Tchaj-wan spouští rozsáhlá vojenská cvičení. Podle expertů jde o reakci na čínskou hrozbu +VIDEO

Podle tchajwanské Centrální zpravodajské agentury (CNA) mají být letošní cvičení rozdělena do čtyř okruhů. V prvním čtvrtletí proběhne měsíční nácvik bojové připravenosti. Po něm budou následovat pravidelné cvičné manévry známé jako Han Kuang. Ve třetím čtvrtletí proběhnou kombinované drily, zaměřené na odvrácení nepřátelského výsadku a v poslední části roku bude armáda trénovat připravenost protivzdušné obrany.

Tchajwanské ministerstvo obrany zdůraznilo, že nejde o přímou odpověď na Si Ťin-pchingův proslov. Přípravy započaly již v polovině minulého roku. Podle expertů je však jednoznačné, že hrozby Pekingu sehrály svoji roli a donutily Tchaj-pej rozšířit charakter letošních vojenských cvičení.

V minulosti se Tchaj-wan soustředil na zajištění obrany proti případnému čínskému výsadku na ostrov. Nově se však vojenská strategie zaměřuje na odražení invazních sil ve vzduchu i na moři, informovala stanice Deutsche Welle.

Podle Andrew Yanga, bývalého tchajwanského ministra obrany, tato mnohovrstevnatá vojenská cvičení umožní armádě zjistit, jak by byla schopná využít danou strategii v průběhu války.

„Přestože současné vojenské možnosti Tchajwanu dosud plně neumožňují tuto strategii využít, letošní rozšířený plán dokazuje, že naše armáda k danému cíli směřuje,“ řekl pro německou stanici.

Čína, která má druhý nejvyšší vojenský rozpočet na světě a v posledních letech rychle modernizuje svoje kapacity, má nad ostrovem jednoznačnou převahu. Peking do armády investuje zhruba 150 miliard eur a disponuje 2,5 miliony vojáků.

„Vždy je mnohem lepší zasáhnout útočícího nepřítele na co možná největší vzdálenost,“ komentoval cvičení Ian Easton z amerického think-tanku Project 2049 Institute. „Tchajwanští vojenští stratégovou budou logicky usilovat o to, aby rozšířili plochu potenciálního bojiště. Vytvoření takových podmínek je kritické pro odstrašení (nepřítele) a krizový management.“

Tchaj-wan se snaží zajistit svou obranyschopnost nákupem moderních zbraňových systémů od Spojených států. Aktuálně se řeší modernizace fotily 144 letadel F-16 A/B. Tchaj-pej také zvažuje zakoupení nejmodernějších amerických strojů F-35. Ty jsou však drahé a výcvik pilotů je navíc značně složitý.

V případě vojenského útoku Pekingu by byla velmi důležitá reakce Washigtonu. Ten je nejdůležitějším vojenským spojencem Tchaj-peje, není však úplně jasné, jak by na invazi zareagoval. Někteří experti se domnívají, že se ostrov nemůže na pomoc od USA plně spolehnout. To zdůrazňuje i Andrew Yang, podle kterého musí právě proto armáda posílit své vlastní schopnosti.

Ian Easton si naopak myslí, že by Američané v případě vážné krize přispěchali svému spojenci na pomoc. „V mírových dobách se Washington snaží být extrémně opatrný. Mnohem méně se však ostýchá, pokud se spřátelená demokracie, jako Tchaj-wan ocitne pod palbou.“