vesmir

Vlajky, které Američané nechali na Měsíci, jsou úplně bílé. Jak se to stalo?

Evakuace z vesmíru: Co se stane, když astronaut na ISS dostane zánět slepého střeva?

Existují vleklé chronické nemoci, které člověk může mít roky bez viditelných příčin. Pak ale existují takové, které se projeví náhle, nečekaně a je třeba okamžitý lékařský zákrok, jinak je smrt téměř jistá. Mezi ně můžeme zařadit například zánět slepého střeva, uskřinuté varle nebo otevřenou zlomeninu. Na Zemi existují místa, kam je kvůli nedostupné lékařské péči povolen vstup pouze lidem, kteří už například slepé střevo nemají. Jak je tomu ale ve vesmíru?

Kolik lidí je potřeba, aby lidstvo přežilo?

Možnost kolonizace vesmíru je v tuto chvíli asi stejně vysoká, jako riziko jaderné války. V obou případech by ale záleželo na tom, aby byla populace natolik vysoká, že se lidstvo dokáže nadále množit a osídlit buď opět Zemi, nebo jinou planetu. V případě kolonizace planet mimo Sluneční soustavu by tak lidstvo mohlo za určitých podmínek přežít, potřebovalo by ale obrovskou kosmickou loď. Populace, která by měla zakládat mezihvězdné kolonie, by totiž měla čítat 20 tisíc až 40 tisíc lidí.

Rok 1977 zůstává dodnes záhadou. Co se tehdy stalo?

Od 60. let minulého století pátrá značné množství radioteleskopů po signálu, který by mohl pocházet od mimozemské civilizace. Dlouhá léta si nic nedělo, v roce 1977 však jedna z amerických stanic zaznamenala podezřelou frekvenci. Informuje server BBC.

Konec rusko-americké vesmírné spolupráce? Hraje se o víc, tvrdí expert

NÁZOR - Ohlášená díra ve vesmírné lodi Sojuz MS-09, která vyvolala pozdvižení minulý měsíc, a nouzové přistání Sojuzu MS-10 z tohoto týdne by nás měly vést k zamyšlení se nad stavem americko-ruské vesmírné spolupráce, konstatuje politolog a historik Pavel Luzin z Permské univerzity. V komentáři pro server Moscow Times poukazuje, že tato spolupráce sice přežila mnoho existenčních krizí, včetně konfliktů na Ukrajině a v Sýrii, avšak nepříjemnou pravdou zůstává, že se již roky zhoršuje.

Start Sojuzu se nezdařil. Kosmonauti nouzově přistáli, o jejich stavu se spekuluje

Dnešní start lodě Sojuz MS-10 se dvěma novými členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se kvůli selhání jednoho motoru druhého stupně nosné rakety Sojuz-FG nezdařil. Záchranný systém loď úspěšně navedl na nouzové přistání v Kazachstánu. Posádka - ruský kosmonaut Alexej Ovčinin a americký astronaut Nick Hague - je zřejmě v pořádku.

ČR je velmoc v lovu meteorů. U čeljabinského superbolidu byla rychlejší než NASA

Česko patří k velmocím v pozorování a analýze bolidů, tedy velmi jasných meteorů. Patří mu několik světových nej, řekl v rozhovoru pro ČTK Pavel Spurný, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu (ASÚ) Akademie věd ČR. Zásadní podle něj není jen moderní technické vybavení ústavu, ale zejména vlastní metody.

Co bylo před Velkým třeskem? Mohl vesmír vzniknout z ničeho?

Teoretické fyzikové a kosmologové se zabývají největšími otázkami, které provází lidstvo už od počátku. Proč jsme tady? Kdo je tady kromě nás? Kdy a jak vznikl vesmír? Zatímco se všeobecně přijímá, že původcem našeho světa byl Velký třesk, tak mnohé trápí i otázka, co zde bylo před ním?

Čeští astrofotografové umějí: Vítězný snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera je úchvatný

Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu: „Ano, to je to souhvězdí, kde nic není, vlastně ani žádné jasné hvězdy“. Opravdu se jedná o oblast oblohy jak na jasné hvězdy, tak na jasné vesmírné objekty, tak chudou? Vítězný snímek Evžena Brunnera v zářijovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, nás pravděpodobně překvapí a ujistí o opaku.

Hrozba, nebo nadřazenost? Sovětský svaz před 60 lety trumfl Spojené státy

Lidstvo snilo o pokoření hranic vesmíru dlouhá tisíciletí. Pro všechny civilizace na světě představoval prostor tam nahoře něco nedosažitelného. Technologický pokrok a touha dostat se stále výš nakonec vedla k úspěchu. První vesmírná družice Země v roce 1957 započala kosmickou éru lidstva. Bezprostřední reakce na tento převratný okamžik se nesly v duchu tehdejší studené války. Západní tisk vnímal sovětský Sputnik jako hrozbu, zatímco socialistické země ho vyzdvihovaly jako potvrzení své nadřazenosti vůči nepřátelům.

Objeven první měsíc mimo naši soustavu. Prozradila ho světelná anomálie

Američtí astronomové patrně objevili první měsíc obíhající kolem planety mimo naši sluneční soustavu. Je vzdálený asi 8000 světelných let a nachází se poblíž hvězdy s označením Kepler-1625b, informovali astronomové Alex Teachey a David Kipping z newyorské Kolumbijské univerzity v odborném časopise Science Advances.

Na asteroid byl vypuštěn robot Mascot. Má odhalit tajemství sluneční soustavy

Japonská sonda Hajabusa 2 vyslala na asteroid Ryugu německo-francouzské pozorovací zařízení, které má na povrchu sbírat a vysílat data mimo jiné o teplotě a nerostném složení. Informovala o tom dnes agentura AP s tím, že aparát na asteroidu bezpečně přistál. Vysazení přístroje na povrch vesmírného tělesa je dalším krokem v projektu, jehož cílem je hledat stopy po původu sluneční soustavy.

Raketa, laser nebo atomovka. Dokážeme něčím sestřelovat nebezpečné asteroidy?

Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?

Čeští astronomové vypočítali, kam v Německu spadl meteorit

Díky výpočtům českých vědců z Astronomického ústavu Akademie věd se podařilo velmi přesně zjistit, odkud letos v létě přiletěl ze sluneční soustavy k Zemi velmi jasný meteorit a kam poté dopadl. Takzvaný bolid ozářil 10. července noční oblohu u středního toku Rýna na hranicích Německa a Francie a dopadl v okolí německého města Renchen, kde se na základě detailního určení českých astronomů podařilo najít čtyři úlomky.

Vědci objevili nejpevnější materiál na světě. Je stobilionkrát tvrdší než ocel

Za nejtvrdší materiál na světě byl neprávem dlouhou dobu považován diamant. Ve skutečnosti jím ale byl vzácný lonsdaleit, který dokázal vydržet o polovinu větší tlak než diamant. Před dvěma lety ale přišel zlom, tým expertů z Vídeňské univerzity vyrobil karbyn, který měl být 40 krát tvrdší než diamant. Ani ten ale svou tvrdostí nedosahuje nejnovějšího vědeckého objevu. Odborníci totiž objevili něco převratného.

U Mezinárodní vesmírné stanici úspěšně přistála japonská nákladní loď

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) dnes úspěšně zakotvila japonská bezpilotní nákladní loď HTV 7 (Kunotori 7), která k orbitálnímu komplexu odstartovala o víkendu. Vesmírný kamion k ISS dopravil přes pět tun zásob, potravin, vody a náhradních dílů.

Z Japonska odstartoval kosmický kamion, k ISS dorazí ve čtvrtek +VIDEO

Tokio - Z Japonska k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) úspěšně odstartovala bezpilotní nákladní loď HTV, která k orbitálnímu komplexu převáží přes pět tun zásob, potravin, vody a náhradních dílů včetně nových baterií. Vesmírný náklaďák u ISS zakotví ve čtvrtek.

Měkké přistání na asteroidu potvrzeno. Roboti odeslali na Zemi fotografie

Tokio - Dvojice robotických aparátů, kterou v pátek vypustila na asteroid Ryugu japonská sonda Hajabusa 2, úspěšně přistála. Dnes to potvrdila japonská vesmírná agentura JAXA, která již v pátek na základě telemetrických dat hovořila o přistání optimisticky. Potvrzení úspěchu včetně fotografií odeslaných roboty ale získala JAXA až dnes.

Sonda vypustila na asteroid Ryugu dva roboty. Pohybují se dost nezvykle

Tokio - Japonská sonda Hajabusa 2 dnes u asteroidu Ryugu vzdáleného od Země zhruba 280 milionů kilometrů úspěšně vypustila dvojici robotických aparátů, které podle telemetrických dat dosedly na povrch. Japonská vesmírná agentura JAXA na tiskové konferenci uvedla, že úspěšné přistání zatím pouze předpokládá, neboť čeká na potvrzující informace, které bude mít v sobotu. JAXA plánuje, že sonda se s odebranými vzorky z asteroidu vrátí zpět na Zemi do konce roku 2020.

Lapač kosmického smetí? První pokus dopadl na výbornou +VIDEO

Londýn - První demonstrace možného aktivního odstraňování kosmického smetí z oběžné dráhy kolem Země se podařila uplynulý víkend vědcům vesmírného centra při britské Univerzitě v Surrey. Síť vystřelená z jejich minisatelitu zachytila předmět rovněž vypuštěný v rámci experimentu, informovala na svém webu univerzita.