Alžírsko spustilo záchrannou misi. Libanonu ponořeném do blackoutu posílá tuny paliva

Alžírský ropný tanker vyplul ve čtvrtek směrem k Libanonu, který od minulého víkendu zůstal bez elektřiny. První dodávka zhruba 30 000 tun paliva je nyní na cestě z Alžírska do Libanonu, uvedl server Barrons.

Alžírský premiér Nadir Larbawí informoval svého libanonského protějška Nadžíba Míkátího o rozhodnutí Alžírska podpořit Libanon a okamžitě mu poskytnout palivo potřebné k obnovení provozu elektráren a dodávek elektřiny.

Další dodávky paliva jsou v plánu, ale detaily zatím nebyly zveřejněny.

Libanon, který již několik let čelí vážné hospodářské krizi, navíc trpí boji na jižní hranici s Izraelem, kde se od loňského října ostřelují s militantním hnutím Hizballáh. V zemi jsou časté výpadky proudu.

Pro nedostatek paliva na výrobu elektrické energie byla v sobotu v Libanonu odstavena poslední fungující elektrárna. Informoval o tom zpravodajský web L'Orient-Le Jour.

Společnost Électricité du Liban (EDL) ve svém prohlášení potvrdila, že poslední výrobní jednotka elektrárny az-Zahrání je zcela mimo provoz. EDL uvedla, že odstávka je způsobena vyčerpáním zásob paliva.

V důsledku toho se bez dodávek elektřiny ocitli odběratelé na celém území Libanonu včetně velkých měst a důležité infrastruktury: letiště v Bejrútu, přístavu, vodních čerpadel a kanalizačních systémů.

EDL sdělila, že elektrárna obnoví provoz, jakmile budou opět zajištěny dodávky ropy. Vláda informovala, že nová dávka paliva by mohla být dodána 20. srpna.

Libanon čelí problémům s výrobou elektřiny velmi často. Téměř přesně před rokem, v srpnu 2023, byla země také zcela bez proudu, když dvě elektrárny přestaly fungovat kvůli nesplácení dluhů vůči operátorské společnosti.

Většina libanonských občanů si za poslední roky zvykla kompenzovat pravidelné výpadky elektřiny pomocí dieselových generátorů. Už několik let jsou totiž dodávky elektřiny nepravidelné, přičemž se stává, že elektřina je k dispozici jen dvě hodiny denně.

Energetická krize v Libanonu se zhoršila v roce 2019, kdy zemi zasáhla velká ekonomická krize. Její vypuknutí se připisuje i desetiletím korupce v politické třídě a ve světě podnikání.

Podle OSN tři čtvrtiny z více než šesti milionů obyvatel země žijí pod hranicí chudoby.

 
 

Související

Hizballáh

Jak dlouho příměří mezi Izraelem a Libanonem vydrží? Hizballáh drží prst na spoušti

Libanonské militantní hnutí Hizballáh se zavázalo pokračovat v odporu vůči Izraeli a monitoruje stahování izraelské armády z jižního Libanonu „s prstem na spoušti“. Přestože od středečního rána platí příměří, napětí v oblasti zůstává vysoké. Izraelské válečné letectvo ve čtvrtek zasáhlo zařízení, které podle izraelské armády sloužilo k uskladnění raket středního doletu, což bylo první porušení příměří. Uvedl to server The Guardian.

Více souvisejících

libanon Alžírsko lodní doprava

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 1 hodinou

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

včera

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

včera

Jun Sok-jol brání stanné právo. Na pozadí druhého impeachmentu chce "bojovat až do konce"

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol brání své kontroverzní rozhodnutí vyhlásit stanné právo, které bylo parlamentem zrušeno jen šest hodin po jeho zavedení. V televizním projevu označil své rozhodnutí za legitimní „akt vládnutí“ a odmítl obvinění z pokusu o vzpouru. Prezident se zavázal bojovat „až do konce“, aby zabránil svému odvolání, kterému čelí kvůli vzrůstajícím politickým nepokojům v zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy