ROZHOVOR | Pokud Trump zaútočí na KLDR, Japonsko a Jižní Korea budou prvním cílem, varuje bezpečnostní expert

ROZHOVOR - Podle nejnovějších informací prý má Korea k dispozici miniaturizované jaderné hlavice. Situace se nezlepšuje, naopak diplomatické napětí roste. Americký prezident Trump pohrozil "ohnivou odvetou". Co tím Trump myslel? Na otázky ohledně pohnutek amerického prezidenta, nebezpečnosti Severokorejců a hrozbě pro Českou republiku v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odpovídal bezpečnostní expert Andor Šándor.

Má Severní Korea nukleární hlavice?

Neumím říct, zda má Korea jadernou hlavici. Má jaderný program, zvládnutí štěpení radioaktivních prvků zvládne ledaskdo, i Česká republika by mohla vyrobit jadernou zbraň, tu technologii jsme zvládli. Otázka zní, jak ta bomba vypadá a jak je veliká. Jestli je jí Korea schopna miniaturizovat tak, aby jí dala na raketu. Není dneska ideální způsob dát ji na letoun a svrhnout.

A je toho tedy KLDR schopná?

Problém je, že Korejci umí udělat rakety dlouhého doletu. To už dokázali. Ale zda dokáží namontovat bombu na raketu, aby jí donesla na cíl, to je otázka. Dnes je všechno o informační válce a zastrašování. Informace se pouští pouze za nějakým důvodem, kvůli vyvolání nějaké reakce. Nechci tu informaci zpochybňovat, ale je musíme se ptát do jaké míry je skutečně relevantní.

Informaci teď vypustil Washington Post s odkazem na americkou armádní rozvědku. Pokud byla zveřejněna záměrně, kdo na tom mohl mít zájem?

Je tu veliký spor. Trump na Severní Koreu chce tlačit a Kim Čong-un ví, že když bude mít čím dál tím lepší raketovou technologii s dosahem na území USA a zároveň bude vyvíjet jaderný program, tak je v tom sporu partnerem. Kdyby se toho vzdal, přestává být partnerem.

Co tedy může USA se situací udělat?

Vidíme evidentní tlak Američanů na to, aby se Korea vzdala jaderného programu. Vyhrožování vojenskou silou je sice hezké, ale Kim Čong-un dobře ví, že to USA neudělá. Tlačí na ně Jižní Korea a Japonsko, protože by byli prvním cílem, pokud by k něčemu došlo. Je to hra nervů. Já doufám, že v nějaké fázi přejde v jednání.

Nepomohla by užší spolupráce s Čínou a Ruskem?

Čína, která na KLDR může tlačit asi ze všech nejvíce, potřebuje hrát jinou hru, ve které zůstává Severní Korea nárazníkovým pásmem proti Američanům z jižní části korejského poloostrova. Zároveň situaci komplikuje špatný postup amerického kongresu vůči Rusku, který v něm svými kroky ztrácí partnera.

Co znamenají Trumpova slova o ‚ohnivé odvetě‘? Pouze silácký výraz bez významu?

Nechci říci, že to nic neznamená. Trump si to vyzkoušel v Sýrii, kde odpálil 69 raket s plochou dráhou letu. Tato situace je však něco úplně jiného. Všichni vědí, že útok na KLDR znamená odpálení raket na Jižní Koreu a Japonsko. Na Kim Čong-una je možné se v tomto ohledu spolehnout. Zároveň je evidentní, že ekonomické sankce nefungují. Útok by znamenal válku pro tuto část Pacifiku a to nechce ani sám Trump. Ale samozřejmě musí udržovat nějakou rétoriku. Pošle tam letadlovou loď, nechá přelétnout bombardér.

Zafungoval by protiraketový systém za předpokladu, že by Korea skutečně odpálila rakety na USA?

Nemůžu říct, jestli by zafungoval stoprocentně. Američané ho mají ozkoušený, poslední test nevyšel spíše díky lidské chybě, než kvůli chybě systému. Jinak by ten systém samozřejmě nějakým způsobem fungoval.

Severní Korea nedávno vyhrožoval útokem na ostrov Guam. Proč zrovna ten, čím je strategicky významný?

Ostrov Guam je poměrně důležitá letecká a námořní základna Spojených států. Odtud se například organizovalo bombardování Afghánistánu strategickými letouny. Pro USA je to tedy důležitá základna.

Co by měly udělat Spojené státy i další strany pro deeskalaci napětí?

Jednat, jednat, jednat. Kim Čong-un musí dostat nějakou nabídku, takovou, aby si zachránil tvář. Ale pokud se nebude jednat, tak dojde k válce. A to je problém, který nikdo nechce. Musí to být o nějakých ústupcích. USA musí ukázat, že nechtějí likvidovat systém v Severní Korei a Kim Čong-un musí slevit ze své politiky.

Je v nějakém ohrožení Evropa, potažmo přímo Česká republika?

Nemyslím si, že by šlo o Českou republiku. Celá situace se týká Pacifiku a okolní oblasti, především Jižní Korei a Japonska.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Andor Šándor (bezpečnostní specialista) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy

Zástupce OSN ve svém pátečním prohlášení upozornil, že odstraňování obrovského množství trosek včetně nevybuchlé munice z palestinského Pásma Gazy bude trvat přibližně 14 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy