Americký Goliáš nedokáže porazit Davida, vojenská síla selhává. Důstojník vysvětlil důvod

NÁZOR - Před padesáti lety překvapivá ofenziva Ted rozdrtila americké válečné snahy ve Vietnamu, připomíná major U.S. Army ML Cavanaugh, který působí v Ústavu pro moderní válčení na prestižní West Point akademii. Vojenský publicista v komentáři pro server Los Angeles Times dodává, že dopad ofenzivy se neomezil pouze na Vietnam, ale stal se stínem, který od té doby neustále halí americkou vojenskou strategii.

Nepokoušej se zvítězit, ať prohraje tvůj protivník  

Dne 31. ledna 1968 na 84 tisíc severovietnamských vojáků zaútočilo na stovku měst napříč Spojenými státy podporovaným Jižním Vietnamem, včetně klíčových uzlů jako Hue, Da Nang a Saigon, nastiňuje major. Vysvětluje, že cílem bylo rozpoutat rozsáhlé povstání, k čemuž ale nedošlo a Severní Vietnam místo toho zabředl do nákladné, i když vítězné válečné strategie.

"Nákladné proto, že více než polovina jeho útočících sil byla zabita, zraněna či zajata. Vítězné proto, že masakr přinutil Američany čelit realitě války - divokému, nekonečnému konfliktu, který odporoval oficiálním stanoviskům," pokračuje Cavanaugh. Odkazuje na prohlášení generála Williama Westmorelanda, známého strategií zaměřenou na působení co největších ztrát severovietnamským jednotkám - ideálně počtu vojáků nepřítelem vysílaných do boje -, který si byl před krátce ofenzivou Ted "naprosto jistý" americkým vítězstvím, přičemž i po útoku označil akci za "drtivou vojenskou porážku nepřítele".   

Americká média však byla skeptická, New York Times 8. února napsal, že "žádná strana nedokáže zvítězit", zatímco moderátor televize CBS Walter Cronkite 27. února sdělil dvaceti milionům diváků, že USA jsou v pasti a jedinou rozumnou cestou ven představuje vyjednávání, a to nikoliv z pozice vítězů, poukazuje důstojník. Doplňuje, že podpora americké veřejnosti brzy ochladla, prezidenta Lyndona Johnsona nahradil Richard Nixon a Spojené státy se nakonec z Jižního Vietnamu stáhly, načež ten v roce 1975 podlehl Severu.

Ofenziva Ted zužitkovala japonskou koncepci plukovníka Hiromiči Yahary, která ke konci druhé světové války, kdy americká armáda již dominovala, měla na ostrově Okinawa přinést vítězství proti silnějšímu nepříteli, konstatuje Cavanaugh. Vysvětluje, že přímý útok proti silnějším Američanům nemohl fungovat, a proto Yahara bez ohledu na vlastní vojáky trestal protivníka opotřebováním a nutil ho platit hrozivou cenu, dle hesla: "Pokud chudý bojuje se stejnou taktikou jako bohatý, zajisté prohraje".         

Yahara se masivně uchýlil k boji v bunkrech a jeskyních, aby nechal krvácet americkou vůli, což mělo bolestivé důsledky, uvádí publicista. Připomíná, že bitva o Okinawu si vyžádala stovky tisíc obětí a pomohla odradit USA od invaze do Japonska a následné okupace, ale válka byla již v takové fázi, že se Japonci nakonec vzdali, což bylo naposledy, kdy nějaká země formálně kapitulovala před americkou armádou.

"Co nefungovalo Japonsku, uspělo po (ofenzivě) Ted ve Vietnamu," píše major. Deklaruje, že od té doby si slabší strana volí proti silnějšímu nepříteli strategii s podobnými rysy založenou na premise: Nepokoušej se zvítězit, ať prohraje tvůj protivník. Útoč na odhodlání, ne na sílu. Využívej chaos, ať zisky bolí. Boř pilíře moci, i když tě to stojí vše.

Zabíjet nepřátele nestačí

 

Davidové tak po roce 1945 vyhráli většinu válek proti Goliášům a dle studie Rand Corp z roku 2010 jen v 8 ze 30 případů povstání, k nimž došlo ve světě po roce 1978, zvítězily vládní síly, podotýká Cavanaugh. Dodává, že špatně si vedl i americký Goliáš - v roce 1993 válečník Mohamed Farah Aidid svou krvavostí obrátil veřejné mínění proti angažmá USA v Somálsku a americká vojska se stáhla, z čehož odvodil svůj plán Usáma bin Ládin, který v roce 2004 hovořil o působení lidských, ekonomických a politických ztrát Spojeným státům.

"Útoky z 11, září stály al-Káidu 500 tisíc dolarů; nakonec přinutily Ameriku utratit téměř 5 bilionů dolarů v rámci dlouhodobé odpovědi. Úvodní vítězství v Afghánistánu a Iráku se změnila v dřinu a stala se nejdelšími válkami v americké historii," zdůrazňuje důstojník. Úspěšnou válku v Perském zálivu označuje za výjimku potvrzující pravidlo, jelikož jednotky USA si díky precizní palebné síle vedly dobře v otevřené poušti proti uniformovaným jednotkám, ale nejzarputilejší nepřítel si nakonec vybral boj jinde, následoval příkladu Yahary a ofenzivy Ted a válčí ve městech jako Kábul, který je v současnosti dle slov afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního "v obležení".

Nepřítel tak konfrontuje Ameriku v hustě zalidněných městských oblastech, jelikož si je vědom, že tyto podmínky eliminují americkou technologickou převahu, především co se letectva týče, vysvětluje Cavanaugh. Pokládá tedy otázku, jak může Goliáš proti takovému nepříteli zvítězit.

Byť si pár tvrdohlavých důstojníků nadále myslí, že k vítězství stačí jednoduše zabít dostatek nepřátel, podle publicisty existuje lepší cesta, která spočívá v chytré opotřebovávací válce - nasazení mnoha precizních vojenských prostředků k eliminaci "darebáků" na bojišti, což sice zahrnuje tradiční nálety, ale kombinované s jinými přístupy, například kooptacemi, vytvářením aliancí a dalšími formami podpory místních, které přinášejí zisky.

"Neměli bychom si nalhávat, že válka bude někdy bez krve, ale musíme si také uvědomit, že strategický úspěch se nikdy neomezoval striktně na zabíjení nepřátel. A nikdy nebude," deklaruje důstojník. Dodává, že po konci války v Perském zálivu prezident George H. W. Bush hovořil o "odkopnutí vietnamského syndromu jednou pro vždy", ale toto prohlášení bylo předčasné a daného cíle snad časem dosáhne chytřejší vojenská strategie.

Související

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) Válka ve Vietnamu Irák II. světová válka

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy