Dvě města na světě se v historii stala terčem jaderného bombardování. Nad prvním z nich, japonskou Hirošimu, vystoupal hřibovitý oblak 6. srpna 1945. O tři dny později poznalo účinky této mimořádně ničivé zbraně i město Nagasaki.
Snaha Spojených států přinutit Tokio ke kapitulaci a vyhnout se ztrátám při dobývání japonských ostrovů připravila v Nagasaki o život až 80.000 osob, převážně civilistů.
V létě 1945 se Evropa těšila z konce nejhoršího ozbrojeného konfliktu v historii. Na druhém konci světa, v jihovýchodní Asii, však boje i nadále pokračovaly. Přestože Američané postupně dobývali jeden pacifický ostrov za druhým, Japonsko odmítalo zápas vzdát. V zatvrzelém postoji jej nedokázaly zviklat ani nálety amerického letectva, které v průběhu války vážně poškodily na 67 japonských měst, včetně Tokia.
Za těchto okolností zvažovali představitelé Spojených států možnost přimět císaře Hirohita ke kapitulaci silou. Velení armády proto vypracovalo návrhy operací Olympic a Coronet, jejichž cílem bylo dobýt hlavní japonské ostrovy Kjúšú a Honšú. Podle odhadů se měly ztráty na životech jen na straně USA pohybovat v řádu statisíců mužů.
Koncem července 1945 vyslali Spojenci ze svého zasedání v Postupimi Japonsku poslední varování. Buď bezpodmínečná kapitulace, nebo "okamžité a naprosté zničení." Tokio přešlo ultimátum mlčením, načež americký prezident Harry Truman sáhl ke krajnímu řešení. Tím bylo použití nového druhu zbraně - atomové bomby.
Šestého srpna 1945 se vysoko nad Hirošimou objevil stříbřitý bombardér amerického letectva, jenž ze svých útrob vypustil podlouhlý předmět. Uranová bomba přezdívaná Little Boy (Chlapeček) explodovala šest set metrů nad zemí. Přestože jaderná reakce proběhla ani ne v jednom a půl procentu štěpného materiálu, stačilo to na výbuch o síle 13 až 18.000 tun trinitrotoluenu (TNT).
Ohnivá koule, provázená silnou tlakovou vlnou a radiací, se prohnala Hirošimou a nekompromisně spálila a smetla vše, co jí stálo v cestě. Následné snímkování epicentra výbuchu ukázalo na místě někdejších domů prakticky holou planinu s nemnohými zbytky budov. V jejich troskách bezprostředně zahynulo 70.000 až 80.000 osob.
"Fat man" měl původně letět na město Kókura, kde stály zbrojovky a ocelárny. Špatná viditelnost ale přiměla velitele letounu Charlesa Sweeneyho vypálit na záložní cíl. Výbuch město Hirošima srovnal se zemí a okamžitě zabil až čtyřicet tisíc lidí. Dalších třicet tisíc zemřelo do konce roku 1945 na nemoc z ozáření. Celkem si použití jaderné zbraně v Nagasaki vyžádalo až 150 tisíc životů.Užití atomových bomb dodnes budí rozporné reakce. Radioaktivní záření ničilo zdraví lidí ještě dlouho po válce. Pokud by ale Američané bomby nesvrhli, válka by pravděpodobně pokračovala a podle některých odhadů by zemřelo mnohem víc lidí.
Související

Celé Rusko podporuje válku na Ukrajině, řekl Putin na přehlídce v Moskvě

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti
II. světová válka , Atomová bomba , jaderné zbraně - , hirošima , Nagasaki
Aktuálně se děje
včera

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let
včera

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou
včera

Tragický požár v Praze. Na Barrandově hořel byt, jeden mrtvý
včera

V Česku se stále potuluje medvěd. Zachytila ho fotopast
včera

Trump si znovu telefonoval s Putinem. Ukrajinci mají očekávat ruskou odvetu
včera

Dva nové bloky v Dukovanech postaví Korejci. Vláda s nimi podepsala smlouvu
včera

ANO chce dát hlas více než třetina voličů, ukázal nový průzkum
včera

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít
včera

Zdravotníci v Olomouci čelili zraněnému opilci, hrozil jim smrtí. Co se děje v posledních letech, nemá obdoby, popsal primář urgentu
včera

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí
včera

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU
včera

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje
včera

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump
včera

Tragédie nebere konce. Ze Súdánu prchly už čtyři miliony lidí, mnozí zažili závažné porušování lidských práv
včera

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem
včera

Nebezpečné počasí: Bouřky rozdělí Česko. Dnes udeří v Čechách, zítra na Moravě
včera

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně
včera

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe
včera

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci
včera
Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?
Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.
Zdroj: Jakub Jurek