Svět si notuje s Kimem, v pracovních táborech KLDR umírají tisíce lidí

Severní Korea se v poslední době v médiích objevuje především v souvislosti s denuklearizací Korejského poloostrova a zdánlivě se oteplujících vztahů s jižním sousedem. V minulém roce se vůbec poprvé americký prezident potkal se severokorejským vůdcem a mluví se i o dalším summitu. Ve vší té geopolitice tak trochu zapadla otázka politických vězňů a pracovních táborů, které režim prokazatelně provozuje.

Hlavním cílem Donalda Trumpa v otázce Severní Koreji je, aby se Kim Čong-un vzdal jaderných zbraní. Proto ani na historickém summitu v červnu 2018, kdy se oba lídři setkali tváří v tvář, nepadla řeč na téma lidských práv. V zemi přitom dochází k jejich masivnímu porušování, které pro svůj rozsah a systematičnost nemá v dnešním světě konkurenci.

Nejviditelnějším symbolem represivního režimu v KLDR jsou pracovní tábory pro politické vězně. Přestože Severní Korea dlouhodobě jejich existenci popírá, důkazy, včetně satelitních snímků a výpovědí lidí, kterým se podařilo uprchnout, nebo byli po uplynutí trestu propuštěni, jsou jednoznačné.

V Severní Koreji fungují vedle různých vězení dva základní typy táborů. Takzvané převýchovné tábory, korejsky Kjohwaso, jsou určeny pro méně závažné zločiny trestního charakteru. To je nicméně jen zjednodušený pohled, protože v KLDR se mnoho „kriminálních“ a „politických“ deliktů prolíná. I v těchto táborech je nicméně režim velmi brutální. Existenci „převýchovných“ zařízení přiznal v roce 2014 jeden ze severokorejských činitelů.

Druhý typ táborů, které jsou známy jako Kwalliso, neboli „kontrolní“, jsou určeny pro politické vězně a podmínky v nich jsou ještě tvrdší. Podle odhadů Amnesty International bylo v roce 2016 v těchto táborech zavřeno až 120 000 lidí. Studie OSN z roku 2014 stanovila počet vězňů na 80 až 120 000.

V roce 2011 přitom Amnesty International odhadovala, že je v táborech drženo 200 000 politických vězňů. „Pokles naznačuje pouze to, že přísun nových vězňů nedokáže udržet krok s počtem vězňů, kteří umírají z důvodu vyhladovění, zanedbání, nucené práce, nemocí a poprav,“ stojí ve zprávě OSN z roku 2014.

Přestože počty poklesly, nezdá se, že by režimní represe ochabovaly. Organizace „Lidská práva v Severní Koreji“ (HRNK) v roce 2016 zaznamenala na satelitních snímcích rozšiřování některých táborů. „Naše satelitní fotky tábora č. 25 a dalších nezákonných zařízení potvrzují vytrvalou, ne-li dokonce zvýšenou, potřebu využívání nucené práce režimem pod vedením Kim Čong-una.“

Velké počty vězňů souvisí s brutálními zákony KLDR. Kim Ir-sen, zakladatel totalitní Severní Koreji kdysi řekl, že „třídní nepřátelé musejí být vykořeněni ve třech generacích.“ Proto se do táborů často dostávají celé rodiny. „Stovky tisíc lidí – včetně dětí – jsou v KLDR zadržovány v různých zařízeních,“ napsala Amnesty International. „Mnoho z těchto lidí nespáchalo žádný zločin, ale jsou pouze příbuznými lidí, kteří z nich byli obviněni.“

Mučení a popravy vězňů jsou podle dostupných svědectví v táborech velmi časté. Zpráva sestavená organizací International Bar Association, která sdružuje právníky a bývalé soudce, citovala výpovědi některých svědků. Thomas Buergenthal, bývalý soudce a také přeživší z nacistických koncentračních táborů v Osvětimi a Sachsenhausenu, byl jedním z jejích autorů.

„Věřím, že podmínky v severokorejských vězeňských táborech jsou stejné, nebo dokonce horší, jako ty jež jsem sám viděl a zažil za mého mládí v nacistických táborech i za mou dlouho profesní kariéru v oblasti lidských práv,“ řekl k závěrům Buergenthal.

Související

Více souvisejících

Severní Korea (KLDR) Koncentrační tábory amnesty international Kim Čong-un lidská práva OSN

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

6. srpna 2026 16:14

Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne

Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy