Tragické výročí: Americké bomby srovnaly Hirošimu a Nagasaki se zemí. Zemřely statisíce lidí

Dvě města na světě se v historii stala terčem jaderného bombardování. Nad prvním z nich, japonskou Hirošimu, vystoupal hřibovitý oblak 6. srpna 1945. O tři dny později poznalo účinky této mimořádně ničivé zbraně i město Nagasaki.

Snaha Spojených států přinutit Tokio ke kapitulaci a vyhnout se ztrátám při dobývání japonských ostrovů připravila v Nagasaki o život až 80.000 osob, převážně civilistů.

V létě 1945 se Evropa těšila z konce nejhoršího ozbrojeného konfliktu v historii. Na druhém konci světa, v jihovýchodní Asii, však boje i nadále pokračovaly. Přestože Američané postupně dobývali jeden pacifický ostrov za druhým, Japonsko odmítalo zápas vzdát. V zatvrzelém postoji jej nedokázaly zviklat ani nálety amerického letectva, které v průběhu války vážně poškodily na 67 japonských měst, včetně Tokia.

Za těchto okolností zvažovali představitelé Spojených států možnost přimět císaře Hirohita ke kapitulaci silou. Velení armády proto vypracovalo návrhy operací Olympic a Coronet, jejichž cílem bylo dobýt hlavní japonské ostrovy Kjúšú a Honšú. Podle odhadů se měly ztráty na životech jen na straně USA pohybovat v řádu statisíců mužů.

Koncem července 1945 vyslali Spojenci ze svého zasedání v Postupimi Japonsku poslední varování. Buď bezpodmínečná kapitulace, nebo "okamžité a naprosté zničení." Tokio přešlo ultimátum mlčením, načež americký prezident Harry Truman sáhl ke krajnímu řešení. Tím bylo použití nového druhu zbraně - atomové bomby.

Šestého srpna 1945 se vysoko nad Hirošimou objevil stříbřitý bombardér amerického letectva, jenž ze svých útrob vypustil podlouhlý předmět. Uranová bomba přezdívaná Little Boy (Chlapeček) explodovala šest set metrů nad zemí. Přestože jaderná reakce proběhla ani ne v jednom a půl procentu štěpného materiálu, stačilo to na výbuch o síle 13 až 18.000 tun trinitrotoluenu (TNT).

Ohnivá koule, provázená silnou tlakovou vlnou a radiací, se prohnala Hirošimou a nekompromisně spálila a smetla vše, co jí stálo v cestě. Následné snímkování epicentra výbuchu ukázalo na místě někdejších domů prakticky holou planinu s nemnohými zbytky budov. V jejich troskách bezprostředně zahynulo 70.000 až 80.000 osob.

"Fat man" měl původně letět na město Kókura, kde stály zbrojovky a ocelárny. Špatná viditelnost ale přiměla velitele letounu Charlesa Sweeneyho vypálit na záložní cíl. Výbuch město Hirošima srovnal se zemí a okamžitě zabil až čtyřicet tisíc lidí. Dalších třicet tisíc zemřelo do konce roku 1945 na nemoc z ozáření. Celkem si použití jaderné zbraně v Nagasaki vyžádalo až 150 tisíc životů.Užití atomových bomb dodnes budí rozporné reakce. Radioaktivní záření ničilo zdraví lidí ještě dlouho po válce. Pokud by ale Američané bomby nesvrhli, válka by pravděpodobně pokračovala a podle některých odhadů by zemřelo mnohem víc lidí.

Související

Vladimir Putin promlouvá na oslavách u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války. (9.5.2025) Prohlédněte si galerii

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě

Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině. 
Politici a další si na Vítkově připomněli výročí konce války Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Více souvisejících

II. světová válka Atomová bomba jaderné zbraně - hirošima Nagasaki

Aktuálně se děje

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

včera

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

včera

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

včera

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

včera

včera

Elon Musk

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem

Americký miliardář a technologický magnát Elon Musk otevřeně zaútočil na nový legislativní balík prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mezi republikánskými senátory. Ve výbušné sérii příspěvků na sociální síti X označil návrh zákona za „odpornou ohavnost“ a ostře odsoudil nejen jeho obsah, ale i politiky, kteří jej podporují. Jeho prohlášení zaskočila i vysoké úředníky Bílého domu, kteří nečekali tak silnou a veřejnou kritiku.

včera

včera

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

včera

Gaza

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe

Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že ji prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Mirjana Spoljaricová označila za horší než peklo na zemi. V rozhovoru pro BBC z ženevského sídla ICRC uvedla, že svět selhává – státy dělají příliš málo pro zastavení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí. Zároveň apelovala, že mezinárodní humanitární právo se stává prázdnou frází.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Nový papež Lev XIV., první Američan v čele katolické církve, si vytyčil jasný cíl: postavit se rizikům, která představuje nekontrolovaný vývoj umělé inteligence. Již v prvním oficiálním projevu kardinálům prohlásil, že AI může ohrozit „lidskou důstojnost, spravedlnost i práci“. Krátce nato přiznal, že technologie skýtá „obrovský potenciál“, ale zdůraznil potřebu odpovědnosti, aby sloužila všem a ne jen několika málo vyvoleným.

včera

Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy