Fake news v praxi: Snímky z dávných konfliktů, propaganda a nedůvěra k Rohingům

Britský deník The Guardian se kouká na násilnosti v jihoasijské Barmě z pohledu dezinformací a tzv. fake news. Na sociálních sítích se totiž masově objevují nesprávné snímky popisující násilnosti v zemi. Ve výsledku vzbuzují nedůvěru a podkopávají práce lidskoprávních organizací, tvrdí někteří aktivisté. 

Útoky proti muslimské menšině Rohingů, které turecký prezident Erdogan označil dokonce za genocidu, jsou vyobrazovány v různých podobách. Někdy jde ale o zobrazování páchání zvěrstev zcela jinde a v jiné zemi, tyto snímky jsou dávány do souvislosti spolu s tvrzeními o násilí vůči Rohingům, ale i o násilí, které rozpoutávají Rohingové. Roj zavádějících obrazů přišel po eskalaci násilí ve státě Rakhine, kde bylo zabito více než 400 lidí a vyvolalo exodus 40 tisíc Rohingských muslimů do sousedního Bangladéše.

Konflikt vypukl poté, co povstalci napadli bezpečnostní síly Myanmaru, což vyvolalo obrovský protiútok armády. Uprchlíci, kteří přišli do Bangladéše minulý týden, hlásili, že vojáci napadli a pálili jejich obce. Vláda tvrdí, že rebelové spálili sami své vlastní domovy a vraždili buddhisty i hinduisty, což tvrdí i někteří další obyvatelé.

Do dezinformační kampaně se aktivně zapojily i turecké vládní špičky. Minulý týden byl místopředseda turecké vlády Mehmet Simsek nařčen z toho, že tweetoval fotografii s mrtvými těly a varoval u ní před masakrem Rohingů. "Přestaňte zavírat oči před etnickou čistkou v Arakanu v Myanmaru, mezinárodní společenství musí jednat hned," napsal. Později příspěvek smazal po tom, co někteří uživatelé vyjádřili pochybnost o tom, zda je snímek skutečně z Myanmaru (Barmy). 

Jeho příspěvek byl nicméně sdílen asi 1 600 uživateli a lajkovalo ho dalších 1 200 lidí. Jedna z fotografií, kterou politik použil, přitom pocházela z období genocidy ve Rwandě z roku 1994.

Proti těmto falešným informacím ostře vystupuje Matthew Smith, který má na starost vedení lidskoprávní skupiny FortifyRights. Šíření takových snímků označil za "neskutečně neužitečné" a vzbuzující nedůvěru. 

"Snažíme se pracovat s Rohingskou komunitou a dalšími komunitami v Myanmaru, abychom dokumentovali zločiny proti lidskosti, které se zde dějí a jsou strašné. Ale když se objeví tyto falešné obrázky, to zcela diskredituje naši práci a dokumentaci a podkopává to snahu o zjištění pravdy," říká Smith. 

Obtížnost posuzování toho, zda jde o autentickou fotografii je velkou výzvou pro výzkumníky. Minulý rok Komise pro lidská práva OSN nahlásila možné porušování lidských práv vůči Rohingům s tím, že jako důkazy nepoužívá žádnou fotografii ani video, které by se nepodařilo ověřit.

Kromě obrázků, které sdílel Simsek, se na sociálních sítích objevily i "důkazy", že Rohingové jsou agresivní militanti. Nakonec se však ukázalo, že šlo o cvičení bangladéšských vojáků.

Smith uvedl, že je sdíleno množství zavádějících záběrů - buď nevědomky, nebo jako součást koordinovaného pokusu diskreditovat soupeřící stranu. "Je v tom zahrnuto mnoho lidí, kteří to myslí dobře, kteří skutečně věří, že mezinárodní společenství vnímá konflikt nepravdivě," uzavírá.