COVID-19 se rozšířil do všech zemí Latinské Ameriky, Argentina je v karanténě

Nový koronavirus, který se začal do světa šířit loni koncem roku z Číny, je už ve všech zemích Latinské Ameriky, napsala dnes agentura DPA. Jako poslední potvrdilo nákazu Haiti, nejchudší země západní polokoule. Potvrzených nakažených zatím není v Latinské Americe tolik jako například v Evropě či Asii a úmrtí jsou tam dosud podle DPA zhruba dvě desítky, tyto počty ale mohou rychle vzrůst i vzhledem ke slabému zdravotnickému systému řady zemí.

A nejde jen o Venezuelu, kde je humanitární krize, či chudé Haiti, podle deníku El País není na koronavirovou krizi připravena ani Brazílie či Mexiko.

Státy Latinské Ameriky už také přijaly řadu opatření. Nově Argentina, kde bylo 7. března potvrzeno první úmrtí na koronavirus v regionu, omezila pohyb osob v ulicích, píše agentura Reuters. Lidé ode dneška do konce března smí ven jen na nákup potravin a léků. Výjimku mají též lékaři a další zdravotníci, policisté, prodavači a lékárníci či zaměstnanci logistických firem. V Argentině se potvrdilo zatím 128 případů nákazy a tři úmrtí, země už dříve uzavřela hranice nerezidentům a zastavila lety z nejvíce postižených zemí.

pic.twitter.com/2JmtqdxOdo

— Alberto Fernández (@alferdez) March 20, 2020

K uzavření hranic přistoupila nyní i dvousetmilionová Brazílie, která hlásí zatím na 650 nakažených a sedm úmrtí a jejíž prezident Jair Bolsonaro dlouho situaci podceňoval a tvrdil, že opatření proti šíření koronaviru jen vyvolávají "mediální hysterii". Nyní oznámil od pondělí na 30 dní zákaz vstupu lidem z EU, Británie a dalších zemí, včetně Číny, Japonska či Jižní Koreje, pokud nemají v Brazílii pobyt či rodinu.

Brazílie uzavřela také pozemní hranice s okolními zeměmi a rovněž státy této federace činí opatření. Například stát Rio de Janeiro oznámil od soboty uzavření pláží a restaurací nejméně na dva týdny a zrušil pozemní, letecké i lodní spojení s brazilskými státy s případy nákazy.

Po potvrzení prvních dvou případů na Haiti tamní vláda vyhlásila nouzový stav, zavřela školy a kostely a zakázala shlukování více než deseti lidí. Vyhlásila též noční zákaz vycházení, což tento týden udělal například i Ekvádor či Peru. Většina obyvatel Haiti přitom nemá přístup k tekoucí vodě a mytí rukou je hlavním preventivním opatřením. Například cholera na Haiti v roce 2010 si vyžádala 10.000 životů.

První tři oběti nemoci z koronaviru oznámilo ve čtvrtek i Peru, které registruje 234 infikovaných a které rovněž tento týden omezilo pohyb obyvatel a na dva týdny zavřelo hranice. Hranice tento týden na dva týdny uzavřelo i Chile, jehož vláda vyhlásila od čtvrtka na 90 dní stav katastrofy. Ten mimo jiné umožní nasazení armády k dohledu nad dodržováním pravidel v této krizi.

Kvůli koronaviru bylo v Chile na říjen odloženo dubnové referendum, v němž mají Chilané hlasovat, zda chtějí novou ústavu, informuje BBC Mundo. Radikální změna ústavy byla jedním z hlavních požadavků, kvůli nimž od loňského října Chilané masově demonstrovali.

V Uruguayi se téměř polovina ze 79 infikovaných nakazila zřejmě na svatbě v Montevideu, jíž se účastnila i žena, která se nakazila nedávno ve Španělsku. Podle agentury AFP nyní tato žena čelí útokům a diskriminaci.

Kritiku za nedostatečná opatření proti koronaviru si vysloužilo Mexiko, kde se ve čtvrtek potvrdilo první úmrtí za řad nakažených, jichž je v této zemi s téměř 130 miliony obyvatel zatím potvrzeno na 160. Mexiko až ode dneška uzavřelo na měsíc školy, hranice ale nezavřelo a cestujícím z ciziny dělá jen namátkové kontroly, uvedl server BBC Mundo.

Související

Ilustrační fotografie

Guyana. Země, o které řada lidí nic neví, bude brzy jednou z nejdůležitějších na světě. A nebude sama

Pobřeží a vnitrozemí Jižní Ameriky se stávají novou globální ropnou hranicí. Tři země – Brazílie, Guyana a Argentina – stojí v čele explozivního růstu těžby ropy a zemního plynu mimo uskupení OPEC, přičemž se dušují, že je to klíčové pro jejich ekonomický rozvoj. Tento boom probíhá v době, kdy se dopady klimatické krize, poháněné právě fosilními palivy, projevují v regionu extrémními požáry, záplavami a suchy.
Javier Milei

Trump hrozí Argentině seškrtáním pomoci, pokud Milei prohraje volby

Donald Trump varoval, že by mohl snížit finanční pomoc Argentině, pokud jeho spojenec Javier Milei prohraje klíčové legislativní volby, které se konají koncem tohoto měsíce. „Jestli prohraje, nebudeme k Argentině štědří,“ prohlásil americký prezident, zatímco Milei navštívil Bílý dům s cílem získat politickou a ekonomickou podporu od republikána.

Více souvisejících

argentina Brazílie Haiti Peru Chile Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 2 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 7 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 10 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 11 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 13 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy