V Moskvě se rokuje o libyjském konfliktu. Sarrádž se odmítl sejít s Haftarem

Premiér libyjské mezinárodně uznávané vlády Faíz Sarrádž se dnes odmítl zúčastnit setkání s polním maršálem Chalífou Haftarem, na němž měly obě strany jednat o příměří v severoafrické zemi. Mírové rozhovory nicméně pokračují prostřednictvím Ruska a Turecka. S odvoláním na představitele libyjské vlády o tom dnes informovala agentura TASS.

"Odmítli jsme se sejít s Haftarem, rozhovory se v Moskvě vedou s představiteli Turecka a Ruska," uvedl Chálid Mišrí, předseda legislativního orgánu, která v Libyi zastává funkci senátu.

Haftarova Libyjská národní armáda (LNA) vede proti ozbrojeným silám mezinárodně uznávané Sarrádžovy vlády ofenzivu, při níž minulý týden dobyla strategicky významné město Syrta.

Lev Děngov, který stojí v čele ruské kontaktní skupiny pro Libyi, dříve uvedl, že Sarrádž a Haftar mají v Moskvě dohodnout "podmínky budoucího urovnání v Libyi a mohou i podepsat detailní dohodu o příměří". Možnost osobní schůzky ani jedna strana nepotvrdila, s jistotou se zástupci znesvářených stran měli setkat se zástupci Ruska a Turecka. Představitelé Spojených arabských emirátů a Egypta jsou v Moskvě přítomni jako pozorovatelé.

What a photo. Turkey & Russia begin negotiations on #Libya in Moscow today. Video clips show broad smiles and friendly handshakes as the Turkish and Russian delegations enter the room. Few - particularly in Europe - saw this coming. pic.twitter.com/Br3UVniefW

— Mary Fitzgerald (@MaryFitzger) January 13, 2020

Polní maršál Haftar vyslyšel výzvu prezidentů Turecka a Ruska, kteří navrhli, aby boje mezi jeho vojskem a vládou v Tripolisu obě strany ukončily 12. ledna. K mírovému řešení vyzvali i zástupci evropských zemí a institucí Evropské unie. Klid zbraní znepřátelené strany víceméně dodržují od půlnoci ze soboty na neděli.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož dnes v Moskvě zastupují ministři zahraničí a obrany, novinářům sdělil, že mírové rozhovory pokračují "pozitivním směrem". "Doufám, že v brzké době bude podepsána dohoda o zastavení palby (...) Snažíme se o to, aby bylo příměří v Libyi trvalé," řekl.

Turecký prezident dodal, že se 19. ledna hodlá osobně zúčastnit konference o Libyi v Berlíně, na níž by se měli sejít hlavní aktéři konfliktu. Kromě Německa a Turecka by na summitu mělo mít své zástupce také Rusko či Itálie.

Zatímco Turecko otevřeně podporuje mezinárodně uznanou vládu a Sarrádžovým silám tento týden začali pomáhat turečtí vojenští odborníci, Rusko podle pozorovatelů patří mezi ty země, které vsadily na Haftara. Ačkoliv to Moskva popírá, podle Ankary bojuje po Haftarově boku 2500 ruských žoldnéřů. Polní maršál má také podporu Egypta, Jordánska či Spojených arabských emirátů.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý diktátor Muammar Kaddáfí. Haftarovy jednotky loni v dubnu zahájily tažení na Tripolis a tamní vládu. Při střetech mezi oběma vládami, které soupeří o moc, byly zabity a zraněny stovky civilistů.

Související

Recep Tayyip Erdoğan

Putin s Erdoganem hovořili o situaci v Libyi a Sýrii

Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonicky hovořil se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem o konfliktech v Libyi a Sýrii. Shodli se, že v případě Libye je potřeba směřovat ke klidu zbraní. S odvoláním na sdělení Kremlu o tom informovala agentura Reuters. Německý ministr zahraničí na dnešní návštěvě Tripolisu varoval před novou eskalací bojů v Libyi.
Chalífa Haftar

Šance na mír v Libyi se hroutí, vládní vojska se snaží dobýt město Syrta

Síly loajální libyjské vládě v Tripolisu (GNA) dnes pokračují v postupu na město Syrta východně od metropole. Dochází k tomu za situace, kdy Egypt, který podporuje rivalské východolibyjské jednotky (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, doporučil příměří mezi oběma znepřátelenými stranami libyjského konfliktu, informuje agentura AP.

Více souvisejících

Fáiz Sarrádž Chalífa Haftar Libye Rusko Recep Tayyip Erdogan Turecko

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala

Maia Sanduová obhájila mandát moldavské prezidentky, což mnozí v Evropě vnímají jako významný krok k posílení demokratického a proevropského směřování Moldavska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy