Kolik zaplatily USA za „válku s terorem“? Nová studie dospěla k astronomické částce

Za studií stojí Watsonův institut mezinárodního a veřejné dění, který je součástí prestižní Brownovy univerzity. Ta patří mezi pomyslnou špičku amerických vysokých škol sdružených v takzvané Břečťanové lize. Projekt „Costs of War“ neboli náklady války, zkoumal, kolik stála (a stojí) americké daňové poplatníky válka s terorem od 11. září 2011 do konce fiskálního roku 2019.

O výsledcích studie informoval magazín National Interest. Výzkumníci nakonec došli k celkové částce rovnající se zhruba 5,9 bilionům dolarů. Tedy téměř šest tisíc miliard dolarů. Suma zahrnuje zhruba 2 biliony za zahraniční vojenské operace v Sýrii, Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a dalších zemích. Kromě toho pracuje s dalšími náklady „federální vlády, které jsou přímým důsledkem této politiky“. Tedy například výdaje ministerstva zahraničí spojené s bojem proti terorismu, péče o veterány, opatření přijatá ministerstvem vnitřní bezpečnosti a v neposlední řadě úrokové sazby z půjčených peněz.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti podle studie spotřebovalo více než 920 miliard dolarů, péče o veterány přišla Washington na zhruba 350 miliard dolarů. Podle analýzy magazínu Smithsonian operují v současnosti Spojené státy, v rámci boje proti terorismu, v 80 zemích po celém světě. Zároveň se v 65 státech podílejí na tréninku bezpečnostních složek.

Ani američtí zákonodárci často nevědí, kde všude se Spojené státy v rámci bezpečnostních opatření angažují. Když byli v květnu minulého roku v Nigérii přepadeni a zabiti čtyři příslušníci amerických speciálních sil, bylo mnoho politiků překvapeno, že v zemi Američané vůbec působí. Senátor Lindsey Graham, který je v Kongresu Spojených států považován za zastánce agresivní „jestřábí“ politiky, v reakci na incident přiznal, že o operacích amerických jednotek vědí málo. „Nevíme přesně, kde ve světě vojensky působíme, ani co tam vlastně děláme,“ řekl v rozhovoru pro stanici NBC.

Otázkou také zůstává, do jaké míry tato opatření pomáhají Spojeným státům zajistit bezpečnost. Projekt nadnárodních hrozeb, který vede Centrum pro strategická a mezinárodní studia, například zmiňuje, že od roku 2001 stoupl globálně počet džihádistických bojovníků o 270 %. V roce 2018 bylo na celém světě aktivních 76 džihádistických skupin, což představuje oproti roku 2001 nárůst o 180 %.

Podle magazínu National Interest mohou tyto skupiny disponovat až 280 000 bojovníků. Mnoho z nich přitom působí v zemích jako je Libye, Afghánistán nebo Irák, kde se Washington vojensky angažoval. V průzkumu z roku 2017, který magazín cituje, se více než 40 % amerických občanů i vojenských veteránů shodlo, že americká zahraniční politika za posledních 20 let bezpečnostní situaci v zemi zhoršila.