ROZHOVOR | Expert exkluzivně pro EZ: Hrozí jaderná válka? Jak bude Rusko reagovat na útoky?

Mnoho kritiků vyčítá USA, Velké Británii a Francii, že dnešní noční útok provedly bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, ačkoliv jsou všechny tři země jejími stálými členy. Lze ale vůbec očekávat, že by RB OSN zaujala k situaci v Sýrii nějaké stanovisko, když Rusko (její další stálý člen) takové snahy v poslední době již šestkrát zablokovalo?

Proběhlé útoky mohou být z pohledu mezinárodního práva problematické. Na druhé straně je ale nutno si uvědomit, že v Sýrii panuje chaos a občanská válka, doprovázená oboustranným brutálním násilím, a to již po dobu sedmi let. Z toho plyne i problém pro mezinárodní instituce jako je OSN, protože situace v zemi je nepřehledná a těžko se určuje, kdo je původcem toho či onoho konkrétního násilí.

Bezprostředně po útocích svět s napětím očekával jaká bude reakce ze strany Ruské federace. Ta v poslední době hlasitě proklamovala svoji ochotu bránit režim Bašára Asada a dokonce Američanům vyhrožovala sestřelením jejich raket. Jakou reakci můžeme ze strany Ruska očekávat teď?

Ruská reakce bude striktně diplomatická, jelikož při útoku nezahynul žádný ruský voják nebo civilní pracovník.

Jaký dopad bude mít rozhodnutí Donalda Trumpa vést úder proti Sýrii na jeho pozici na domácí politické scéně v USA?

Trump, stejně jako britská premiérka Mayová si zřejmě polepší v průzkumech veřejného mínění. Trump ve svých veřejných vystoupeních několikrát opakoval, že likvidace syrského chemického arzenálu je v národním zájmu USA. Zároveň ale stejně hlasitě dodával, že USA v žádném případě neprovedou do Sýrie pozemní invazi jako tomu bylo například v případě Iráku. Pokud by se lídři USA a Velké Británie rozhodli vstoupit do Sýrie formou pozemní invaze, veřejné mínění by se pravděpodobně rychle obrátilo proti nim.

Mohou dnešní noční útoky nějak zvrátit vývoj syrské občanské války, nebo se skutečně jednalo pouze o omezenou akci řekněme „policejního“ charakteru?

Takovéto útoky pravděpodobně vývoj, jež směřuje k vítězství Asadova režimu, nezvrátí. Vše záleží na stabilitě a funkčnosti nedávno uzavřené dohody mezi Ruskem, Tureckem a Íránem. Na druhé straně i USA, Francie a Británie mají v regionu své zájmy. Britská letadla například k útokům startovala z Kypru, který je blízko k oblasti konfliktu. Je ale velmi nepravděpodobné, že by konflikt eskaloval do jaderné války mezi mocnostmi.