Americká armáda má zásadní problém? Profesor poukázal na důležitou skutečnost

Nezákonné vojenské operace

Pentagon přitom trvá na tom, že Kongres o rozmístění a pohybech amerických vojsk provádějících protiteroristické akce v Nigeru a dalších afrických zemích pravidelně informoval, podotýká odborník. Deklaruje však, že zásadní otázka nezní, co a kdy se Kongres dozvěděl, ale zda poskytl prezidentu Trumpovi zvláštní zmocnění k nasazení amerických ozbrojených sil do bojů v Nigeru.

"Pokud ne, nasazení amerických vojáků v Nigeru je nezákonné a porušuje rezoluci o válečných pravomocích...a jde o zneužití prezidentských exekutivních pravomocí daných ústavou," píše Gurulé. Vysvětluje, daná rezoluce má zajistit naplňování americké ústavy a bojové nasazení ozbrojených sil USA podmínit kolektivním posouzením ze strany Kongresu a prezidenta.

Zakladatelé USA zřetelně nechtěli, aby rozhodnutí o nasazení amerických vojáků na nepřátelském území záviselo pouze na prezidentovi či jakémkoliv jiném jednotlivci, konstatuje profesor. Dodává, že rezoluce o válečných pravomocech má prezidentovi zamezit v jednostranně rozhodnutém vystavování jednotek USA nebezpečným situacím.

Pokud nebyla vyhlášena válka, na základě oné rezoluce musí prezident v případě jakéhokoliv nasazení amerických ozbrojených sil do konfliktu v zahraničí do 48 hodin předložit Kongresu zprávu, v níž vysvětlí nutnost tohoto kroku, požádat o ústavní a legislativní o souhlas s danou operací a sdělit předpokládaný rozsah a dobu angažmá amerických vojáků v příslušném konfliktu, poukazuje expert. Doplňuje, že pokud prezident od Kongresu neobdrží zvláštní zmocnění k pokračování vojenské operace, musí ji ukončit.

Poskytnutí jakýchkoliv finančních prostředků ministerstvu obrany Kongresem navíc neznamená udělaní zvláštního zmocnění vyžadovaného rezolucí o válečných pravomocích, zdůrazňuje Gurulé. Podotýká, že zmocnění k bojovému nasazení ozbrojených sil také nelze  odvodit od žádného jiného zákonného opatření, které by se specificky nevyjadřovalo ke konkrétní situaci.

"Kongres nepřijal zvláštní zákon povolující nasazení amerických vojáků v Nigeru za účelem vedení vojenské operace proti IS, Boko Haram či přidruženým teroristickým organizacím," deklaruje profesor. Připomíná, že členové Kongresu ani prezident netvrdí opak, přičemž Trump v této otázce pozoruhodně mlčí.

Porušení ústavy

Požadavek, aby Kongres vydal zvláštní právní zmocnění k vyslání amerických vojáků do Nigeru, podle odborníka rázně vyvrací veškerou argumentaci Trumpovy administrativy, že povolení k nasazení vojenské síly z roku 2001 poskytuje dostatečnou legislativní bázi pro současné operace, míní Gurulé. Dodává, že 16 let staré povolení umožňuje prezidentovi nasadit veškeré "potřebné a přiměřené" síly pouze proti členům al-Káidy a na ni navázaným jedincům, skupinám a teroristickým organizacím odpovědným za útoky z 11. září 2001.

Povolení k nasazení vojenské síly z roku 2001 dle profesora není oním zvláštním zmocněním pro nasazení amerických vojáků v Nigeru do vojenských akcí proti IS. "Rozmístění amerických jednotek v Nigeru je proto nelegální a neústavní," nebere si servítky Gurulé. Vinu přesto nepřisuzuje pouze Trumpově administrativě, jelikož Kongres zanedbal své ústavní povinnosti s ohledem na to, že dle prvního článku ústavy je to právě Kongres, nikoliv prezident, kdo vyhlašuje válku.  

Povolení k nasazení vojenské síly z roku 2001 je faktickým vyhlášením války proti al-Káidě a jejím stoupencům, konstatuje akademik. Varuje, že za prezidenta Obamy i jeho nástupce Trumpa však ospravedlňovalo a ospravedlňuje nasazení vojenské síly proti IS a přidruženým skupinám v Sýrii, Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Libyi, Somálsku, Jemenu a jinde. Ačkoliv jde o pochybnou právní kličku, Kongres tiše souhlasil, kritizuje profesor. Deklaruje, že tragický incident v Nigeru by měl být budíčkem pro Kongres, aby zajistil, že prezident Trump bude dodržovat rezoluci o válečných pravomocech, nikoliv dle svého vlastního uvážení rozmisťovat americké vojáky v rizikových oblastech.

Kongres by podle experta měl přijmou nové povolení k nasazení vojenské síly proti IS a přidruženým teroristickým organizacím, protože při jeho absenci prezident jedná nezákonně a neústavně, pokud vysílá americké vojáky do Nigeru a dalších zemí. "Takto nezákonné akce by neměly být schvalovány Kongresem či americkým národem," uzavírá Gurulé.