NASA si předplatí místa v Sojuzech do roku 2020, budou sloužit jako záloha

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) si chce do roku 2020 zajistit místa pro své astronauty na palubě ruských kosmických lodí Sojuz, ačkoli již letos plánují Spojené státy s pomocí soukromých společností obnovit vlastní pilotované lety. NASA se tak rozhodl na základě doporučení svého poradního sboru pro bezpečnost vzdušného a kosmického prostoru ASAP. Místa v ruských lodích budou sloužit jako záloha.

NASA podle zveřejněné dohody počítá s jedním místem pro let letos na podzim a s jedním místem pro let na jaře v příštím roce. Toto opatření zajistí přítomnost Američanů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) do září 2020. Cenu za místo materiál nezmiňuje, portál ars technika ale poznamenal, že v minulosti Američané platili za let včetně výcviku 81 milionů dolarů (1,8 miliardy korun).

Američané od ukončení letů raketoplánů v roce 2011 dopravují své astronauty do vesmíru na palubě ruských lodí. To se ale nyní změní, neboť soukromé společnosti SpaceX a Boeing dokončily vývoj vlastních lodí, které by ještě letos měly začít létat s posádkami.

Nejblíže je k pilotovaným letům SpaceX s lodí Crew Dragon. První testovací let, který bude ještě bez astronautů, by se mohl uskutečnit v sobotu 2. března. Na dnes večer místního času (v noci na sobotu SEČ) svolal NASA tiskovou konferenci, na které oznámí stav letové připravenosti lodě SpaceX, což je důležitý krok k uskutečnění zkušebního startu. V červenci se pak počítá s ostrým letem za přítomnosti astronautů.

Boeing by měl předvést svou loď CTS-100 Starliner také nejprve při testovacím letu bez posádky. Start se původně předpokládal v březnu, ale byl přesunut na duben, zatím bez přesného data. Následný první předváděcí let s přepravou astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici se plánuje na srpen.

Vedle toho americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus připravují pro NASA další kosmickou loď Orion, kterou budou tvořit dva moduly. Velitelský modul tohoto víceúčelového prostředku pro přepravu posádek (MPCV) má na starosti Lockheed Martin a servisní modul Airbus.

Orion má vedle dopravy astronautů na ISS a zpět na Zemi také létat s posádkami do hlubokého vesmíru. Plánuje se, že s ním lidé v budoucnu budou provádět výzkum Měsíce, asteroidů i planety Marsu. První mise s lidskou posádkou se zatím nepředpokládá dříve než v roce 2023.

Související

Fotka, kterou Perseverance poslal z Marsu

Možná jsme na Marsu našli stopy života, oznámila NASA

Podle NASA objevil rover Perseverance na Marsu dosud nejvýraznější náznaky pradávného života. Jde o „leopardí skvrny“ na hornině zvané Cheyava Falls, o nichž vědci soudí, že mohly vzniknout působením mikroorganismů před miliardami let.
Jim Lovell

Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13

NASA v pátek oznámila úmrtí jedné z legendárních osobností vesmírných letů. Ve věku 97 let zemřel astronaut Jim Lovell, který se nejvíce proslavil jako velitel poškozeného Apolla 13. Lovell absolvoval celkem čtyři lety do vesmíru. 

Více souvisejících

NASA vesmírná loď Sojuz vesmir USA (Spojené státy americké) Rusko ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) SpaceX

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy