Genocida muslimských Rohingů? OSN chce hnát šéfa barmské armády před tribunál

Barmské úřady Rohingy neuznávají jako etnikum a hovoří o nich jako o nelegálních přistěhovalcích z Bangladéše. Poté co rohingští povstalci loni v srpnu zaútočili v barmském Arakanském státě na řadu policejních stanovišť, armáda zahájila proti příslušníkům této menšiny tažení. Od té doby z Barmy do sousedního Bangladéše uprchlo asi 700.000 Rohingů, kteří tam nyní žijí v uprchlických táborech.

Vyšetřovací mise OSN byla vytvořena loni a od té doby její členové vyslechli 875 obětí a svědků násilností páchaných na Rohinzích a analyzovali například satelitní snímky z Arakanského státu.

"Nejvyšší generálové Barmy, včetně vrchního velitele Min Aun Hlaina, musejí být vyšetřováni a stíháni za genocidu v Arakanském státě na severu země, jakož i za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny v Arakanském, Kačjinském a Šanském státě," uvedli u příležitosti zveřejnění své závěrečné dvacetistránkové zprávy vyšetřovatelé OSN.

"Barmská vůdkyně Su Ťij nevyužila svého postavení de facto v čele vlády, ani své morální autority, aby se postavila proti událostem v Arakanském státě či aby jim zabránila. Svým jednáním tak civilní úřady k páchání zvěrstev přispěly," konstatovali dále vyšetřovatelé.

Členové vyšetřovatelské mise OSN jmenovali šest vysokých vojenských představitelů, které z řízení operací proti Rohingům obviňují a kteří by měli být zadrženi. Doporučili přitom, aby stanuli před Mezinárodním trestním soudem v Haagu nebo aby pro ně byl zřízen zvláštní mezinárodní tribunál. 

Su Ťijina vláda odmítá většinu obvinění z násilností, která byla vznesena uprchlíky vůči bezpečnostním složkám, a postavila tranzitní centra pro návrat Rohingů z Bangladéše. Podle organizací pro lidská práva ale pro Rohingy v Barmě stále není bezpečno.