Obr na hliněných nohou? Čína stojí před klíčovou volbou, míní historik

Absolutní moc přináší absolutní zkaženost

Obě výzvy, které se objevily na internetu, byly okamžitě zcenzurovány čínskými úřady, které ještě v polovině prosince slavily čtyřicetileté výročí reforem a otevření se světu, poukazuje odborník. Dodává, že tyto na sebe navazující události vyvolávají otázky ohledně stavu čínské společnosti po čtyřech dekádách reforem, domácí politiky prezidenta Si Ťin-pchinga a možných politických změn.    

Přelomová opatření iniciovaná Teng Siao-pchingem v roce 1978 učinila z Číny druhou největší ekonomiku světa, deklaruje historik. Připomíná, že stávající prezident Si po svém nástupu v roce 2013 Tengovy reformy zvrátil, debatu o politických změnách zakázal, zastavil odlučování justice od komunistické strany a zrušil si omezení počtu prezidentských mandátů, s cílem zachovat absolutní moc straně.

"Strana velí všemu," cituje expert Siho slova pronesená k výročí Tengových reforem, která vyvolala poprask mezi čínskými intelektuály. Podotýká, že navzdory důrazu, který Si klade na unikátnost čínské společnosti při obhajobě absolutní moci strany, i pro Čínu platí poučka, že "absolutní moc přináší absolutní zkaženost".

Není to tak, že by čínští představitelé zkazili vládu země, ale právě absolutistická vláda zkazila je, tvrdí Tchang. Dodává, že čínské dějiny jasně ukázaly, že žádná absolutistická moc neunikne svému pádu, jelikož se v důsledku své neomezené pravomoci stane příliš zkaženou a pouze vláda práva a demokratické kontrolní mechanismy dokážou chránit vládu před osudovým úpadkem.      

Ironií zůstává, že Si pouze opakuje historii, kdy vládce, který ukončil reformy, ohrozil svou vlastní moc, uvádí odborník. Jako příklad uvádí hnutí za sebeposílení v letech 1861-1895, kdy se v Číně projevila snaha dohnat západní mocnosti skrze zavádění západních technologií a zbraní. Tehdejší vládci dynastie Čching souhlasili pouze s ekonomickými reformami a odmítali politické změny, ale namísto posílení své absolutistické moci tímto přístupem pouze vydláždili cestu k pádu celé dynastie, upozorňuje historik.

Změny jsou nevyhnutelné

"Čína nyní zažívá společenské neduhy typické pro rozvojové i rozvinuté země a blíží se historickému propojení ekonomické, politické a společenské transformace," míní Tchang. Soudí, že mnoho faktorů naznačuje, že reformy zahájené v roce 1978 nemohou mít charakter někdejšího hnutí za sebeposílení a že politické změny jsou nevyhnutelné.  

Zaprvé, počátkem loňského roku prezidentovi stoupenci hrozili obnovením státem monopolizovaného hospodářství a likvidací celého soukromého sektoru, který generuje 60% čínského HDP, připomíná expert. Dodává, že ačkoliv Si myšlenku odmítl, obavy spolu s eskalací obchodní války s USA způsobily prudký propad čínského ekonomického růstu za rok 2018 a odhalily paradox, kterému Si a jeho stoupenci čelí - zastavit kola hospodářství znamená sebevraždu, ale vilný soukromý sektor vylučuje absolutistickou vládu z dob Mao Ce-tunga.

Zadruhé, čínská společnost trpí malou stabilitou a absencí řádu, která živí populismus a extrémní nacionalismus, varuje Tchang. Podotýká, že v Číně existuje dlouhá rovnostářská tradice a nenávist vůči bohatým, a tak touha po dostupném bydlení a rovném přístupu ke vzdělání posiluje demagogy, tudíž země urgentně potřebuje zavést skutečnou vládu práva.

Zatřetí, v posledních čtyřech dekádách se Číňané materiálně i duchovně provázali s okolním světem, upozorňuje historik. Dodává, že země je nejen závislá na zahraničním obchodu, ale jen v roce 2017 se vydalo do ciziny 130 milionů Číňanů, což vylučuje návrat k izolaci.

Začtvrté, po roce 1978 prošla čínská ekonomika revolučními změnami, kterým neodpovídá zastaralý politický systém v zemi, což pouze posiluje nedůvěru veřejnosti vůči vládě, deklaruje odborník. Obává se, že bez politických reforem bude Čína obrem na hliněných nohách nabízejícím obří obchodní trh, ale mizivý trh s myšlenkami poškozující kreativitu v zemi.

Tchang odkazuje na statistiku Světové banky, podle které čínský HDP na hlavu předloni dosáhl hranice 8.827 dolarů a země se zřejmě v letech 2021-23 zařadí mezi vysokopříjmové ekonomiky. "To znamená, že Čína je dostatečně dospělá na demokratickou transformaci či politickou reformu," soudí historik. Dodává, že zmíněná petice čínských intelektuálů nabízí poklidný recept na ukončení dynastického kruhu, kdy konce každé dynastie v zemi provází ohromná společenská pohroma.

Hlas intelektuálů se může zdát slabý, ale jak podotkl historik R. H. Tawney, politické síly v Číně jsou jako tlak řeky na hráz - neviditelný, ale enormní - a zůstává pouze otázkou času, kdy si proud najde cestu skrz, parafrázuje expert. Připomíná, že Čínu letos čekají významná výročí, například 100 let od Hnutí čtvrtého května, 30 let od masakru na Náměstí Nebeského klidu či 70 let od založení lidové republiky, přičemž není jasné zda nevyhnutelné volání veřejnosti po politických reformách během těchto událostí nepřiměje úřady změnit kurz.

"Je zřejmé, že stávající politická omezení nemohou svazovat čínský historický vývoj navždy," deklaruje historik. Věří, že "zdravé síly", které hájí nejlepší čínské zájmy, nakonec vyšlou zemi na správnou cestu, jak již dnes nabádají v dobré vůli jednající intelektuálové.