Bude čínská armáda nejmocnější na světě? Její potenciál je limitován pěti faktory

Zatímco americká armáda má 1,5 miliónu aktivních členů, Čínská lidová osvobozenecká armáda jich má 2 milióny. Ačkoliv USA stále vedou v technologické oblasti, Čína se i zde stává respekt vzbuzujícím konkurentem. Ať se jedná o vojenské použití umělé inteligence či kvantových počítačů nebo závod o dominaci ve vesmíru, Čína se pokouší být v čele technologického pokroku. Ambicím Číny odpovídá i vysoký vojenský rozpočet okolo 175 miliard dolarů.

Kromě technologické stránky věci Čína významně reformuje armádu i co se týče personálu a organizace. Byly zrušeny čtyři generální útvary, které působily jako zprostředkovatelé mezi nejvyšší ústřední vojenskou komisí a nižšími organizacemi. Sedm vojenských regionů bylo konsolidováno do pěti Společných velitelství vojenských okruhů JTC (Joint Theater Commands). Nynější struktura je tedy taková, že Ústřední vojenská komise má na starosti celkové velení, Společná velitelství operace a podpůrné složky se zaměřují na vývoj a rozvoj jednotlivých sekcí i armády jako celku.

Slabiny čínské armády

Přes všechny kroky, které Čína podnikla k vybudování moderní armády schopné obstát v konfliktech 21. století však čínská armáda trpí několika významnými nedostatky kvůli kterým není takovou obávanou silou, jakou by z ní čínské velení rádo udělalo.

Zaprvé, čínská armáda má takřka nulovou bojovou zkušenost. Americká armáda sbírá zkušenosti jak ze současných vojenských operací na Blízkém východě, tak z proher a vítězství, v kterých došlo v minulých bojích, kterých se USA účastnily. Čínská armáda může čerpat jen z katastrofální vojenské kampaně ve Vietnamu z roku 1979.

Druhým problémem je vysoká nepružnost této armády daná jak doposud dosti rigidním vedením, tak velmi nízkou mírou celkové kontroly. V armádě bují značná a nikým v podstatě nepotíraná korupce. Čínský prezident Si Ťin-pching se pokusil situaci napravit rozsáhlými čistkami a nechal propustit okolo 300 000 lidí, aby jí učinil pružnější. Problém však stále přetrvává.

Zatřetí, čínská armáda není zatím schopná plně fungovat jako integrovaná jednotka spolupracující na dílčích operací. Formální požadavek na spolupráci, kvůli kterému vznikly Společná velitelství vojenských okruhů se neprojevuje na praktické rovině, což výrazně omezuje schopnost armády fungovat jako obranná síla mimo hranice Číny.

Začtvrté, Čína stále nemá dostatečně vybavené kapacity pro vedení války či odražení útoku v oblasti kybernetiky a vesmíru. Nutno podotknout, že Čína si uvědomuje tyto slabiny a masivně investuje do jejich zlepšení. Nechala vybudovat sjednocené velitelství pro kosmické, kybernetické a elektronické vedení boje, tzv. Strategické podpůrné síly. I zde ale je sjednocení zatím spíše formální  než že by se jednalo o skutečnou integraci.  

Zapáté, Čína potřebuje rozvinout i jiné schopnosti a soustředit se i na jiné záležitosti než ty vyloženě související s válkou jako je např. vyslání vojáků na  mírové mise OSN či na pomoc k humanitárním katastrofám.

Přes všechny výhrady nelze opomenout, že čínská armáda ušla velký kus cesty. Její reformy naznačují, že Čína nechce ustrnout na místě. Jejím plánem je úplná modernizace armády do roku 2035. Už nyní Čína v mnohém – krom nukleárních zbraní – převyšuje Rusko. Pokud se jí podaří vyřešit zmíněné problémy, mohla by být na úrovni či dokonce i překonat i americkou armádu.