Čína přestavuje armádu. Z obranné síly se stává ofenzivní moloch

Nově zveřejněná data považují odborníci za jednoznačnou známku toho, že se původně defenzivní role čínské armády mění a Peking zlepšuje své ofenzivní kapacity. Důsledkem tohoto vývoje může být nárůst napětí v regionu.

V neděli čínská státní agentura informovala, že pozemní armáda „nyní tvoří méně než 50 % celkového počtu jednotek.“ Restrukturalizace se dotkla i důstojnického sboru, jehož stav poklesl o 30 %. Stejně tak se o polovinu snížil počet nebojových složek armády. Cílem této přestavby je posílit jiné složky ČLOA.

Podle šanghajského vojenského analytika Ni Lexionga znamená tato změna výrazný strategický posun z primárně obranné funkce, při níž hraje prim velká armáda určená k zastavení nepřátelské agrese, k útočným kapacitám, které může Peking využít k ochraně svých strategických zájmů v zahraničí. Proto posiluje námořnictvo, letectvo, raketové síly a jednotky strategické podpory. Spolu s pozemní armádou tvoří tyto složky ČLOA.

Čína byla jednou z prvních zemí v regionu, která začala investovat prostředky i energii do vytvoření Strategických podpůrných sil. Ty vznikly v roce 2015 jako 5. složka ČLOA a zabývají se především kybernetickým bojem. I země jako Vietnam nebo Japonsko však začaly zlepšovat své kapacity pro vedení moderního boje.

„Tato transformace pravděpodobně vytvoří mezinárodní napětí, protože naznačuje agresivnější vojenský přístup Číny podobný tomu, který můžeme již nyní vidět v Jihočínském moři, kde Čína výrazně změnila status quo ve svůj prospěch,“ komentoval situaci pro deník South China Morning Post Brahma Chellaney, profesor strategických studií z Centra pro politický výzkum.

V oblasti Peking navyšuje svoji vojenskou přítomnost, provádí námořní cvičení a staví infrastrukturu na umělých ostrovech, které si nárokují i okolní země. Proto se i sousední státy snaží lépe připravit na případný konflikt. Potenciální rozbuškou regionálního konfliktu by se mohly stát právě nevyjasněné nároky v Jihočínském moři nebo například otázka Tchaj-wanu.

Indie v reakci na kroky Pekingu také přistoupila k restrukturalizaci svých ozbrojených sil a začala investovat více prostředků do strategického výzkumu. Spoléhá se i na hlubší spolupráci se zahraničními partnery. „Vlastní kapacity Indie vzrůstají, zároveň se však soustředí na partnerství s důležitými mocnostmi,“ řekl deníku Rajeev Chaturvedy z Nanyangské technologické univerzity v Singapuru.