Čína opět zvýší obranný rozpočet. Svět netuší, kolik už do armády napumpovala peněz

Loni Čína zvýšila rozpočet na obranu o 8,1 procenta, což bylo nejvíce za uplynulé tři roky. Výdaje na obranu na rok 2018 byly stanoveny v přepočtu na 175 miliard dolarů (3,95 bilionu Kč). Diplomaté nicméně soudí, že skutečná suma vynakládaná na obranu v Číně je mnohem vyšší, přičemž část z ní se schová za civilní výdaje.

"Udržení přiměřeného růstu rozpočtu na obranu je zapotřebí k ochraně národní bezpečnosti, svrchovanosti a územní celistvosti a z důvodu armádních reforem," prohlásil dnes předseda parlamentu Čang Jie-suej.

Čang současně zdůraznil, že Čína nebude ohrožovat jiné země. "To, jestli nějaká země představuje pro druhé státy bezpečnostní hrozbu, záleží spíš na její zahraniční a obranné politice než na tom, jak moc zvyšuje výdaje na obranu," řekl předseda parlamentu.

Čang rovněž poukázal na to, že Čína loni na obranu vynaložila kolem 1,3 procenta HDP, zatímco "jisté velké rozvinuté země" vynakládají na obranné účely přes dvě procenta HDP.

Současný čínský prezident Si Ťin-pching označil modernizaci vojska za jeden z klíčových bodů vlády. Peking investuje mimo jiné do stavby letadlových lodí, raketových systémů či do stíhaček s technologií stealth, díky které jsou takové letouny obtížně zjistitelné radarem.

Výdaje Číny na obranu a její ambiciózní program modernizace armády ostře sledují nejen její sousedé, ale i Washington, protože naznačují širší strategické cíle Pekingu. Obavy každoročně vyjadřuje Tchaj-wan, který Peking považuje za svou odtrženou provincii a kterému hrozí v případě vyhlášení samostatnosti vojenským útokem, i další asijské země, s nimiž Čína vede teritoriální spory v oblasti Jihočínského a Východočínského moře.

Růst vojenských výdajů v posledních letech předhání růst čínské ekonomiky, která zpomaluje. Loni si čínská vláda stanovila za cíl udržet ekonomický růst kolem 6,5 procenta. Nakonec růst činil 6,6 procenta, přesto šlo o nejpomalejší tempo za poslední téměř tři desetiletí. Podle listu The Daily Telegraph se očekává, že na rok 2019 premiér oznámí cíl hospodářského růstu mezi 6,0 a 6,5 procenta.

Výroční schůze Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu), které se zúčastní na 3000 delegátů, začne v úterý 5. března v 09:00 místního času (02:00 SEČ) v pekingském Paláci lidu a potrvá do 15. března.

Loni delegáti plenárního zasedání čínského parlamentu odhlasovali změnu ústavy, která prezidentovi Si Ťin-pchingovi umožňuje vládnout neomezeně dlouho. Si Ťin-pching tehdy působil jako nezastavitelný, mocný vládce, uvedl list The Daily Telegraph.

Letos prezident před zákonodárce předstoupí v podstatně složitější době, kdy je Čína uprostřed obchodní války se Spojenými státy, velkolepý projekt nové Hedvábné stezky dostává trhliny a čínský telekomunikační gigant Huawei čelí v řadě zemí podezření, že čínská vláda jeho zařízení využívá ke špionáži.

Očekává se, že čínský parlament v reakci na obchodní konflikty v poslední den svého zasedání odhlasuje nový zákon o zahraničních investicích, který by měl posílit ochranu duševního vlastnictví a omezit nucené přenosy technologií. Deník The Guardian připomněl, že parlament od svého prvního zasedání v roce 1954 ještě nikdy žádný navrhovaný zákon nezamítl.