Evangeličtí křesťané, kteří tvoří jádro voličstva Republikánské strany a amerického prezidenta Donalda Trumpa, vykazují značný skepticismus ohledně globálního oteplování. Podle stanice Deutsche Welle lze však mezi nimi vypozorovat jistý posun směrem k jistému přijetí environmentálních témat.
Podle průzkumu výzkumné organizace Pew Research Center, více než čtvrtina Američanů se identifikuje s evangelickým křesťanstvím. Jedná se o převážně bílé Američany, kteří interpretují Bibli doslovně a jsou velmi sociálně konzervativní.
Tato skupina Američanů volí většinově Republikány. Podle průzkumu Pew Research Center 81% jich podporuje současného prezidenta za Republikánskou stranu, Donalda Trumpa. S ním, jako s většinou Republikánské strany, sdílí nedůvěru k tématu globálního oteplení a k zelené environmentální politice obecně.
Nicméně, i mezi nimi se objevují ti, kteří se obávají dopadů klimatických změn na USA a svět. Když reverend Mitchell Hescox uspořádal v roce 2014 v Missouri konferenci o životním prostředí pro evangelické křesťany, objevilo se pouze pět lidí. Minulý rok v září se objevilo už 500 lidí.
Podobný nárůst se projevil i v případě jeho organizace Evangelical Environment Network. Zatímco před deseti lety měla 25 000 členů, nyní shromažďuje 4 milióny evangelických křesťanů.
Katharine Hayhoeová, ředitelka Střediska vědy klimatu na Texas Tech University a velmi hlasitá podporovatelka ochrany životního prostředí, též tvrdí, že se věci mění. Podle Hayhoeové, která sama je evangelička, na tom mají velký podíl ta řešení dopadů klimatických změn, které jsou propojena s byznysem.
Ve středu USA, odkud se rekrutuje spousta evangelíků, proběhla masivní expanze čisté energie, přičemž např. v Texasu je 30 000 pracovních pozic spojených s solární energií, poukazuje Hayhoeová. „Velmi konzervativní farmáři, kteří by si radši usekli jejich ruku než aby nechali vládu zavést regulace na emise uhlíku nyní mají na svém pozemku větrné turbíny“ , tvrdí Hayhoeová. Podle ní jak farmáři dostávají za ekologickou politiku zaplaceno, nevidí v ní žádný problém.
Na měnícím se pohledu amerických evangelíků má svůj vliv nepochybně i divoké výkyvy počasí. Nedávná extrémní zima o teplotě -30 stupňů Celsia v USA, kdy např. v Chicagu bylo více chladno než na severním a jižním pólu, byla environmentalisty uváděna jako jasný důkaz nebezpečí klimatických změn. Zvýšená teplota na středozápadě a východě USA zase způsobila rychlý nárůst populace klíšťat, které mohou přenášet lymskou boreliózu, tvrdí vládní Agentura pro ochranu životního prostředí.
Hescox si od této změny myšlení mezi evangelíky slibuje větší důraz na environmentální politiku i mezi Republikány na nejvyšší vládní úrovni. David Konisky, docent na škole veřejných a environmentálních záležitostí na univerzitě v Indianě, však krotí jeho nadšení. Podle jeho průzkumu z let 2000 až 2015 mezi evangelíky naopak zájem o environmentální téma klesá.
Proč evangeličtí křesťané nedůvěřují teorii o globálním oteplování
Dlouhodobá nedůvěra evangelických křesťanů k otázce globálního oteplování je těsně spjata s jejich politickým světonázorem. Vnímají, že se jedná o zásadní téma pro americkou politickou levici, která zastává pro ně nepřijatelné názory na otázku potratu, vládní kontroly či homosexuálních svazků. Bojí se tedy, že podporou environmentální protekce by zároveň doslova „dali zelenou“ i těmto dalším pozicím, vysvětluje Kyle Meyaard-Schaap, národní organizátor a tiskový mluvčí mladých evangelikálů pro ochranu klimatu (YECA).
Podle Meyaarda-Schaapa lze mezi křesťany ohledně otázky ochrany životního prostředí nalézt dva základní postoje, přičemž oba vychází z pasáže z knihy Genesis, která uděluje člověku „vládu“ na zemí. Jedni to vnímají jako imperativ k ochraně země jakožto Božího stvoření. Druhý proud to však vnímá jako výzvu k absolutní kontrole nad celou zemí. Někteří evangelíci též vnímají klimatické změny jako probíhající apokalyptické události popsané v knize Zjevení, které očistí zemi od hříšníků.
Související
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
Nová naděje pro planetu: Emise oxidu uhličitého v Číně začaly překvapivě klesat
globální oteplování , Klimatické změny , USA (Spojené státy americké) , Náboženství , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 2 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 3 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 3 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 4 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 6 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
včera
Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil
včera
Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu
včera
Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO
včera
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
včera
IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie
Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.
Zdroj: Libor Novák