Půl roku mezi uprchlíky. Psycholožka popsala děsivé poměry v táborech

"Lidé v táborech žijí ve velké chudobě, většina z nich jen ve stanech, příděl jídla nebývá dostatečný a také kvalita rýže, fazolí a mouky je velmi nízká," uvedla v rozhovoru s ČTK Alexandra Topolská. "Lidé mají rovněž problém si z těchto surovin uvařit vzhledem k tomu, že mají zakázáno kácet okolní stromy a pro dřevo musejí chodit pěšky desítky kilometrů," dodala. Dřevo se podle ní vydávají shánět většinou ženy, které při těchto výpravách riskují svou bezpečnost.

Ještě horší situace je v táborech Nduta a Nyarugusu, kde žijí uprchlíci z Burundi, během období dešťů. Tehdy jsou stany a jiné provizorní příbytky zalité vodou a všude je bahno. "Nejsmutnější je asi fakt, že lidé zůstávají v těchto táborech mnoho roků - v případě Nyarugusu je to i 15 až 20 let - žijí ve stanech a pod stromy, které nemohou kácet, životní podmínky jsou děsivé a naděje na změnu a záchranu malá," popisuje slovenská psycholožka.

"Při těchto těžkostech se samozřejmě nabalují i psychické problémy související s bezvýchodnou situací, ve které žijí - depresivní nálady, apatie, ztráta naděje na lepší budoucnost, pocity méněcennosti z neschopnosti pracovat či vlastnit příbytek, víc agresivního chování mezi manželi i v rodinách pramenící z frustrace," dodává.

Tábor Nduta byl založen v prosinci 1996 v reakci na krizi, která v té době panovala v Burundi. Většinu populace tvořili lidé prchající před občanskou válkou, která byla v Burundi mezi lety 1993 a 2005. Po skončení bojů se mnoho uprchlíků vrátilo domů a tábor byl v roce 2008 uzavřen.

V roce 2015 však vypukly v Burundi další nepokoje, což vedlo k náhlému přílivu uprchlíků do Tanzanie. Nejprve tyto uprchlíky přijímal nedaleký tábor Nyarugusu. Když byl tento tábor už neúnosně přeplněn, byl opět otevřen tábor Nduta. Do poloviny dubna letošního roku se tábor naplnil více než 123.250 lidmi, což je více než dvojnásobek původně předpokládané populace tábora.

Život v táboře Nduta přibližují i nové internetové stránky Svět táborů, které spustili Lékaři bez hranic zatím v češtině, později by měla přibýt i angličtina a arabština. Stránky připomínají cestovatelské portály sloužící k rezervaci ubytování, žádnou rezervaci pokoje či hotelu ale jejich prostřednictvím učinit nelze. Organizace MSF se jen touto nezvyklou formou snaží upoutat pozornost čtenářů, seznámit je s oblastmi, kde působí, a přinést jim příběhy tamních uprchlíků.

Na světě je více než 65 milionů lidí na útěku, kteří byli nuceni opustit své domovy kvůli válkám, politickým nepokojům, přírodním katastrofám nebo extrémní chudobě. Tak jako všichni ostatní, i oni mají své sny, ambice, starosti, potřeby a touhy. Svět táborů chce proto poukázat i na tuto stránku takzvané "uprchlické krize" a připomenout, že se odehrává hlavně mimo Evropu.

Obrovský počet lidí je vnitřně vysídlených. Řada lidí na útěku žije ve městech nebo se promíchala s komunitami, které je přijaly. Často zůstávají ve státech sousedících s jejich rodnými zeměmi a mnoho z nich doufá, že se jednou budou moci vrátit domů. Svět táborů tedy ukazuje jen zlomek toho, jak lidé na útěku přežívají. Jeho ambicí není obsáhnout vše, nýbrž přispět k zamyšlení a lepšímu porozumění lidem na útěku.

"Země, které mají mnohem méně zdrojů než Evropa, USA nebo Austrálie, v nedávné době přijaly statisíce uprchlíků. Například Uganda poskytla letos bezpečí 900 000 lidem, Bangladéš v posledních týdnech zhruba 600 000," přibližuje ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber. "Rozhodnutí opustit vlastní domov není jednoduché. A jednoduchý není ani život v uprchlických táborech. I to se snažíme na webu Svět táborů přiblížit," dodal v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.