Připravte se na válku, zavelel čínský prezident. Mladí Tchajwanci přitom nechtějí do armády

„Je nezbytné posílit misi... a soustředit přípravu na boj ve válce," řekl Si při návštěvě Jižního vojenského okruhu. „Musíme vzít v úvahu všechny komplexní situace a odpovídajícím způsobem vypracovat nouzové plány.“

Podrobnosti o jeho projevu přišly den poté, co čínský ministr obrany Wei Fenghe uvedl, že země se nikdy nevzdá „jednoho kusu“ svého území. Wei varoval, že „opakované výzvy“, aby se Čína vzdala svrchovanosti nad Tchaj-wanem, jsou velmi nebezpečné a mohou vést k vojenské akci.

Čína si uplatňuje nárok na Tchaj-wan v rámci politiky tzv. jedné Číny a ostře vnímá jakékoliv výzvy ze strany jiných států, aby uznala nezávislost ostrova, jako narušování její suverenity a vměšování se do vnitřních záležitostí. Prostřednictvím svého ekonomického a částečně i zastřeně vojenského tlaku Čína diplomaticky izolovala ostrov.

Vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem se zhoršily poté, co zde byla v roce 2016 zvolená prezidentka Tsai Ing-Wen, jejíž Demokratická pokroková strana se vyznačuje protičínskými postoji a ostrým nesouhlasem s politikou jedné Číny. Podle expertů požadavek čínského prezidenta na přípravu na válku je zprávou věnovanou Tchaj-wanu, aby ustoupil od svých ambicích ohledně nezávislosti.

Tchaj-wanské ministerstvo bezpečnosti oznámilo, že bude schopné dosáhnout plánovaných 81% odhadovaných 188 000 dobrovolných vojáků potřebných k obraně před jakýmkoli útokem ze strany Číny do konce roku a doufá, že do konce roku 2020 číslo zvýší na 90%.

Jak však upozorňuje Channel NewsAsia, získávání mladých rektutů do armády se ukazuje být stále složitější. Mladí Tchaj-wanci nemají o službu v armádě zájem a berou to jako ztrátu času. Podle nich má Čína tolik možností, jak Tchaj-wan potrestat ekonomicky, pokud se nebude chovat dle jejích přání, že možnost vojenské akce nemá příliš smyslu.

Armáda je velmi nepopulární v důsledku historie Tchaj-Wanu jako vojenské diktatury. Dokladem je potrestání více než 1000 členů rezervních sil za to, že se vyhýbali povinné rekvalifikaci. Tato skutečnost samozřejmě dále komplikuje vojenskou schopnost země, jejíž obranný rozpočet je 15krát menší než ten čínský.

Výzva k přípravě na válku zřejmě nemíří pouze na Tchaj-wan. Podle expertů oslovených South China Morning Post je nepochybně též varováním Spojeným státům. Jihočínské moře je dlouhodobě sporné území mezi USA a Čínou, která si nárokuje tamní ostrovy.

Začátkem tohoto měsíce se čínský torpédoborec v sporných vodách téměř srazil s americkou válečnou lodí poté, co provedl to, co Američané označili za "nebezpečný a neprofesionální" manévr s cílem je varovat, aby opustili oblast.

Bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges nedávno uvedl, že očekává válku s Čínou do 15 let. Důvodem je právě napětí v Jihočínském moři. USA dle něj není schopna se zároveň věnovat problémům v Evropě a v Tichomoří.