné, co nemá Erdogan zcela pod kontrolou, je ekonomika, shodly se komentáře několika evropských médií.

Turci si zvolili prezidenta. Erdogan už se prohlásil za vítěze

V Turecku v neděli proběhlo druhé kolo prezidentských voleb. Volební místnosti se uzavřely v 16 hodin, na první výsledky se ale čekalo do podvečera. Podle neoficiálních údajů ze sčítání hlasů úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil funkci, sám už se také prohlásil za vítěze.

BBC: Ať vyhraje volby v Turecku kdokoliv, zvítězí nacionalismus. Lidé vědí, že se změny asi nedočkají

Po dvou desetiletích u moci turecký autoritářský vůdce Recep Tayyip Erdogan ví, jak pracovat s davy, jak zaujmout veřejnost a jak si zachovat silné mocenské postavení. Mezi lidmi má řadu podporovatelů, a ti si nedokáží představit, že by blížící se druhé kolo prezidentských voleb nevyhrál.

"Víc než volby." Turecko čeká o víkendu referendum o Erdoganovi

Turci si v neděli definitivně vyberou novou či staronovou hlavu státu v druhém kole ostře sledované prezidentské volby, jejíž výsledek je očekáván i v zahraničí. Nejen výsledek prvního kola, ale také dění ve dnech, které následovaly, staví do role favorita úřadujícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. 

Erdogana před druhým kolem podpořil Ogan, který se umístil jako třetí

V Turecku pokračuje kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, v níž uchazeči o funkci hlavy státu mimo jiné usilují o hlasy voličů, kteří v prvním kole volili třetího Sinana Ogana. Ogan v pondělí podpořil úřadujícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. 

S Putinem mám speciální vztah, řekl Erdogan. Západu radí změnit přístup k Rusku

V Turecku probíhá kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, favoritem je po tom prvním Recep Tayyip Erdogan. Úřadující hlava státu si v médiích klidně pochvaluje "speciální" vztah s ruským protějškem Vladimirem Putinem. 

Kilicdaroglu zostřil rétoriku. Turecku slibuje, že ho zbaví migrantů

Erdoganův vyzyvatel v tureckých prezidentských volbách Kemal Kilicdaroglu zostřil rétoriku ve snaze oslovit nacionalistické voliče. Činí tak s vědomím ztráty, kterou měl na úřadující hlavu státu v prvním kole o uplynulém víkendu. 

Erdogan očekává ve druhém kole hlasování historické vítězství

Úřadující turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý řekl, že vítězstvím v prvním kole prezidentských voleb nad jeho vyzyvatelem Kemalem Kilicdaroglou lidé "potvrdili důvěru", kterou v něj mají. Informuje o tom deník The Guardian.

Hlasy jsou sečteny. První kolo voleb v Turecku vyhrál Erdogan, s Kiliçdarogluem se utká v kole druhém

V Turecku proběhne druhé kolo prezidentských voleb. Podle volebního úřadu žádný z kandidátů nezískal v neděli alespoň 50 procent hlasů. 

Turecké akcie i měna prudce padají. Trhy děsí Erdoganův nečekaný úspěch i nejistota před druhým kolem prezidentské volby, zemi hrozí měnová krize

Hlavní ukazatel tureckých akcií se dnes po otevření tamní burzy hluboce propadá, o sedm procent. Obchodování s nimi muselo být ráno na určitý čas kvůli značnému propadu pozastaveno. Už se s nimi nicméně opět obchoduje. Slábne ovšem také turecká měna, lira, a to navzdory tomu, že státní banky země intervenují ve jménu její podpory; tak, aby se kurs udržel na úrovni zhruba 19,65 liry za dolar. 

Erdogan věří v možnou výhru v prvním kole, má však pod 50 procent

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan věří, že může obhájit funkci už v prvním kole prezidentské volby. Podle nejnovějších údajů ale potřebných 50 procent hlasů nezískal. Erdogan i jeho hlavní vyzyvatel Kemal Kilicdaroglu vzkázali, že jsou připraveni na případný duel ve druhém kole.

Turci hlasovali o osudu Erdogana, o vítězi se rozhodne ve druhém kole

Voliči v Turecku odvolili v nedělních parlamentních a prezidentských volbách, od nichž se očekává těsný výsledek. Po sečtení asi 90 procent okrsků vede podle většiny tureckých médií Recep Tayyip Erdogan, který obhajuje funkci hlavy státu. Hlavním vyzyvatelem je Kemal Kilicdaroglu. Ani jeden ale v tuto chvíli nemá nad 50 procent hlasů a zřejmě tak oba postoupí do druhého kola.

Volby v Turecku míří do druhého kola. Kilicdarogluovi lidé připouští, že v prvním kole nemusí zvítězit

Turecko směřuje k druhému kolu prezidentských voleb, přičemž strany obou rivalů si nárokují vedení. Zdroje agentury Reuters v obou táborech ale připouštějí, že nemusí překonat 50 % hranici pro celkové vítězství.

Erdogan vs Kiliçdaroglu. Kdo jsou matadoři prezidentských voleb v Turecku?

Prezidentské volby v Turecku, které dnes probíhají po celé zemi, mají dva hlavní favority. Tím, kdo by mohl ukončit dvacetiletou vládu autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, je dlouholetý lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. 

Erdogan v poslední den kampaně obvinil opozici ze spolupráce s Bidenem

V sobotu 14. května se v Istanbulu uskutečnilo poslední předvolební shromáždění tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana. V rámci této události prezident obvinil opozici ze spolupráce s americkým prezidentem Joem Bidenem na údajném plánu jeho svržení. Pro Erdogana jsou tyto volby největší výzvou za posledních 20 let. Vzhledem k vysokému napětí v turecké politice lze očekávat, že vývoj situace bude sledován nejen tureckou veřejností, ale i celým světem a politickými pozorovateli.

Erdogan nařkl Ameriku z vměšování se do voleb. Biden si prý přeje jeho konec

V Turecku dnes finišuje kampaň před nedělním prvním kolem prezidentských voleb, v nichž obhajuje mandát Recep Tayyip Erdogan. Podle průzkumů má ovšem zdatného vyzyvatele Kemala Kilicdaroglua, jehož slovně napadal na předvolebním shromáždění v Istanbulu. Pustil se navíc i do Joea Bidena.

Erdoganova prohra by znamenala úlevu na Západě a úzkost v Moskvě

Evropští představitelé by uvítali "přátelštější Turecko", zatímco Rusko by mohlo ztratit důležité ekonomické a diplomatické partnery, pokud by turecký prezident ztratil moc v nedělních volbách.