Svět si notuje s Kimem, v pracovních táborech KLDR umírají tisíce lidí

Severní Korea se v poslední době v médiích objevuje především v souvislosti s denuklearizací Korejského poloostrova a zdánlivě se oteplujících vztahů s jižním sousedem. V minulém roce se vůbec poprvé americký prezident potkal se severokorejským vůdcem a mluví se i o dalším summitu. Ve vší té geopolitice tak trochu zapadla otázka politických vězňů a pracovních táborů, které režim prokazatelně provozuje.

Hlavním cílem Donalda Trumpa v otázce Severní Koreji je, aby se Kim Čong-un vzdal jaderných zbraní. Proto ani na historickém summitu v červnu 2018, kdy se oba lídři setkali tváří v tvář, nepadla řeč na téma lidských práv. V zemi přitom dochází k jejich masivnímu porušování, které pro svůj rozsah a systematičnost nemá v dnešním světě konkurenci.

Nejviditelnějším symbolem represivního režimu v KLDR jsou pracovní tábory pro politické vězně. Přestože Severní Korea dlouhodobě jejich existenci popírá, důkazy, včetně satelitních snímků a výpovědí lidí, kterým se podařilo uprchnout, nebo byli po uplynutí trestu propuštěni, jsou jednoznačné.

V Severní Koreji fungují vedle různých vězení dva základní typy táborů. Takzvané převýchovné tábory, korejsky Kjohwaso, jsou určeny pro méně závažné zločiny trestního charakteru. To je nicméně jen zjednodušený pohled, protože v KLDR se mnoho „kriminálních“ a „politických“ deliktů prolíná. I v těchto táborech je nicméně režim velmi brutální. Existenci „převýchovných“ zařízení přiznal v roce 2014 jeden ze severokorejských činitelů.

Druhý typ táborů, které jsou známy jako Kwalliso, neboli „kontrolní“, jsou určeny pro politické vězně a podmínky v nich jsou ještě tvrdší. Podle odhadů Amnesty International bylo v roce 2016 v těchto táborech zavřeno až 120 000 lidí. Studie OSN z roku 2014 stanovila počet vězňů na 80 až 120 000.

V roce 2011 přitom Amnesty International odhadovala, že je v táborech drženo 200 000 politických vězňů. „Pokles naznačuje pouze to, že přísun nových vězňů nedokáže udržet krok s počtem vězňů, kteří umírají z důvodu vyhladovění, zanedbání, nucené práce, nemocí a poprav,“ stojí ve zprávě OSN z roku 2014.

Přestože počty poklesly, nezdá se, že by režimní represe ochabovaly. Organizace „Lidská práva v Severní Koreji“ (HRNK) v roce 2016 zaznamenala na satelitních snímcích rozšiřování některých táborů. „Naše satelitní fotky tábora č. 25 a dalších nezákonných zařízení potvrzují vytrvalou, ne-li dokonce zvýšenou, potřebu využívání nucené práce režimem pod vedením Kim Čong-una.“

Velké počty vězňů souvisí s brutálními zákony KLDR. Kim Ir-sen, zakladatel totalitní Severní Koreji kdysi řekl, že „třídní nepřátelé musejí být vykořeněni ve třech generacích.“ Proto se do táborů často dostávají celé rodiny. „Stovky tisíc lidí – včetně dětí – jsou v KLDR zadržovány v různých zařízeních,“ napsala Amnesty International. „Mnoho z těchto lidí nespáchalo žádný zločin, ale jsou pouze příbuznými lidí, kteří z nich byli obviněni.“

Mučení a popravy vězňů jsou podle dostupných svědectví v táborech velmi časté. Zpráva sestavená organizací International Bar Association, která sdružuje právníky a bývalé soudce, citovala výpovědi některých svědků. Thomas Buergenthal, bývalý soudce a také přeživší z nacistických koncentračních táborů v Osvětimi a Sachsenhausenu, byl jedním z jejích autorů.

„Věřím, že podmínky v severokorejských vězeňských táborech jsou stejné, nebo dokonce horší, jako ty jež jsem sám viděl a zažil za mého mládí v nacistických táborech i za mou dlouho profesní kariéru v oblasti lidských práv,“ řekl k závěrům Buergenthal.

Související

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump se nebrání dalšímu setkání s "rakeťákem" Kim Čong-unem

Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě. 

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Koncentrační tábory amnesty international Kim Čong-un lidská práva OSN

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy