Nová revoluce? Vzdělaní Číňané ztrácejí důvěru ve vládu

Tím, jak mladí Číňané mají stále více možností prozkoumat cizí kultury a životní styly, neznámé či nedovolené v Číně, roste jejich nezájem o poněkud zkostnatělé a umělé komunistické učení. Režim si to uvědomuje – a děsí jej to. Proto začal s masivní politickou vzdělávací kampaní ve více než 283 000 základních a středních školách.

New York Times popisuje, jak tato výchova probíhá. „Dnešní život je bohatý, požehnaný, šťastný a radostný. Odkud pochází náš šťastný život? Kdo nám ho dal? " ptá se paní učitelka se ptá dětí ve čtvrté třídy, oblečených v červených teplákových soupravách. „Pochází z krve revolučních mučedníků! Z Rudé armády!“ říká 9letý chlapec „správnou“ odpověď. Třída mu tleská.

Nový výklad úlohy komunistické strany 

V přísné směrnici, která byla vydána minulý měsíc, strana nařídila školám, aby co nejvíce propagovaly „čínskou tradiční a socialistickou kulturu". Učebnice tak jsou plné oslavných příběhů o boji strany proti cizím mocnostem typu Japonsko a školy přidávají kurzy tradiční medicíny a konfuciánského myšleny, jenž zdůrazňují úspěchy Číny jako civilizace. V rámci tohoto nového směru je strana prezentována méně jako předvoj proletářské revoluce a více jako síla odpovědná za oživení prastaré moci Číny.

Zesílení propaganda ve školách je některými rodiči chápána jako anachronismus, nepatřící do moderní doby, kdy by se čínské děti měli učit o věcech, jenž jim pomohou v jejich kariéře. Např. Deng Zhiguo, 40, softwarový programátor, který má dvě děti v základních školách, se obává, že učení o tradiční medicíně a komunistické straně bude na úkor výuky předmětů jako je biologie a chemie. „Je to jako učit ráno darwinismus a odpoledne kreacionismus," řekl. „Jak očekáváte, že to děti zpracují?"

Kontraproduktivní politika?

Ušetřeny nových edukačních programů nezůstaly ani univerzity. Učebnice, jenž mají propagovat „západní hodnoty“ jsou zakázány a profesoři, kteří se odklánějí od oficiální komunistické linie, jsou trestáni. Někteří učenci popisují omezení svobody projevu na univerzitách za nejzávažnější od masakru na Náměstí nebeského klidu v roce 1989.

Nedávná studie vycházející z průzkumů veřejného mínění z roku 2010 došla k závěru, „nepřetržitá ideologická indoktrinace čínské vlády se ukazuje být kontraproduktivní". Podle studie, uskutečněné americkými i čínskými vědci, mezi těmi, kdo mají vyšší stupeň vzdělání, důvěra ve vládu klesá.

Tyto poznatky potvrzuje Carl Minzner, odborník na čínské právo a vládu z Fordham University v New Yorku, podle něhož vzdělaní se staví k socialistické rétorice strany s chladným odstupem, případně se sarkastickým humorem. Jsou si vědomi, že socialistická strana je stranou bohatých a mocných a jsou znepokojeni morální prázdnotou v jádru čínské společnosti.

Vlastenecké apely však nalezly úrodnou půdu mezi čínskou pracující třídou, jenž žadoní po něčem, na co by mohla být pyšná. Někteří experti však varují, že přílišný důraz na nacionalistické vzdělání může přinést značná rizika. Podle Jiang Xueqina může tato národní hrdost snadno sklouznout k těžko kontrolovatelnému tvrdému a militantnímu nacionalismu.