Čína je predátor? Nastal čas postavit se agresi Pekingu, burcují experti

Žádný snadný úkol

"Je těžké myslet si něco jiného s ohledem na vojenská opatření Pekingu, jeho pokusy oslabit americký vliv a moc, jeho odvetu vůči americkým spojencům jako Kanada a jeho hospodářské akce," píšou odborníci. Za kontroverznější ovšem označují odpověď na otázku, jaká má přijít reakce, jelikož po letech neúspěšných rozhovorů a pochybných dohod s Čínou by USA měly změnit svou linii a začít přerušovat některé vazby s asijskou zemí.

Takový postup by mohl zastavit krádeže duševního vlastnictví, připravit čínskou armádu o důležité zdroje a hnát k zodpovědnosti ty, kteří se podílejí na porušování lidských práv v Číně, soudí Blumenthal a Scissors. Připouštějí, že nejde o snadný úkol, jelikož některé americké firmy by měly problém najít nové dodavatele či odběratele, navíc někteří američtí voliči obchod s Čínou podporují s argumentem, že jeho omezení ohrožuje hospodářský růst.  

Nicméně, i kdyby americký vývoz do Číny propadl o polovinu, šlo by o ekvivalent 1 % amerického HDP, deklarují experti. Dodávají, že dopady omezení čínského dovozu se odhadují hůře, ale existuje mnoho zemí, které dokážou nahradit čínské produkty a přitom nejde o strategické soupeře USA a "obchodní predátory".

"Ekonomika Spojených států a jejich národní bezpečnost jsou poškozovány hojnými čínskými krádežemi duševního vlastnictví a podmínkou, že americké společnosti, které chtějí v zemi obchodovat, musí zpřístupnit své technologie," pokračují Scissors s Blumenthalem. Varují, že toto ohrožuje americký náskok v inovacích a vojenské oblasti.  

Tyto nevynucené zahraniční investice do technologií mohou posílit čínský vojenský průmysl, jelikož Komunistická strana Číny po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2012 provedla fůzi vojenského a civilního průmyslu, a tak v praxi mnoho čínských civilních firem fakticky slouží jako dodavatelé pro čínskou armádu a její technologickou základnu, upozorňují odborníci.

Obyvatelé Číny i turisté v zemi jsou pod neustálým dohledem a čínská vláda zavádí tzv. program sociálního kreditu, kdy nesouhlas jedince se stranickým diktátem může negativně ovlivnit prakticky vše, od možnosti koupit nemovitost či získat dobrou práci, vysvětlují experti. Dodávají, že tato společenská kontrola často využívá technologie vyvinuté západními firmami.

Čas na zásadní revizi

USA by tak měly své ekonomické vztahy s Čínou zásadně přehodnotit, ale všeobecná cla, která poškozují americké zákazníky a zaměstnance, nejsou správnou reakcí, stejně jako poučka, že vše vyřeší trh, tvrdí Blumenthal a Scissors. Deklarují, že míra pokřivení čínské průmyslové politiky, krádeží technologií a snahy modernizovat armádu je natolik zásadní, že si žádá více než povrchní odpověď a americká vláda musí v případě Číny zasáhnout do tržních mechanismů, byť pouze v oblastech zásadních pro bezpečnost a prosperitu země či demokratické hodnoty.     

Americká vláda by tak spolu se svými spojenci měla uvalit sankce na ty, kdo profitují z čínských krádeží duševního vlastnictví, nabádají experti. Připomínají, že to byl ostatně legitimní požadavek zástupců amerických obchodních společností ze srpna 2017, který se dovolával zákona z roku 1974, ale Trumpova administrativa se místo toho zaměřila na obchodní deficit a vydala se cestou cel.

Místo toho by čínské společnosti profitující z ukradeného či vynuceně předaného duševního vlastnictví neměly mít možnost obchodovat s americkými firmami a americkými spojenci a USA by měly pozastavit zahraniční investice do veškerých technologií, které pomáhají čínské armádě či přispívají k vnitřním represím a omezit přístup na světové trhy těm čínským společnostem, které jsou spojené s porušováním lidských práv a modernizací armády, doporučují Scissors s Blumenthalem.        

Takové kroky vyžadují množství informací nejen od amerických tajných služeb, ale i amerických firem, které je ovšem nerady sdílejí ve strachu z čínské odvety a budou spolupracovat pouze tehdy, pokud uvidí jasné, nadstranické a dlouhodobé odhodlání vlády USA, konstatují odborníci. Dodávají, že Washington musí v případě nutnosti jednat sám, ale efektivnější by byla spolupráce se spojenci, jako jsou Japonsko, Německo a Británie, kteří mají v Číně své vlastní zájmy.  

"Uvalení sankcí ve jménu národní bezpečnosti na EU a Čínu, kterým Trumpova administrativa vyhrožuje, by jim nerozumně dalo společný motiv," pokračují experti. Připomínají, že předchozí snahy uplatnit vliv USA proti Číně, například skrze transpacifické partnerství, čínskou ekonomickou agresi příliš nezastavilo, ale spolupráce Washingtonu se spojenci by mohla slavit úspěch.

Čína se musí stát hlavní americkou ekonomickou prioritou na dlouhá léta, aniž by došlo k vyhrocení obchodních sporů, které Spojené státy vedou se svými spojenci, apelují Scissors a Blumenthal. Trumpova administrativa podle nich prokázala ohledně Číny dobrý instinkt, ale nesmí se nechat uchlácholit jejími dalšími falešnými ekonomickými sliby a musí komplikovat činnost čínského bezpečnostního aparátu, aby cena za vnější agresi i vnitřní represe pro Peking vzrostla.

Podle odborníků je Čína jediný velký obchodní partner USA, který je zároveň jejich strategickým soupeřem, a tak by k ní měl Washington přistupovat jinak než ke spřáteleným zemím, s nimiž aktuálně vede spory. "Pokud Washington chce, aby světový trh fungoval, musí zakročit a otupit agresi Pekingu," uzavírají experti.