Americká armáda čelí nedostatku rekrutů. Mladí lidé chtějí jinou kariéru, anebo nesouhlasí s politikou

Americká armáda je jednou z největších a nejvýznamnějších na světě. Hraje klíčovou roli ve světové geopolitice. Skládá se z pěti hlavních složek, každá již má svou dlouholetou tradici – armáda, námořnictvo, námořní pěchota, letectvo a pobřežní stráž.

Navíc disponuje největším rozpočtem na světě. Každoročně se pohybuje v miliardách dolarů a financuje provoz, výzkum a vývoj nových technologií, zbrojní programy, výcvik vojáků a další vojenské aktivity. Armáda rovněž investuje do vývoje nejmodernějších technologií, mezi které patří umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a bezpilotní letouny. 

Ubývá ale mladých lidí, kteří do armády chtějí jít. „Vlivní lidé jim neříkají, aby šli do armády. Maminky a tatínkové, strýcové, trenéři a pastoři to nevidí jako dobrou volbu,“ řekl bývalý předseda sboru náčelníků štábů Mike Mullen.

Zejména během studené války a nového tisíciletí byla americká armáda zapojena do řady konfliktů. Některé z nich dosud vyvolávají vážné kontroverze. Například při válce ve Vietnamu padly desítky tisíc mladých Američanů, veřejné pobouření zase vyvolala invaze do Iráku v roce 2003.

Když 11. září 2001 teroristé zaútočili na Světové obchodní centrum v New Yorku, došlo zejména u mladých lidi v USA k vlasteneckému probuzení. Jenže armáda prožila v Iráku a Afghánistánu dvacet let bez rozhodujících vítězství. 

WSJ upozorňuje také na skandály kvůli nekvalitnímu vojenskému ubytování a zdravotní péči, špatným platům pro vojáky nižších hodností, a v neposlední řadě také rostoucí počet posttraumatických stresových poruch a sebevražd. 

Problém se stává ještě závažnějším kvůli nové éře velmocenského soupeření s Ruskem a Čínou. „Nedostatek rekrutů v USA představuje dlouhodobý problém, který, pokud se nevyřeší, donutí armádu snížit početní stavy,“ píše americký list. 

Zatímco armáda USA má v aktivní službě 1,4 milionu vojáků, Čína dosáhla už na dva miliony. V posledních desetiletích neustále rozšiřuje své vojenské kapacity, zejména v Jihočínském moři a okolí Tchaj-wanu. „Studuji náborový trh asi 15 let a nikdy jsme neviděli takový stav,“ řekl vysoký úředník ministerstva obrany.

Loni americká armáda nesplnila svůj náborový cíl o 25 %. Pro rok 2023 očekává asi o 15 tisíc rekrutů méně oproti svému cíli 65 tisíc nováčků. Námořnictvo očekává minimálně o 10 tisíc méně rekrutů než 38 tisíc, které by potřebovalo. 

Pentagon vyčíslil, že pouze 9 % mladých lidí ve věku 16-21 let uvažuje o vojenské službě. Před pandemií covidu-19 jich bylo 13 %. Armádní ministryně Christine Wormuthová připravuje návrh zákona, který zřejmě bude muset schválit Kongres v plném rozsahu. „Právě teď nevyužíváme komplexním a strukturovaným způsobem naše vztahy s veteránskými organizacemi,“ přiblížila.

Armáda rovněž vyžaduje vysokou úroveň disciplíny, fyzické připravenosti a ochoty obětovat mnoho aspektů běžného života. Mladí lidé často tíhnou k hledání kariéry jinde, zatímco možnosti na uplatnění mimo armádu v USA rostou společně s jejich vzděláním. 

Voják může mít také omezenou svobodu v rozhodování o místě svého pohybu, nemůže tolik uplatňovat své názory a musí zachovávat prioritní postavení vojenských povinností před jeho osobními zájmy. Mnozí mladí lidé se navíc neztotožňují s vojenskými akcemi a politikou, které americká armáda reprezentuje.

Čísla ale ukazují, že se i přes úbytek zájemců najde mnoho mladých lidí, pro které je vstup do armády atraktivní. Ať už je důvodem patriotismus, touha po dobrodružství nebo služba v rámci rodinné tradice. 

Poměrně paradoxně splnila svůj cíl poslat do výcvikového tábora 33 tisíc rekrutů Námořní pěchota, jejíž členové jsou obvykle známí coby mariňáci. Očekává, že splní cíl i pro rok 2023, ačkoliv je nábor velmi náročný. 

Kromě vysokých nároků na zdravotní a psychickou způsobilost zahrnuje také tzv. Boot Camp, kde jsou budoucí mariňáci vystaveni například spánkové deprivaci, dlouhým pochodům ve dne i v noci či výzvám, které musí zvládat v případě, že budou vystaveni nepřátelskému mučení a výslechu.