V Číně záhadně mizí studenti. Lítý boj mezi „starým“ a „novým“ marxismem?

Šestice univerzitních marxistických studentů chtěla strávit Mezinárodní den práce s regulérními pracovníky a tak upozornit na jejich problémy. Všichni však v Číně zmizeli, reportuje stanice CNN. Případ ukazuje na tvrdý boj mezi "starým" a "novým" Marxismem.

Bývalý prezident Marxistické společnosti Pekingské univerzity, Qui Znahxuan, oznámil na sociálních médiích, že plánuje navštívit velmi známý pracovní trh na předměstí Pekingu, kde se tisíce migrantů schází, aby získali špatně placené práce.

Qui na sociálních sítích též napsal, že si je jistý, že jeho plánová práce s obyčejnými pracovníky v období, kdy by pracovníci měli mít volno, nebude příznivě přijata vládou. „ Pokud dělání této manuální práce povede k mému zmizení, každý ví, kdo to udělal“, napsal Qui.

V neděli zveřejnil Qui obrázky šestice mužů, kteří jej a další čtyři přátele měli sledovat a kteří měli být policisté v civilních šatech. Pak jeho veřejné příspěvky přestaly být publikovány. Příští den, aktivistická skupina spojována s Quiem oznámila, že pět studentů zmizelo. CNN se je pokusila kontaktovat, ale jejich telefony byly vypnuté.

Qui a jeho skupina nebyli jediní studenti elitní Pekingské univerzity, kteří zmizeli minulý týden. V neděli večer poslala studentka Shen Yuxuanová zprávy svému příteli, že byla obtěžována skupinou policistů a bezpečnostních pracovníků v kampusu. Podle zprávy, kterou má CNN k dispozici, se ukryla v koupelně, ale mužští útočníci se do ní vlámali a vytáhli ji ven. Od té doby se o ní neví a její telefon je vypnutý. Shen byla též členkou Marxistické společnosti.

CNN se pokusila kontaktovat pekingskou polici, pod kterou spadá Pekingská univerzita. Policie však odmítla celou záležitost komentovat. Též žádosti o komentář univerzity zůstaly bez odpovědi.

V listopadu minulého roku média reportovala o mizejících levicových studentech, kteří se zastávají práv dělníků a dalších pracovníků. Zmizelo okolo 12 studentů, z toho pět z Pekingské univerzity.

Podle serveru SupChina na Pekingské univerzitě dochází k ideologické bitvě mezi „starými“ a „novými“ Marxisty. Zatímco „staří“ Marxisté tvrdí, že bojují za práva dělníků a odkazují se na teorie Karla Marxe o třídním boji, „noví“ marxisté prosazují vládní ideje „socialismu s čínskými rysy“, podle kterých jakékoliv známky odporu vůči vládní komunistické straně jsou odporem proti Marxismu. Namísto Marxova Kapitálu nicméně noví marxisté čtou texty konfuciánských filozofů, ve kterých hledají recept na „harmonizaci“ čínské společnosti.

Nový marxismus je podporován vládou, zatímco ten starý je tvrdě potírán. Podle CNN akce čínské vlády proti studentům odkazujícím se na marxismus starého typu nyní zesílily před sobotní oslavou Hnutí čtvrtého května, tj. studentských demonstrací v 1919 proti Versailleské mírové dohodě, ve kterých se do popředí dostalo komunistické hnutí a které vedly k vzestupu čínského nacionalismu.

Čínský prezident v úterním projevu Si Ťin-pching oslavoval Hnutí s tím, že slouží jako vzor pro mladé lidi, jak prostřednictvím vlastenectví lze „omladit“ národ. Vyzval mladé lidi, aby nesly „prapor vlastenectví“, které umožní „vypustit velké síly“ a transformuje Čínu a svět. Dle generálního tajemníka Ústředního výboru Čínské komunistické strany musí však mladí Číňané následovat vedení komunistické strany a socialismu s čínskými rysy, protože to je „zdrojem vlastenectví“.

Podle CNN zatýkání studentů a dalších pro režim nepohodlných osob bude pokračovat, jak se blíží červnové 30leté výročí masakru na náměstí Nebeského klidu, při kterých bylo velmi tvrdě potlačeno studentské hnutí.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Čína, ilustrační fotografie

Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

Více souvisejících

Čína Komunismus Si Ťin-pching Karel Marx Policie Čína

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy