Čína předvedla první torpédoborec nové generace. Měly by se USA bát?

Přehlídky se bude účastnit 32 čínských plavidel a 39 letadel, spolu s válečnými loděmi ze třinácti zemí včetně těch, s kterými má Čína dlouhodobě napjaté vztahy jako je Indie, Japonsko či Austrálie. Čína na ní poprvé představí nové nukleární ponorky a válečné lodě.

Přítomnost válečných lodí na čínské námořní parádě je v souladu s čínskou výzvou k hlubší spolupráci mezi námořními mocnostmi. „ Čínští lidí milují mír a touží po míru a budou neochvějně následovat cestu mírového rozvoje“, řekl čínský prezident Si Ťin-pching. „ Musí tu být více diskusí a konzultací mezi zeměmi a nemůžeme se uchýlit k násilí nebo hrozbám síly při sebemenší zámince“.

Čína představuje své námořnictvo v době vyhrocených vztahů s Tchaj-wanem, v jehož případě čínský prezident poměrně otevřeně naznačoval, že je ochoten přistoupit i k vojenské invazi ostrova, který Čína považuje za své území.

Otázka Tchaj-wanu a posilující přítomnosti Číny v Jihočínském moři též vedla k narůstajícímu napětí mezi Čínou a USA. Dokladem pošramocených vztahů je skutečnost, že Spojené státy nevyslaly na námořní přehlídku svou loď. Podle serveru Japan Times je to zřejmě z obavy, že by tím potvrdili čínskou vojenskou moc.

Podle oslovených expertů je právě touha Číny po uznání a prestiži důvodem, proč námořní přehlídku pořádá. Čína chce ukázat, že dokáže jako supervelmoc shromáždit kolem sebe další státy, které ochotně participují na jejích akcích. Zároveň svými výzvami k míru a spolupráci chce ukázat i více přátelskou tvář vůči svým sousedům, dlouhodobě se obávajících jejího stoupajícího vlivu.

Podle jiných odborníků však paráda je zcela jasnou ukázkou moci Číny, která má za cíl zastrašit její konkurenty, speciálně pak USA. Čína věnuje značné prostředky do modernizace armády, přičemž námořnictvo je jednou z jejích doslova „vlajkových lodí“.

Současný čínský důraz na námořnictvo vychází z její historie. Admirál a bývalý velitel námořnictva Čínské lidové republiky do roku 2017, který stál za její modernizací, poukázal na to, že Čína byla napadena 470krát externími silami z moře. Čínské vojenské vedení dává jasně najevo, že zabrání všemi možnými způsoby tomu, aby se to opakovalo.

Podle magazínu The National Interest vzrůstající námořní síla Číny – i Ruska – představuje poměrně velkou výzvu pro USA. Ty po rozpadu SSSR byly nekorunovanou námořní silou. Nicméně, změna strategických vojenských priorit je vedla k oslabování námořnictva. Od roku 1989 do roku 2015 klesl počet amerických lodí z 592 na 271 lodí.

USA by se tedy mohly ocitnout v situaci, kdy by neměly dostatek lodí na pojmutí čínské námořní flotily, zvláště pokud by byla zkombinována s vzrůstající ruskou flotilou. Už nyní má Rusko výhodu ve svých ledoborcích, o což se pokouší i Čína.

National Interest nicméně podotýká, že americké lodě jsou stále nadřazené těm čínským i ruským, co se týče válečných schopností i vycvičenosti námořnictva. Americká armáda má též značné vojenské zkušenosti z bitev na moři, např. z největší námořní bitvy od konce 2. světové války, kterou svedla s Íránem (přičemž zcela drtivě vyhrála) v roce 1988.

Čína uskutečnila několik poměrně malých námořních bitev s Vietnamem v Jihočínském moři v letech 1974-1988. Participovala též na protipirátských hlídkách na pobřeží Somálska v roce 2008.