Demonstrace v Alžírsku nepolevují. Prezident Buteflika zkouší trik, zlobí se davy

Demonstranti v Alžírsku v noci na dnešek znovu vyšli do ulic a protestovali proti opětovné prezidentské kandidatuře současné hlavy státu Abdalazíze Butefliky. Prezidentův nedělní slib ústavních reforem a zkrácení mandátu v případě znovuzvolení je neuspokojil. Informovala o tom dnes agentura AP.

Davy většinou mladých demonstrantů protestovaly v hlavním městě Alžíru a dalších velkých městech v neděli v noci a v pondělí ráno poté, co Buteflikův volební manažer oficiálně oznámil kandidaturu současné hlavy státu ve volbách plánovaných na 18. dubna. Několik tisíc demonstrantů se v neděli sešlo také ve francouzských městech Paříži, Marseille a Toulouse.

#Algeria: Video: big demonstration just began in #Constantine. Thousands on the streets shouting against 5th term for #Bouteflika the main slogan in this part of @Atlas_Times Video is "Algeria is a republic not a Monarchy" pic.twitter.com/DwJDia4jIm

— AtlasTimesأطلس تايمز (@Atlas_Times) 4. března 2019

Buteflika, který od mozkové příhody v roce 2013 téměř nevystupuje na veřejnosti, vydal v neděli večer písemné prohlášení, v němž uvedl, že pokud bude znovu zvolen, vypíše referendum o nové ústavě a také předčasné prezidentské volby, v nichž už kandidovat nebude.

Nadto slíbil prosadit demokratizaci stávajícího režimu, bojovat se všudypřítomnou korupcí, lépe distribuovat národní bohatství, které je z velké části založeno na příjmech z prodeje zemního plynu, a také vytvořit lepší možnosti uplatnění pro Alžířany, kteří ve velkém odcházejí ze země do Evropy.

"Bude-li chtít Bůh a alžírský lid mi dá svou důvěru, tuto výzvu příjmu a změním režim," napsal Buteflika v prohlášení, které v neděli večer přečetl ve státní televizi jeho šéf kampaně.

Protestující však nechtějí, aby Buteflika vůbec kandidoval, a nabídku označili za jeho trik, jak zůstat u moci. Opoziční strany dnes pořádají schůze, kde se budou radit, jaké další kroky podniknou po Buteflikově oznámení.

Podle AP nyní narůstají debaty o tom, kdo vlastně zemi vládne - zda dvaaosmdesátiletý Buteflika, nebo klika jeho mocných poradců a generálů. Kandidaturu Butefliky oficiálně podal šéf jeho kampaně, neboť sám prezident je na léčení ve Švýcarsku.

Buteflika byl poprvé zvolen v roce 1999 a přičítají se mu zásluhy za ukončení více než deset let trvající občanské války mezi vládou a islamistickými povstalci, která za sebou zanechala asi 200.000 mrtvých.

Související

Politolog Michel Perottino Rozhovor

65 let od zvolení de Gaullea prezidentem. Francii hrozila občanská válka, tvrdí Perottino

Charles de Gaulle, se do historie zapsal především svou rolí během druhé světové války, kdy vedl francouzský zahraniční odboj. Hlavou Francie se však stal později, 21. prosince 1958, v době silně napjaté situace krize, kterou v zemi vyvolala hrozící ztráta Alžírska, vysvětluje Michel Perottino v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm mimo jiné uvedl, že rychlost, s níž se de Gaulleovi a jeho stoupencům podařilo demontovat dosavadní, z jejich pohledu nestabilní a neefektivní politický systém a nastolit nové zřízení, pátou republiku, zůstává zarážející. Vysvětlil také, proč je de Gaulle stále vnímán jako velikán francouzských dějin, třebaže na adresu jeho desetiletého prezidentství míří zpětně i kritika.

Více souvisejících

Alžírsko Abdal Azíz Buteflika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy