Šestice univerzitních marxistických studentů chtěla strávit Mezinárodní den práce s regulérními pracovníky a tak upozornit na jejich problémy. Všichni však v Číně zmizeli, reportuje stanice CNN. Případ ukazuje na tvrdý boj mezi "starým" a "novým" Marxismem.
Bývalý prezident Marxistické společnosti Pekingské univerzity, Qui Znahxuan, oznámil na sociálních médiích, že plánuje navštívit velmi známý pracovní trh na předměstí Pekingu, kde se tisíce migrantů schází, aby získali špatně placené práce.
Qui na sociálních sítích též napsal, že si je jistý, že jeho plánová práce s obyčejnými pracovníky v období, kdy by pracovníci měli mít volno, nebude příznivě přijata vládou. „ Pokud dělání této manuální práce povede k mému zmizení, každý ví, kdo to udělal“, napsal Qui.
V neděli zveřejnil Qui obrázky šestice mužů, kteří jej a další čtyři přátele měli sledovat a kteří měli být policisté v civilních šatech. Pak jeho veřejné příspěvky přestaly být publikovány. Příští den, aktivistická skupina spojována s Quiem oznámila, že pět studentů zmizelo. CNN se je pokusila kontaktovat, ale jejich telefony byly vypnuté.
Qui a jeho skupina nebyli jediní studenti elitní Pekingské univerzity, kteří zmizeli minulý týden. V neděli večer poslala studentka Shen Yuxuanová zprávy svému příteli, že byla obtěžována skupinou policistů a bezpečnostních pracovníků v kampusu. Podle zprávy, kterou má CNN k dispozici, se ukryla v koupelně, ale mužští útočníci se do ní vlámali a vytáhli ji ven. Od té doby se o ní neví a její telefon je vypnutý. Shen byla též členkou Marxistické společnosti.
CNN se pokusila kontaktovat pekingskou polici, pod kterou spadá Pekingská univerzita. Policie však odmítla celou záležitost komentovat. Též žádosti o komentář univerzity zůstaly bez odpovědi.
V listopadu minulého roku média reportovala o mizejících levicových studentech, kteří se zastávají práv dělníků a dalších pracovníků. Zmizelo okolo 12 studentů, z toho pět z Pekingské univerzity.
Podle serveru SupChina na Pekingské univerzitě dochází k ideologické bitvě mezi „starými“ a „novými“ Marxisty. Zatímco „staří“ Marxisté tvrdí, že bojují za práva dělníků a odkazují se na teorie Karla Marxe o třídním boji, „noví“ marxisté prosazují vládní ideje „socialismu s čínskými rysy“, podle kterých jakékoliv známky odporu vůči vládní komunistické straně jsou odporem proti Marxismu. Namísto Marxova Kapitálu nicméně noví marxisté čtou texty konfuciánských filozofů, ve kterých hledají recept na „harmonizaci“ čínské společnosti.
Nový marxismus je podporován vládou, zatímco ten starý je tvrdě potírán. Podle CNN akce čínské vlády proti studentům odkazujícím se na marxismus starého typu nyní zesílily před sobotní oslavou Hnutí čtvrtého května, tj. studentských demonstrací v 1919 proti Versailleské mírové dohodě, ve kterých se do popředí dostalo komunistické hnutí a které vedly k vzestupu čínského nacionalismu.
Čínský prezident v úterním projevu Si Ťin-pching oslavoval Hnutí s tím, že slouží jako vzor pro mladé lidi, jak prostřednictvím vlastenectví lze „omladit“ národ. Vyzval mladé lidi, aby nesly „prapor vlastenectví“, které umožní „vypustit velké síly“ a transformuje Čínu a svět. Dle generálního tajemníka Ústředního výboru Čínské komunistické strany musí však mladí Číňané následovat vedení komunistické strany a socialismu s čínskými rysy, protože to je „zdrojem vlastenectví“.
Podle CNN zatýkání studentů a dalších pro režim nepohodlných osob bude pokračovat, jak se blíží červnové 30leté výročí masakru na náměstí Nebeského klidu, při kterých bylo velmi tvrdě potlačeno studentské hnutí.
Související
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
Čína , Komunismus , Si Ťin-pching , Karel Marx , Policie Čína
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák