Vědci

Studie spočítala, kolik lidí zemře v Česku na koronavirus

Na světě je 3500 mutací koronaviru. Jedna zneklidňuje vědce, nemusí na ni fungovat vakcíny

Koronaviry podobně jako ostatní viry mutují. Ve většině případů ale jde o menší mutace, které výrazně neovlivňují chování viru. Vědci ale nyní objevili mutaci, která by mohla předem odsoudit dosavadní práce na výrobě vakcíny.

Původ pandemie covid-19? Čína utajuje informace, platí nové nařízení o výzkumu

Čína zavedla omezení týkající se zveřejňování jakéhokoli akademického výzkumu o původu pandemie způsobené koronavirem. Akademické publikace o nemoci covid-19 musejí nově schvalovat centrální čínské orgány.

Imunitu proti koronaviru mají převážně starší lidé. U mladých se nevypěstuje

V případě nového typu koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, odborníci stále nemají dostatek informací o jeho biologickém chování. Svědčí o tom stále nové a detailnější studie, které například přinesly nové informace o tvorbě protilátek u lidí, kteří nemoc prodělali, řekl ČTK ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny olomoucké lékařské fakulty Marián Hajdúch.

Vědci zjistili, jak koronavirus zabíjí. Chová se úplně jinak než SARS

Vědci zjistili, že koronavirus SARS-CoV-2 může zabíjet imunitní buňky, které jsou důležité k boji s onemocněním COVID-19. Takzvané T-lymfocyty jsou schopné v těle detekovat a zničit cizí organismy a vytvoří „získanou imunitu“, ty jsou ale koronavirem ničeni.

Planeta se mění: Lidé díky koronaviru ztichli, je slyšet i jemné záchvěvy Země

Planeta se díky opatřením proti koronaviru ztišila a vědci mají šanci naslouchat i slabým zvukům vycházejícím z nitra Země. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl řecký profesor Efthimios Sokos, který se zabývá seizmologickým výzkumem.

Vědci zjistili: Lidé obdělávali půdu v Amazonii už před 10.000 lety

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10.000 lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici.

Odhad smrtnosti covid-19 byl přemrštěný, ukazují modely. Politolog nabádá k akci

NÁZOR - Pokračování koronavirové krize přináší cosi důležitého, konstatuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor poukazuje na to, že odhady úmrtnosti na nemoc klesají.

Laboratoře v Česku testují téměř 10 000 vzorků denně

Vzorky na podezření nákazy novým typem koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, nyní vyšetřuje téměř osm desítek laboratoří po celé České republice. Jejich celková kapacita se nyní navýšila až na 10.000 vzorků denně.

Vědci se snaží rozluštit jednu z největších záhad Velikonoc

Při zběžném pohledu mohou vypadat jako velikonoční vajíčka - ale jsou podstatně starší. Některá z nich pocházejí z rané doby bronzové před 5000 lety. Řeč je o sbírce zdobených pštrosích vajec, která uchovává Britské muzeum v Londýně. Vědci se je nyní rozhodli znovu prozkoumat ve snaze pochopit, odkud pocházejí, a jak vzniklo jejich často umně malované nebo ryté zdobení, napsal zpravodajský server The Guardian.

Koronavirus někoho dostane do nemocnice, jiní jsou bez příznaků. Lékaři zjistili proč

V naprosté většině případů byly příznaky nákazy koronavirem označeny za „mírné“. Podle studie na Islandu polovina lidí prodělala onemocnění covid-19, aniž by to věděla. Na druhé straně je více jak 15 % lidí hospitalizováno s vážným průběhem nemoci. Kde se berou tak propastné rozdíly?

Nejsou to jen důchodci. Vědci zjistili, že koronavirus ohrožuje ještě jednu skupinu lidí

Je známo, že nákaza koronavirem může být smrtelná zejména pro seniory a s přibývajícím věkem se riziko zhoršuje. Nyní ale vědci zjistili, že je ještě jedna skupina lidí, kterou nemoc covid-19 může vážně ohrozit. Jde o osoby pobývající v místě s s vyšší mírou smogu.

Ruští vědci zkusí v Arktidě pěstovat melouny a dýně

Ruští vědci z ústavu nesoucího jméno slavného ruského biologa Nikolaje Vavilova zkouší pěstování dýní a melounů na polární stanici u Murmanska na severu evropského Ruska. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na ředitelku ústavu Jelenu Chlestkinovou.

Stačí nakazit polovinu Čechů, říká virolog. Klíčová bude kanalizace

Pokud by se Česko vydalo cestou postupného promořování populace, k němuž podle řady expertů už stejně dochází, stačilo by, aby se nakazila polovina lidí. V takovém případě by epidemie sama přestala, tvrdí virolog Ivan Hirsch

Podivné šíření koronaviru. Nová studie ukázala, co se děje před samotnou nákazou

Experti v nové studii potvrdili, že k šíření koronavirus dochází i bez toho, aby měl jeho nositel zjevné příznaky. Výsledky studie realizované v Singapuru také uvedly, že se SARS-CoV-2 může šířit i například zpěvem.

Vědci připravili naučná videa o výzkumu koronaviru i testování

Tři naučná videa o novém typu koronaviru připravila Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT). Vědci Michaela Rumlová a Tomáš Ruml v nich hovoří o výzkumu koronaviru, jeho vlastnostech i rozdílech v metodách testování. Videa cílí i na naprosté laiky. Za VŠCHT o nich informoval Michal Janovský v dnešní tiskové zprávě.

Slovenští vědci vyvinuli test na koronavirus, věnují ho státu

Slovenští vědci vyvinuli přesný test na koronavirus a připravují výrobu 100.000 kusů, které věnují Slovensku. Novinářům to dnes řekl biochemik a člen stálého krizového štábu zřízeného kvůli pandemii choroby covid-19 Robert Mistrík. Podle Mistríka by testy od slovenských vědců měly v průběhu tří týdnů získat příslušné certifikáty. Jde o takzvané PCR testy, které zjišťují ribonukleovou kyselinu (RNA) koronaviru a které Slovensko dosud dováželo.

Země se díky pandemii přestala otřásat. Až svět opět ožije, příroda může udeřit silněji

Pandemie koronaviru SARS-CoV-2 má překvapivý účinek na planetu. Největší města světa jsou liduprázdná, díky tomu je vzduch čistější a planeta přestala vibrovat.

Ví, že je nutná, přesto karanténu nedodržují. Jak přesvědčit blízké a známé, aby zůstali doma?

Světová zdravotnická organizace (WHO), Národní zdravotní služba (NHS) ve Velké Británii, a americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) tvrdí, že existuje účinný způsob, jak zpomalit šíření covid-19 tím, že se vyhneme úzkému kontaktu s ostatními lidmi. V některých částech světa šíření koronaviru zanechalo ulice liduprázdné, v jiných částech je během pandemie rušno jako před hrozbou viru SARS-CoV-2.

K promoření dojde i bez zásahu státu, děje se už teď, tvrdí vědci

Na vhodnosti záměrného promoření populace novým typem koronaviru se odborníci neshodnou. Zřejmě podle nich nastane dříve nebo později i bez zásahů státu. Někteří vědci zveřejnili své názory na sociálních sítích či v médiích, další to řekli na dotaz ČTK. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru pro DVTV uvedl, že při ochránění rizikových osob je ostatní třeba promořit.