Půl roku mezi uprchlíky. Psycholožka popsala děsivé poměry v táborech

Dodoma/Praha - Slovenská psycholožka Alexandra Topolská v rámci mise Lékařů bez hranic (MSF) půl roku pracovala v uprchlických táborech v Tanzanii. Upozornila na skutečnost, že běženci nemohou odejít do nejbližšího města hledat si práci. Jejich život je proto v podstatě jen nekonečné vysedávání a prohlubování beznaděje. Lékaři bez hranic spustili nové internetové stránky, které přibližují život v uprchlckých táborech.

"Lidé v táborech žijí ve velké chudobě, většina z nich jen ve stanech, příděl jídla nebývá dostatečný a také kvalita rýže, fazolí a mouky je velmi nízká," uvedla v rozhovoru s ČTK Alexandra Topolská. "Lidé mají rovněž problém si z těchto surovin uvařit vzhledem k tomu, že mají zakázáno kácet okolní stromy a pro dřevo musejí chodit pěšky desítky kilometrů," dodala. Dřevo se podle ní vydávají shánět většinou ženy, které při těchto výpravách riskují svou bezpečnost.

Ještě horší situace je v táborech Nduta a Nyarugusu, kde žijí uprchlíci z Burundi, během období dešťů. Tehdy jsou stany a jiné provizorní příbytky zalité vodou a všude je bahno. "Nejsmutnější je asi fakt, že lidé zůstávají v těchto táborech mnoho roků - v případě Nyarugusu je to i 15 až 20 let - žijí ve stanech a pod stromy, které nemohou kácet, životní podmínky jsou děsivé a naděje na změnu a záchranu malá," popisuje slovenská psycholožka.

"Při těchto těžkostech se samozřejmě nabalují i psychické problémy související s bezvýchodnou situací, ve které žijí - depresivní nálady, apatie, ztráta naděje na lepší budoucnost, pocity méněcennosti z neschopnosti pracovat či vlastnit příbytek, víc agresivního chování mezi manželi i v rodinách pramenící z frustrace," dodává.

Tábor Nduta byl založen v prosinci 1996 v reakci na krizi, která v té době panovala v Burundi. Většinu populace tvořili lidé prchající před občanskou válkou, která byla v Burundi mezi lety 1993 a 2005. Po skončení bojů se mnoho uprchlíků vrátilo domů a tábor byl v roce 2008 uzavřen.

V roce 2015 však vypukly v Burundi další nepokoje, což vedlo k náhlému přílivu uprchlíků do Tanzanie. Nejprve tyto uprchlíky přijímal nedaleký tábor Nyarugusu. Když byl tento tábor už neúnosně přeplněn, byl opět otevřen tábor Nduta. Do poloviny dubna letošního roku se tábor naplnil více než 123.250 lidmi, což je více než dvojnásobek původně předpokládané populace tábora.

Život v táboře Nduta přibližují i nové internetové stránky Svět táborů, které spustili Lékaři bez hranic zatím v češtině, později by měla přibýt i angličtina a arabština. Stránky připomínají cestovatelské portály sloužící k rezervaci ubytování, žádnou rezervaci pokoje či hotelu ale jejich prostřednictvím učinit nelze. Organizace MSF se jen touto nezvyklou formou snaží upoutat pozornost čtenářů, seznámit je s oblastmi, kde působí, a přinést jim příběhy tamních uprchlíků.

Na světě je více než 65 milionů lidí na útěku, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli válkám, politickým nepokojům, přírodním katastrofám nebo extrémní chudobě. Tak jako všichni ostatní, i oni mají své sny, ambice, starosti, potřeby a touhy. Svět táborů chce proto poukázat i na tuto stránku takzvané "uprchlické krize" a připomenout, že se odehrává hlavně mimo Evropu.

Obrovský počet lidí je vnitřně vysídlených. Řada lidí na útěku žije ve městech nebo se promíchala s komunitami, které je přijaly. Často zůstávají ve státech sousedících s jejich rodnými zeměmi a mnoho z nich doufá, že se jednou budou moci vrátit domů. Svět táborů tedy ukazuje jen zlomek toho, jak lidé na útěku přežívají. Jeho ambicí není obsáhnout vše, nýbrž přispět k zamyšlení a lepšímu porozumění lidem na útěku.

"Země, které mají mnohem méně zdrojů než Evropa, USA nebo Austrálie, v nedávné době přijaly statisíce uprchlíků. Například Uganda poskytla letos bezpečí 900 000 lidem, Bangladéš v posledních týdnech zhruba 600 000," přibližuje ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. "Rozhodnutí opustit vlastní domov není jednoduché. A jednoduchý není ani život v uprchlických táborech. I to se snažíme na webu Svět táborů přiblížit," dodal v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci uprchlické tábory Lékaři bez hranic Tanzánie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 7 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 8 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 9 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 13 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy