Prezident Donald Trump chce z Afghánistánu postupně stáhnout všechny americké jednotky. Poté, co oznámil snížení jejich stavu ze čtrnácti na sedm tisíc, nyní Američané ohlásili postup v jednáních se zástupci hnutí Taliban. Část politiků i bezpečnostních expertů odchod ze země vnímá jako nebezpečný krok a Trumpa za něj kritizuje. Podle amerického analytika, však válku v Afghánistánu nelze vyhrát, a proto je odchod ze země správným rozhodnutím.
Podle průzkumu ze srpna minulého roku si 57 % Američanů přeje, aby Spojené státy odešly z Afghánistánu. Mezi veterány sdílí tento názor dokonce 69 %. Část amerických politiků a odborníků však považuje odchod za velkou chybu.
„V Afghánistánu nemůžeme ani vyhrát válku, ani dosáhnout trvalého míru. Prostě odejít, tak, jako se to chystáme udělat v Sýrii, by však byla chyba,“ cituje magazín National Interest Richarda Hasse, prezidenta neziskové společnosti Rada pro mezinárodní vztahy.
Charles V. Peňa, který působí v think-tanku Defense Priorities, však vidí pro odchod mnoho pádných argumentů. Souhlasí s Hassem, že Američané nemohou válku vyhrát. Podle protipovstalecké strategie, na kterou se americká armáda spoléhá, je k úspěšné pacifikaci území zapotřebí přinejmenším 20 vojáků na každých 1000 obyvatel. Pro Afghánistán, kde žije 33 milionů lidí, by tak bylo zapotřebí 660 000 vojáků. I pokud by se počítalo jen s oblastmi, kde jsou tálibové nejaktivnější, bylo by zapotřebí 232 000 mužů.
Kritici stahování často argumentují tím, že odchod ze země ohrozí bezpečnost Spojených států a vytvoří podmínky, v nichž se bude dařit teroristům. „Skutečnost je taková, že hnutí Talibán není přímou hrozbou pro americkou národní bezpečnost a teroristé z Al-Káidy a Islámského státu v Afhánistánu nepředstavují přímou, existenční hrozbu pro Američany ve Státech,“ tvrdí Peňa.
Kritizuje také tezi, že by se země stala bezpečným útočištěm, v němž by mohli teroristé trénovat a plánovat své útoky proti zájmům USA ve světě i doma. „Je důležité pochopit, že hrozba terorismu spočívá v ideologii, a ne v konkrétním teritoriu.“ Útoky podle analytika mohou být plánovány odkudkoli. Zmiňuje, že klíčoví aktéři útoku z 11. září plánovali svůj čin v německém Hamburku a většina útočníků pocházela ze Saúdské Arábie.
Náklady na válku v Afghánistánu jsou přitom astronomické. Studie z minulého roku, kterou provedlo Centrum pro strategická a mezinárodní studia, zjistila, že od roku 2001 stály operace ministerstvo obrany více než 840 miliard dolarů. Další studie uvádějí ještě vyšší částky. Projekt Cost of War vyčíslil náklady, po započtení všech výdajů, včetně následné péče o veterány, na astronomické 2 biliony. Současný státní dluh Spojených států přitom dosahuje 21 bilionů dolarů.
Washington by měl podle Peňi více tlačit na země sousedící s Afghánistánem, aby převzaly za osud země více zodpovědnosti a „Američané by měli přemýšlet, proč i po sedmnácti letech bojují ve válce, která nemůže být vyhrána.“
Související
Příměří se rozpadá. Pákistán a Afghánistán spolu na hranicích bojují, civilisté prchají
Vraťte nám základnu, nebo se stanou špatné věci, vzkázal Trump Afghánistánu. Tálibán to odmítnul
Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , Terorismus , Americká armáda (U.S. ARMY) , Pentagon , Tálibán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák