V Číně záhadně mizí studenti. Lítý boj mezi „starým“ a „novým“ marxismem?

Šestice univerzitních marxistických studentů chtěla strávit Mezinárodní den práce s regulérními pracovníky a tak upozornit na jejich problémy. Všichni však v Číně zmizeli, reportuje stanice CNN. Případ ukazuje na tvrdý boj mezi "starým" a "novým" Marxismem.

Bývalý prezident Marxistické společnosti Pekingské univerzity, Qui Znahxuan, oznámil na sociálních médiích, že plánuje navštívit velmi známý pracovní trh na předměstí Pekingu, kde se tisíce migrantů schází, aby získali špatně placené práce.

Qui na sociálních sítích též napsal, že si je jistý, že jeho plánová práce s obyčejnými pracovníky v období, kdy by pracovníci měli mít volno, nebude příznivě přijata vládou. „ Pokud dělání této manuální práce povede k mému zmizení, každý ví, kdo to udělal“, napsal Qui.

V neděli zveřejnil Qui obrázky šestice mužů, kteří jej a další čtyři přátele měli sledovat a kteří měli být policisté v civilních šatech. Pak jeho veřejné příspěvky přestaly být publikovány. Příští den, aktivistická skupina spojována s Quiem oznámila, že pět studentů zmizelo. CNN se je pokusila kontaktovat, ale jejich telefony byly vypnuté.

Qui a jeho skupina nebyli jediní studenti elitní Pekingské univerzity, kteří zmizeli minulý týden. V neděli večer poslala studentka Shen Yuxuanová zprávy svému příteli, že byla obtěžována skupinou policistů a bezpečnostních pracovníků v kampusu. Podle zprávy, kterou má CNN k dispozici, se ukryla v koupelně, ale mužští útočníci se do ní vlámali a vytáhli ji ven. Od té doby se o ní neví a její telefon je vypnutý. Shen byla též členkou Marxistické společnosti.

CNN se pokusila kontaktovat pekingskou polici, pod kterou spadá Pekingská univerzita. Policie však odmítla celou záležitost komentovat. Též žádosti o komentář univerzity zůstaly bez odpovědi.

V listopadu minulého roku média reportovala o mizejících levicových studentech, kteří se zastávají práv dělníků a dalších pracovníků. Zmizelo okolo 12 studentů, z toho pět z Pekingské univerzity.

Podle serveru SupChina na Pekingské univerzitě dochází k ideologické bitvě mezi „starými“ a „novými“ Marxisty. Zatímco „staří“ Marxisté tvrdí, že bojují za práva dělníků a odkazují se na teorie Karla Marxe o třídním boji, „noví“ marxisté prosazují vládní ideje „socialismu s čínskými rysy“, podle kterých jakékoliv známky odporu vůči vládní komunistické straně jsou odporem proti Marxismu. Namísto Marxova Kapitálu nicméně noví marxisté čtou texty konfuciánských filozofů, ve kterých hledají recept na „harmonizaci“ čínské společnosti.

Nový marxismus je podporován vládou, zatímco ten starý je tvrdě potírán. Podle CNN akce čínské vlády proti studentům odkazujícím se na marxismus starého typu nyní zesílily před sobotní oslavou Hnutí čtvrtého května, tj. studentských demonstrací v 1919 proti Versailleské mírové dohodě, ve kterých se do popředí dostalo komunistické hnutí a které vedly k vzestupu čínského nacionalismu.

Čínský prezident v úterním projevu Si Ťin-pching oslavoval Hnutí s tím, že slouží jako vzor pro mladé lidi, jak prostřednictvím vlastenectví lze „omladit“ národ. Vyzval mladé lidi, aby nesly „prapor vlastenectví“, které umožní „vypustit velké síly“ a transformuje Čínu a svět. Dle generálního tajemníka Ústředního výboru Čínské komunistické strany musí však mladí Číňané následovat vedení komunistické strany a socialismu s čínskými rysy, protože to je „zdrojem vlastenectví“.

Podle CNN zatýkání studentů a dalších pro režim nepohodlných osob bude pokračovat, jak se blíží červnové 30leté výročí masakru na náměstí Nebeského klidu, při kterých bylo velmi tvrdě potlačeno studentské hnutí.

Související

Více souvisejících

Čína Komunismus Si Ťin-pching Karel Marx Policie Čína

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 41 minutami

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 8 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 9 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

včera

MS v hokeji

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil

Nedělní program hokejového světového šampionátu pokračoval dvěma odpoledními zápasy. Ve Stockholmu se podruhé představili jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané a podruhé svého soupeře deklasovali. Zatímco v sobotu to schytalo Slovinsko, tentokrát poznali sílu javorových listů Lotyši. Ti se sice ze začátku snažili o překvapení, když jako první skórovali, pak už ale vládla pouze Kanada, která nakonec dokráčela k výhře 7:1. K výhře 4:1 pak ve skupině A dokráčeli Němci, přestože i oni v duelu s Kazachstánem nejprve prohrávali, když gólový účet zápasu otevřel vlastním gólem německý kapitán Seider.

včera

včera

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy