V Číně otevřeli nejdelší most na světě vedoucí přes moře. Vydrží zemětřesení i tajfun

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes oficiálně otevřel 55 kilometrů dlouhý most spojující čínská území Hongkong, Macao a město Ču-chaj v pevninské Číně. Jde o nejdelší mostní konstrukci na světě vedoucí přes moře. Oznámila to agentura Nová Čína. Díky mostu se zkrátí doba cesty mezi třemi městy ze tří hodin na 30 minut.

Stavba mostu začala před devíti lety a vyšla na 20 miliard dolarů (přes 449 miliard Kč). Pro běžnou dopravu začne most fungovat ve středu. "Oficiálně otevírám most Hongkong-Ču-chaj-Macao," řekl prezident v krátkém projevu.

Původní termín otevření mostu byl stanoven na rok 2016, stavbu ale zbrzdilo zkoumání dopadu projektu na životní prostředí, vyšetřování korupce i překročení rozpočtu. Během jeho budování navíc přišlo o život sedm dělníků a dalších 275 bylo zraněno. Většina úmrtí byla spojena s pádem z velké výšky.

Most představuje klíčový prvek plánu Pekingu pro těsnější propojení 11 měst delty Perlové řeky, která pokrývá 56.000 kilometrů čtverečních a je domovem 68 milionů lidí.

Součástí mostu jsou dvě šestiproudové silnice a tunel dlouhý 6,7 kilometru, který byl vyhlouben, aby nebyly projektem narušeny frekventované lodní trasy v oblasti. Tunel vede mezi dvěma uměle vytvořenými ostrovy.

Most byl projektován tak, aby odolal zemětřesení o síle až 8,0 stupně, supertajfunu či nárazu velké nákladní lodě. Na stavbu se spotřebovalo přes 400.000 tun oceli.

Kritici čínské vlády ale most vnímají jako nástroj, jak přitáhnout Hongkong více pod kontrolu Pekingu. Někdejší britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu. Základní zákon ale obyvatelům Hongkongu zaručuje rozsáhlé osobní svobody, včetně svobody projevu, i nezávislou justici, což obyvatelé pevninské Číny nemají. V posledních letech nicméně Peking stále častěji zasahuje do vnitřních záležitostí Hongkongu.

Většina obyvatel Hongkongu netouží po těsnějším spojení s Macaem či pevninskou Čínou a obává se, že město zaplaví čínští turisté. V roce 2016 Hongkong zaznamenal 56,7 milionu turistických návštěv, uvádí CNN.

Podle prodemokratické hongkongské političky Claudie Moové politický význam nového mostu převyšuje jeho praktické využití. "Nebylo úplně nutné ho stavět, protože Hongkong už je spojen s pevninskou Čínou všemi možnými způsoby - po zemi, vzduchem i po moři," řekla Moová agentuře AP. "Oni ho ale potřebují jako politický symbol, aby připomínal lidem v Hongkongu... že jsou spojeni s mateřskou zemí. Je to téměř jako pupeční šňůra," dodala.

Ambiciózní projekt vyvolal také kritiku od ekologů. Delta Perlové řeky je totiž domovem ohrožené populace čínských bílých delfínů. Hongkong na obavy reagoval vytvořením mořských rezervací pro ochranu delfínů a dalších prvků místního ekosystému.

Související

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády

Čínský prezident Si Ťin-pching se neobvykle otevřeně vyjádřil k nedávným čistkám v nejvyšším vedení armády, které vedly k odstranění špičkových generálů. Mezi nimi byl i generál Čang Jou-sia, který byl dlouhodobě považován za nejbližšího vojenského spojence hlavy státu. Čang byl ze své funkce odvolán v lednu poté, co byl obviněn z „vážného porušení disciplíny a zákona“, což je v čínském politickém prostředí obvykle eufemismus pro korupci.
Čínský prezident Si Ťin-pching

Kdo nahradí Si Ťin-pchinga? V Číně se spekuluje o nástupci i útoku proti Tchaj-wanu k udržení moci

V Číně nastává období personálních změn a pozornost se stále více upírá k éře po Si Ťin-pchingovi. Nejde o to, že by se očekávalo Siovo brzké odstoupení z funkcí generálního tajemníka a prezidenta, ale spíše o začátek diskusí o jeho nástupnictví. Předpokládá se totiž, že na 21. sjezdu strany v roce 2027 by mohli být do Stálého výboru politbyra nebo do samotného politbyra jmenováni potenciální kandidáti, z nichž jeden by mohl Sia nahradit po skončení jeho čtvrtého funkčního období v roce 2032 nebo 2035.

Více souvisejících

Si Ťin-pching Čína Most (statutární město) mosty v Číně

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 59 minutami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 3 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

včera

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy