Nová přehrada na Nilu? Egypt a Etiopie se dostaly do sporu, není vyloučena válka

Etiopský premiér a nositel letošní Nobelovy ceny za mír Abiy Ahmed dnes varoval, že jeho země je v případě nutnosti připravena jít do války s Egyptem kvůli sporům okolo přehrady na Modrém Nilu. Upřednostňuje však vyjednávání, oznámil Ahmed po dalších nevydařených rozhovorech obou zemí o tomto významném přírodním zdroji. Oběma státům přitom ubývá možností, jak patovou situaci řešit, píše agentura AP.

Spor se točí kolem naplnění rezervoáru přehrady, kterou Etiopie buduje na jednom z přítoků Nilu nedaleko hranic se Súdánem.

Rezervoár má objem 74 miliard metrů krychlových a Etiopie chce s jeho napouštěním začít co nejdříve, aby mohla začít produkovat 6400 megawatt oproti nynějším 4000 megawatt.

Naplňování však značně omezí průtok Modrého Nilu, který do toku Nilu na egyptském území přivádí nadpoloviční většinu vody. Pokud by Etiopie začala s napouštěním během období sucha, mohlo by to mít pro Egypt katastrofální důsledky, upozorňuje Káhira. Egypt proto navrhuje, aby Etiopie nádrž naplnila postupně během následujících sedmi let a brala při tom v úvahu momentální situaci, což Addis Abeba odmítá.

Neúspěšná jednání na začátku října byla již třetími od roku 2014, která ztroskotala. Stavba započatá v roce 2011 se přitom už blíží k dokončení. Etiopie i Súdán, kterým část nejdelší řeky světa rovněž protéká, si dlouhodobě stěžují na postoj Káhiry, jež si podle nich uzurpuje nepoměrně velký díl vody z Nilu.

"Někteří mluví o tom, že (Egypt) použije sílu. Chtěl bych zdůraznit, že žádná síla nemůže Etiopii zabránit ve vybudování přehrady," uvedl etiopský premiér Abiy Ahmed. "Pokud budeme muset jít do války, můžeme povolat miliony. Pokud někdo může vypálit rakety, jiní můžou použít bomby. Ale není to nejlepší řešení," uvedl Ahmed, který se stále přiklání k diplomatickému řešení.

"Ačkoliv uznáváme nároky Etiopie na rozvoj, voda Nilu je pro Egypt otázkou života, záležitostí přežití," uvedl egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, podle kterého se přehrada nesmí naplnit bez dohody s Egyptem. Vojenským řešením situace Egypt vyhrožuje Etiopii dlouhodobě.

Addis Abeba naopak zastává pozici, že by se využití řeky mělo rozdělit v souladu s mezinárodním právem.

Modrý Nil pramení v etiopském jezeře Tana, řeku Nil tvoří od soutoku s Bílým Nilem v súdánském Chartúmu. Nil zajišťuje téměř 90 procent veškeré pitné vody v Egyptě, v úzkém pásu podél jeho břehů pak žije 97 procent ze 100 milionové populace této severoafrické země.

Související

Setkání egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího (vpravo) s předsedou amerického sboru náčelníků štábů generálem Charlesem Brownem v Káhiře 25. srpna 2024.

Hamás odmítá nové požadavky Izraele na příměří v Gaze

V neděli se v Káhiře neuskutečnila dohoda o příměří v Gaze. Ani Hamas, ani Izrael nepřijali navrhované kompromisy, které předložili zprostředkovatelé. Tato situace podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů zpochybňuje šance na úspěch v posledním pokusu, podporovaném USA, ukončit deset měsíců trvající konflikt.

Více souvisejících

Egypt Etiopie válka Abiy Ahmed (Etiopie)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 26 minutami

před 35 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy