Tragické výročí: Americké bomby srovnaly Hirošimu a Nagasaki se zemí. Zemřely statisíce lidí

Snaha Spojených států přinutit Tokio ke kapitulaci a vyhnout se ztrátám při dobývání japonských ostrovů připravila v Nagasaki o život až 80.000 osob, převážně civilistů.

V létě 1945 se Evropa těšila z konce nejhoršího ozbrojeného konfliktu v historii. Na druhém konci světa, v jihovýchodní Asii, však boje i nadále pokračovaly. Přestože Američané postupně dobývali jeden pacifický ostrov za druhým, Japonsko odmítalo zápas vzdát. V zatvrzelém postoji jej nedokázaly zviklat ani nálety amerického letectva, které v průběhu války vážně poškodily na 67 japonských měst, včetně Tokia.

Za těchto okolností zvažovali představitelé Spojených států možnost přimět císaře Hirohita ke kapitulaci silou. Velení armády proto vypracovalo návrhy operací Olympic a Coronet, jejichž cílem bylo dobýt hlavní japonské ostrovy Kjúšú a Honšú. Podle odhadů se měly ztráty na životech jen na straně USA pohybovat v řádu statisíců mužů.

Koncem července 1945 vyslali Spojenci ze svého zasedání v Postupimi Japonsku poslední varování. Buď bezpodmínečná kapitulace, nebo "okamžité a naprosté zničení." Tokio přešlo ultimátum mlčením, načež americký prezident Harry Truman sáhl ke krajnímu řešení. Tím bylo použití nového druhu zbraně - atomové bomby.

Šestého srpna 1945 se vysoko nad Hirošimou objevil stříbřitý bombardér amerického letectva, jenž ze svých útrob vypustil podlouhlý předmět. Uranová bomba přezdívaná Little Boy (Chlapeček) explodovala šest set metrů nad zemí. Přestože jaderná reakce proběhla ani ne v jednom a půl procentu štěpného materiálu, stačilo to na výbuch o síle 13 až 18.000 tun trinitrotoluenu (TNT).

Ohnivá koule, provázená silnou tlakovou vlnou a radiací, se prohnala Hirošimou a nekompromisně spálila a smetla vše, co jí stálo v cestě. Následné snímkování epicentra výbuchu ukázalo na místě někdejších domů prakticky holou planinu s nemnohými zbytky budov. V jejich troskách bezprostředně zahynulo 70.000 až 80.000 osob.

"Fat man" měl původně letět na město Kókura, kde stály zbrojovky a ocelárny. Špatná viditelnost ale přiměla velitele letounu Charlesa Sweeneyho vypálit na záložní cíl. Výbuch město Hirošima srovnal se zemí a okamžitě zabil až čtyřicet tisíc lidí. Dalších třicet tisíc zemřelo do konce roku 1945 na nemoc z ozáření. Celkem si použití jaderné zbraně v Nagasaki vyžádalo až 150 tisíc životů.Užití atomových bomb dodnes budí rozporné reakce. Radioaktivní záření ničilo zdraví lidí ještě dlouho po válce. Pokud by ale Američané bomby nesvrhli, válka by pravděpodobně pokračovala a podle některých odhadů by zemřelo mnohem víc lidí.