Severní Afrika povstala. Opět ožívají naděje arabského jara, píše prestižní list

Tisíce lidí v Súdánu se účastní protestu vsedě za demisi prezidenta Umara Bašíra. V Alžírsku minulý týden donutily miliony demonstrantů k rezignaci dlouholetého vůdce Abdal Azíze Butefliku. V Libyi se stárnoucí generál snaží vybudovat si pozici nového despoty a slibuje přitom, že ukončí chaos, do kterého země upadla po svržení svého diktátora před osmi lety.

Naděje inspirované povstáními během takzvaného arabského jara v roce 2011 dávno zhořkly. Jeho dozvuky se ale severní Afrikou znovu šíří, ohrožují autokratické vlády a představují nové otázky o budoucnosti regionu, píše list The New York Times (NYT).

Veteráni bojů arabského jara tvrdí, že nové scény jsou jako pohled do minulých kapitol společného příběhu. Davy, jež nyní požadují odchod súdánského vůdce Bašíra připomínají zástupy lidí, kteří se před osmi lety sešli na káhirském náměstí Tahrír nebo před tuniským ministerstvem vnitra.

Povědomé jsou však i nezdary a rozčarování. Alžírští generálové sice donutili Butefliku k ukončení jeho 20leté vlády, aby tak utišili davy, Alžířané ale nyní čelí výzvám spojeným s bojem proti systému bratříčkování se a korupce spojenému s jeho vládou. Pokus libyjského maršála Chalífy Haftara ukončit v zemi chaos zavedením nové autokracie pak přináší smutné vzpomínky na výsledky povstání v Egyptě, Bahrajnu, Sýrii a Jemenu.

Et ne me dites pas que Gaïd ne provoque pas l’état de siège....Il y a une violence inouïe. Force aux étudiants✊?? #Yetna7aw_Ga3 #Algerie pic.twitter.com/BzVbpcaY0q

— Nabila KERAMANE? (@NabilaKeramane) 9. dubna 2019

Zatímco autoritářské vlády ve svých státech proklamují, že revoluce vedou jen ke zmatku, mladí lidé z Alžírska a Súdánu evidentně došli k jinému závěru. A sice, že nenásilné protesty velkého počtu lidí mohou svrhnout i nejhlouběji zakořeněnou diktaturu.

Obnovená povstání na severu Afriky také zdůrazňují, že základní problémy, jež vedly k dřívějším protestům, kvasily dál. Je to například rostoucí počet nespokojených mladých lidí, problém uzavřené a zkorumpované ekonomiky, která nenabízí pracovní místa, stejně jako problém autoritářské vlády, která je k veřejnosti netečná.

The beauty of #Sudan-i revolution.Shouting out for revolution and asking for the resignation of AlBasheer. pic.twitter.com/QXfZmhnHQY

— Asaad Hanna (@AsaadHannaa) 9. dubna 2019

Aktivisté v Súdánu a v Alžírsku, i obě strany libyjského konfliktu, tvrdí, že se snaží předejít osudu zemí arabského jara po roce 2011. Všechny kromě Tuniska totiž buď upadly do chaosu, nebo se vrátily k autoritářství. Odstrašujícím příkladem je pro mnohé vývoj v Egyptě, do jehož čela se v roce 2013 dostal vojenským převratem prezident Abdal Fattáh Sísí. Ten se mimo jiné teď snaží prosadit ústavní změny, které by mu umožnily být doživotním prezidentem.

Súdánské bezpečnostní složky zabily od začátku protestů loni v prosinci desítky demonstrantů. Súdánští lékaři začali bojkotovat práci ve vojenských nemocnicích v reakci na podporu armády Bašírova režimu. Když se však vojáci postavili v pondělí na stranu demonstrantů a chránili je před útoky policie a tajných služeb, zdravotníci začali od bojkotu ustupovat. Podle zástupce aktivistů připomíná armádní taktika zkušenosti z Egypta, kde vojáci v roce 2013 jakožto ochránci revoluce odstranili zvoleného prezidenta Muhammada Mursího.

Požadavky na odstoupení alžírského prezident Butefliky podpořila také armáda, stejně jako egyptští generálové v roce 2011 svržení prezidenta Husního Mubaraka. Prozatímní vláda, kterou Buteflika jmenoval, se však skládá z jeho spojenců a jemu loajálních osob. Alžířané tak na rozdíl od tehdejších Egypťanů pokračují v protestech a požadují odstranění celého systému.

Naproti tomu libyjský maršál Haftar se do role Sísího dlouhodobě stylizuje. Když v roce 2014 poprvé oznámil plán převzít moc, velkou část svého projevu si vypůjčil právě od tehdy ještě generála Sísího. Jeho stoupenci tvrdí, že jako jediný dokáže uchránit Libyi před chaosem, který po povstání zachvátil Sýrii či Jemen, stejně tak jako Sísí zachránil Egypt.

Související

Politolog Michel Perottino Rozhovor

65 let od zvolení de Gaullea prezidentem. Francii hrozila občanská válka, tvrdí Perottino

Charles de Gaulle, se do historie zapsal především svou rolí během druhé světové války, kdy vedl francouzský zahraniční odboj. Hlavou Francie se však stal později, 21. prosince 1958, v době silně napjaté situace krize, kterou v zemi vyvolala hrozící ztráta Alžírska, vysvětluje Michel Perottino v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Politolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v něm mimo jiné uvedl, že rychlost, s níž se de Gaulleovi a jeho stoupencům podařilo demontovat dosavadní, z jejich pohledu nestabilní a neefektivní politický systém a nastolit nové zřízení, pátou republiku, zůstává zarážející. Vysvětlil také, proč je de Gaulle stále vnímán jako velikán francouzských dějin, třebaže na adresu jeho desetiletého prezidentství míří zpětně i kritika.

Více souvisejících

Alžírsko Súdán Umar Bašír Abdal Azíz Buteflika afrika Libye

Aktuálně se děje

před 59 minutami

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Aktualizováno včera

Raketa zasáhla Tel Aviv

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

včera

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

včera

Svět se bojí další války. Izrael i Írán vyzývá ke zdrženlivosti

Izraelské letecké útoky na Írán vyvolaly vlnu mezinárodních reakcí. Většina světových lídrů vyjadřuje obavy z eskalace napětí na Blízkém východě a vyzývá k okamžitému návratu k diplomacii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy